MUM 2010 - 6. etapa
Regenerace po první etapě MUMu byla celkm bez problémů, ve středu jsem si zaběhl 11,1 km v rámci TriexpertCupu, takže jsem se rozhodl, že zkusím ještě páteční - Bystřickou - etapu MUMu. Meteorologové slibovali hodně teplé počasí, které mimochodem nemám vůbec rád, a jak se ukázalo, tak jim to tentokrát vyšlo.
Do Bystřice nad Pernštějnem jsem vyrazil vlakem, před jedenáctou. Cesta byla bez problémů. Cesta z nádraží na náměstí byla asi 1,5 km, což byla pěkná rozcvička před startem. Velitelství tentokrát sídlilo v budově muzea na pěkně opraveném náměstí. V místnosti, která byla vyhrazena pro závodníky byl velmi příjemný chládek. Ten ale způsobil, že se nikomu nechtělo do pekla, které panovalo na náměstí. Po příchodu jsem se zaregistroval, nafasoval mapu dnešní trasy, ohlásil se doma a převlékl do běžeckého. Pak zbývala ještě téměř hodinka času.
Startoval jsem s pomalejšími běžci ve dvě hodiny odpoledne, závod odstartoval starosta Bystřice. První část závodu vedla velkým obloukem z Bystřice do Věchnova. Do druhé občerstvovačky (13,4 km) byl sice kopcovitý terén, ale běželo se hodně lesem, takže vedro nevadilo. Od druhé občerstvovačky se běželo asi 15 km otevřenou krajinou, což už byl dost nářez a slunce hodně ztížilo celý závod. Od začátku jsem prudké kopce vycházel, vybíhal jsem pouze ty mírnější, což se ukázalo jako dobrá taktika.
Před třetí občerstvovačkou jsem předběhl Martinu Němečkovou a Tomáše Kocmana, kteří startovali hodinu před námi. Tím jsem se dostal na druhé místo (samozřejmě jen pomyslné, protože za námi běželi ještě ti nejlepší, kteří startovali až ve tři hodiny).
Z třetí občerstvovačky se běželo po silnici do Nedvědic, kde byla čtvrtá OS (26,4 km), většina cesty byla opět na slunci, ale naštěstí se šlo dolů, takže to celkem ubýhalo. Před koncem jsem předběhl Tomáše Dittricha, čímž jsem se dostal na chvíli do pomyslného čela.
Pátá OS (33 km) byla v Doubravníku, tam mě doběhli dva Finové, kteří se moc nezdrželi a hned běželi dál. Já jsem tam ještě chvíli kecal a pak se je vydal stíhat. Povedlo se mi je předběhnout, ale jen na chvíli. Ve stoupání na Běleč mi utekli a do kopce se mi opravdu nechtělo přidávat, tak jsem vychutnával okolní krajinu :-).
Poslední OS (38 km) byla v Ochozi u Tišnova, před závěrečným stoupákem. Kousek před kopcem mě předběhl Ondrej Evin, který jako jediný zaběhl tuto etapu pod čtyři hodiny (3:53:11). Míjel mě opravdu svižným tempem, zatíco já jsme byl rád, že aspoň jdu. Po dobytí kopce už následovala jen cesta směrem dolů do cíle ve škole v Lomnici. Doběhl jsem tam 5:01:31 po startu, což byl horší čas, než jsem původně plánoval a díky tomu mi ujel i bus do Tišnova.
Jelikož nebylo kam spěchat, tak jsem po doběhu snědl co se dalo a před osmou jsme vyrazili s Karlem Zadákem do Brna.
Tento týden jsem věnoval hlavně běhu, 109 km je objem, který normálně uběhnu za měsíc. Kupodivu, druhý den mě nic moc nebolelo a byl jsem bez problému schopen chůze. To bylo velmi nečekané, chvíli jsem uvažoval, jestli už není po mě :D. Moravský UltraMaratron je velmi pěkná akce a uznání patře všem, kteří zvládnou všech sedm etap. Pro mě je to zatím nereálné.