MUM 2010 - 1. etapa
Letos jsem se rozhodl, že zkusím zaběhnout několik etap 18. ročníku Moravského Ultramaratonu. Původně jsem plánoval tři, což se ukázalo, jako velmi naivní :D. V neděli 4.7. v poledne jsem odjel z brněnského nádraží do Tišnova, kde čekal bus do Lomnice. Lomnice je městys, který poskytuje útočiště závodníkům MUMu a zároveň je to i start první etapy.
Cesta byla bez problémů, vystoupil jsem rovnou u základny celé akce (budova školy), kde jsem se zaregistroval a převlékl do běžeckého. Času bylo bohatě, protože start byl skoro dvě hodiny po příjezdu. Asi půlhodinu před startem jsme přešli na náměstí a poté na radnici, kde bylo slavnostní zahájení. Dostali jsme tašky s pexesem (tu jsem samozřejmě zapomněl v Lomnici) a mapu trasy závodu. Potom bylo ještě pár minut na doplnění tekutin a start.
Sluníčko nám opravdu přálo, během celého závodu byl pěkný hic. Po startu se mi díky dobré pozici podařilo dostat na pár metrů do vedení, to samozřejmě netrvalo dlouho. Čela závodu jsem se držel asi 300 metrů, ale pak jsem radši zpomalil, přece jen bylo před námi asi 43 km.
Ze začátku jsem běžel sám, před první občerstvovačkou jsem doběhl Zdenku Komárkovou a Petra Dostálka. Spolu jsme pak běželi až po čtvrtou občerstvovačku. Ze začátku se běželo dobře, bylo sice vedro a často trasa vedla po silnici, ale v lesních pasážích byl celkem příjemný chládek. Kopcemi se na trase nešetřilo, často se běželo v celkem náročném terénu a některé seběhy byly hodně namáhavé (o výbězích radši nemluvím). Značení cest bylo velmi dobré, takže mé obavy, že někde v lesích zabloudím, byly naštěstí zbytečné. Často se běželo po turistických značkách a ty byly ještě doplněny šipkami a fábory od pořadatelů.
Nejhorší úsek byl mezi pátou a šestou občerstvovačkou, kdy se běželo 9 kilometrů bez vody a z větší části do nekonečného kopce. Jelikož jsme už měli v nohách přes 30 km, tak bylo to stoupání opravdu náročné. Ke konci už se mi trochu točila hlava a občas mě chytali křeče. Musel jsem i z kopce jít po indiánsku. Na občertsvovačce v Ochozu jsem vypil co se dalo a po pár minutách vyrazil, zbývaly už jen 4 kilometry do cíle, celé po asfaltu, ale nohy se už bránily jakékoliv námaze, takže jsem se posunoval indiánským během. Kousek před sebou jsem viděl Pavla Horáka, snažil jsem se ho doběhnout, ale nešlo to. Do cíle dorazil asi o půlminuty přede mnou. V Lomnici už čekal Dan s foťákem a nevypadal vůbec unaveně. Do cíle jsem dorazil v čase 4:38:10 jako 11. z 23 stratujících.
Bohužel nebyl moc čas na nabrání sil, protože jsem si domluvil odvoz a startovali jsme v osm hodin, tak jsem měl asi 20 minut na převlečení a doplnění tekutin. Domů jsem dojel pěkně zničený, ale naštěstí pohyblivý.
Původně jsem plánoval jít úterní etapu, ale nakonec jsem se rozhodl až pro páteční. Ve středu si volně zaběhnu 11 km závod v Líšni a do pátku budu snad zregenerovaný. 1. etapa MUMu byla moc pěkná, ale o hodně náročnější, než jsem čekal.
Fotky
