Chřibský maraton jsem loni běžel jako svou maratonskou premiéru, takže jsem se zúčastnil i letos. Cílem bylo zlepšit si osobák a dostat se s časem poid čtyři hodiny. Bohužel za celý týden před maratonem jsem naběhal pouze 6 km, protože jsem byl hodně zasekaný v práci.
V sobotu 23.10. kolem půl osmé jsme s rodinou vyrazili na vlak do Kroměříže. Žena s prckemvystoupili už v Kojetíně, já jsem pokračoval ještě kousek dál. Na stadion jsem dorazil s dostatečným předstihem, takže jsem se v klidu zaprezentoval a šel se trochu rozběhat. Na stadioně jsem pomalu vykroužil 3 km, mezi tím trochu pokecal se známýma a start byl tu. První kilometr byl ještě na dráze a pak se vyběhlo ze stadionu do Kroměříže.
Začátek byl velmi příjemný, značku 10 km jsem prběhl v čase přibližně 50 minut, což odpovídalo tomu co jsem si naplánoval, za desátým kilometrem už začínalo stoupání. Do 15 km bylo stále vše dobré, kopce jsem vybíhal po indiánsku, abych se zbytečně nezničil před Bunčem. Bohužel kousek před 15 km do mě vlítl nějaký hmyz, asi včela a dostal jsem žihadlo do rtu, což ovlivnilo celý zbytek maratonu. Za chvíli mi ret pěkně natekl a začalo mi být hodně vedro, když jsem si sundal rukavice a vyhrnul rukávy, tak se to zase obrátilo a byla zima. Pak nastoupila ještě pěkná žízeň. Na občerstvovačce kolem 18 km jsem do sebe nalil asi tři kelímky vody a trochu ionťáku. To na chvíli žízeň zahnalo, ale když jsem probíhal přes značku ½ maratonu, tak už byla zase zpět. Až na Bunč (25 km) jsem střídavě pobíhal a šel a trápila mě stále větší žízeň. Na Bunči jsem do sebe nalil co šlo a pustil jsem se do seběhů.
Ze začátku to šlo dobře, ale pak se pro změnu začaly ohlašovat křeče, takže jsem radši trochu zvolnil. Zbytek už byl víceméně pořád stejný. Z kopce pomalý seběh, do kopce spíš chůze a po rovině tak napůl. Na občerstvovačkách jsem se vždy zalíval vodou, ale po pár km už mě zas přepadla žízeň. Asi 10 km před cílem jsem na silnici míjel staršího pána s vlčákem. Prohodili jsme pár vět a dozvěděl jsem se, že v minulosti absolvoval chřibský maraton 10x.
Do cíle jsem doklopýtal s hrozným časem 4:24:00, jako jeden z posledních. Můj pátý maraton se moc nepovedl, ale jako zkušenost to bylo velmi zajímavé. Bodnutí od vosy bych koncem října nečekal. Doufám, že někdy v budoucnu se konečně dostanu pod čtyři hodiny.
