Brněnské běhy 2010
Brněnské běhy na začátku května jsou velmi pěkná akce. Jejich součástí je, kromě několika kratších závodů, i půlmaraton, kterého se účastní mnoho zahraničních závodníků.
V neděli po obědě jsem vyrazil na brněnské náměstí svobody, kde je start půlmaratonu. Prezentace končila už v jednu hodinu, což bylo vzhledem k době startu (14:30) poněkud nepohodlné. Samotná prezentace proběhla bez problémů a velmi rychle. Přihlásil jsem se předem, takže jsem vyfasoval tašku, čip a bylo hotovo. Trochu mě zklamalo, že na mě nevyšlo tričko, které mělo dostat prvních 100 přihlášených (moje startovní číslo bylo 87), ale zase jsem dostal pěknou botku :-).
Před vlastním startem jsem pokecal s pár lidma a podíval se na závody. Šatny byly v budově lázní na Rašínově a úschovna zavazadel v blízké škole. Po převlečení jsem se lehce rozklusal. Start byl řešený zajímavým způsobem, střílelo se tři minuty i minutu před startem, což vyvolalo menší zmatky. Na start se postavilo téměř 250 běžců.
Trať půlmaratonu se skládá ze dvou stejných okruhů. Vybíhá se ze Svoboďáku k nádraží, potom přes Nové sady a Poříčí k Výstavišti. Výstaviště se oběhne a v Pisárkách se trať stáčí k Anthroposu, odtud po trase LBP na Vídeňskou a pak opět k Novým sadům a na Svoboďák. Největší stoupání je samozřejmě za Anthroposem, ale v druhém kole je už nepříjemný i kopeček od nádraží k cíli.
I když se ráno zdálo, že bude pršet, nakonec bylo bohužel velmi dusno. První kolo se mi běželo celkem dobře, ale vzhledem k počasí jsem přecenil síly. První občerstvovačka byla u Anthroposu, překvapila mě bublinková voda, která byla i na druhém občerstvení. To si myslím, že bylo poněkud nedomyšlené. První stoupání jsem ještě zvládl bez problémů, čas prvního kola vypadal velmi dobře (asi 48 minut), ale při náběhu do závěrečného kola jsem cítil, že síly docházejí a hlavně se ozývala žízeň. Protože se jednalo o letošní první závod v téměř letních podmínkách, tak se vliv počasí projevil intenzivněji než je obvyklé. Už kolem výstaviště jsem musel několikrát zastavit a kousek jít, po doplnění tekutin u Anthroposu se situace dočasně zlepšila, částečně i díky lepšímu vzduchu, protože se běželo lesem. Ale bylo jasné, že tentokrát se osobák nepodaří. Před novýma sadama mě doběhl Vláďa Diatka a díky jeho popohánění jsem se ještě dokopal k něčemu co připomínalo běh. Stoupání k cíli bylo už utrpení, ale vidina vody mě popoháněla. Cílem jsem proběhl v čase 1:43:34, což nebyl zrovna čas, který jsem plánoval. Celkové umístění 102 z 236.
V cíli jsem do sebe nalil přes litr vody a pak jsem se vydal najít rodinu. Závod byl díky počasí dost náročný (aspoň pro mě), čas nebyl nijak slavný, ale jinak to byla moc pěkná akce na nedělní odpoledne. Jediná větší chyba ze strany pořadatelů, kterou jsem zaznamenal, byla bublinková voda na občerstvovačkách, jinak si organizátoři zaslouží uznání a poděkování.