Cívky

Vydáno: 17. 08. 2018; Poslední aktualizace: 26. 10. 2022; Autor: Zdeněk Moravec

Cívka je diskrétní, dvoupólová součástka, jde o vodič navinutý okolo jádra, příp. jen okolo vzduchové mezery. Jde o velmi důležitou součástku v radiotechnice a také ve spínaných zdrojích, využívá se jako zdroj magnetického pole nebo naopak jako indukční zdroj elektrického proudu. Pokud cívkou prochází proud, tak okolo sebe vytváří magnetické pole. Pokud naopak cívku vystavíme proměnnému magnetickému poli, generuje se v ní elektrický proud.

Schématická značka cívky a cívky s jádrem
Schématická značka cívky a cívky s jádrem
Různé druhy cívek
Různé druhy cívek. Zdroj: FIEK-Kompjuterike/Commons

S cívkami se potkáváme v mnoha oblastech:

  • Radiotechnika
  • Zdroje
  • Transformátory – snižování nebo zvyšování hodnoty napětí střídavého proudu

Základní vlastností cívek je indukčnost (L), její jednotkou je Henry (H).

Vodič, tvořící cívku by měl mít minimální odpor, aby nedošlo k zahřívání. Z toho důvodu se využívá především měď. Vodič je izolován lakem nebo smaltem, aby se předešlo vzniku zkratu mezi závity cívky.

Jako materiál jádra cívky se využívá magneticky měkká ocel nebo jiný ferromagnetický materiál.

Cívka ve stejnosměrném obvodu

Při průchodu stejnosměrného proudu cívka generuje stálé magnetické pole, jeho velikost je závislá na indukčnosti cívky a velikosti elektrického proudu. Cívka se v obvodu projevuje také svým odporem.

Pokud do cívky vložíme jádro dojde ke zvýšení magnetického pole.

Cívka ve střídavém obvodu

Pokud cívkou prochází střídavý proud, je situace složitější. Dochází ke vzniku indukovaného napětí, které působí proti změnám, které toto napětí vyvolaly (Lenzův zákon). To se projevuje jako tzv. induktance, odpor cívky proti průchodu střídavého proudu. Hodnota induktance závisí na indukčnosti cívky a frekvenci proudu.

Cívka způsobuje (podobně jako kondenzátor) posun fáze střídavého proudu oproti fázi napětí o 90° (π/2).

Další kapitoly