Search Results for: fulleren

Alotropy prvku jsou rozdílné strukturní modifikace daného prvku, mají odlišné fyzikální i chemické vlastnosti. U chemických sloučenin se obdobná vlastnost označuje jako polymorfie. S alotropy se setkáváme např. u uhlíku, fosforu, síry a mnoha dalších prvků. Koncept alotropie navrhl v roce 1841 Jöns Jakob Berzelius, termín je odvozen z řeckého άλλοτροπἱα, což znamená variabilita.[3] Příklady […]

18. skupina (vzácné plyny) periodického systému prvků obsahuje celkem sedm prvků: helium, neon, argon, krypton, xenon, radon a oganesson. Všechny prvky mají ve valenční slupce osm elektronů (ns2 np6), patří do p-bloku PSP. Prvek Relativní atomová hmotnost Elektronegativita Teplota tání [°C] Teplota varu [°C] Helium 4,0026 – −272,15 −268,93 Neon 20,179 – −248,67 −246,05 Argon […]

Správné určení symetrie molekuly je velmi důležité pro odhad reaktivity i pro určování jejich spektroskopických vlastností. Symetrický je každý prostorový objekt, který lze pomocí některé operace transformovat tak, aby jeho nový stav byl nerozlišitelný od výchozího. Operace symetrie Operace symetrie je transformace, pomocí kterou převádíme objekt z jednoho stavu do druhého, přičemž oba stavy jsou […]

Příprava molekuly fullerenu s jednou molekulou vody uvnitř klece je zajímavá jak z pohledu syntézy, jedná se o tzv. molekulární chirurgii, tak i kvůli rozšířeným možnostem studia izolované molekuly vody. Starší postup využíval vysokého tlaku k zavedení molekuly do klece fullerenu, což je experimentálně náročné na vybavení. Syntetický postup vedoucí k přípravě endohedrálních derivátů fullerenů […]

Příprava derivátu fullerenu s jednou molekulou vody uvnitř klece umožnila podrobnější studium vlastností izolovaných molekul vody. V nedávno publikované studii byl zkoumán přechod mezi spinovými izomery molekul vody pomocí NMR spektroskopie. Spinová izomerie se týká malých, symetrických molekul, např. H2, H2O. Molekula vody obsahuje dvě jádra vodíku, každé má spin 1/2. Pokud jsou oba spiny orientovány souhlasně, […]

Xenon je bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu. Patří mezi vzácné plyny. Tvoří pouze několik málo sloučenin s fluorem, chlorem a kyslíkem. Xenon byl objeven roku 1889 během frakční destilace zkapalněného vzduchu. Atomové číslo 54 Elektronová konfigurace [Kr] 4d10 5s2 5p6 Počet přírodních izotopů 9 Atomová hmotnost 131,29 Obsah ve vzduchu [ppm] 0.087 Hustota 5,8971 kg.m-3 Teplota […]

Neon je druhý nejlehčí vzácný plyn. Do dnešního dne se nepodařilo připravit žádnou neutrální sloučeninu neonu, pouze ionty, např. (NeAr)+, (NeH)+, (HeNe)+, připravené v MS spektrometrech. Dále známe systémy, kde atom neonu vystupuje jako host, např. endohedrální deriváty fullerenů. Vlastnosti neonu Atomové číslo 10 Počet stabilních izotopů 3 Atomová hmotnost 20,183 Elektronová konfigurace [He] 2s2 […]

Chemie uhlíku, organická i anorganická, je velice bohatá, v tomto článku bych se chtěl zaměřit na alotropické modifikace uhlíku, kterých je v současnosti známo velké množství. Mezi nejznámější patři samozřejmě diamant, grafit a fulleren, ale tím výčet ani zdaleka nekončí. Za standardní teploty a tlaku je stabilní formou uhlíku grafit, diamant je stabilní až za […]

Křemík (lat. Silicium) je polokovový prvek, hojně se vyskytující v zemské kůře. Slouží jako základní materiál pro výrobu polovodičových součástek, ale i jako surovina pro výrobu skla a významná součást keramických a stavebních materiálů. Atomové číslo 14 Počet stabilních izotopů 3 Atomová hmotnost 28,0855 Elektronová konfigurace [Ne] 3s2 3p2 Teplota tání [°C] 1413,85 Teplota varu […]

Uhlík, C, je prvek, který je základní součástí organických sloučenin. Má velkou schopnost vytvářet lineární řetězce a cykly, díky tomu je variabilita jeho sloučenin vysoká. Průmyslově se jedná o velice důležitý prvek, protože některé jeho sloučeniny jsou základní energetické suroviny (ropa, uhlí, plyn). V současné době známe zhruba 10 miliónů sloučenin uhlíku. Atomové číslo 6 Počet […]

Krypton, Kr, patří mezi vzácné plyny. Tvoří pouze několik nestabilních sloučenin s fluorem a kyslíkem, jinak je zcela inertní. Je využíván ve světelných zdrojích. Atomové číslo 36 Počet stabilních izotopů 4 Atomová hmotnost 83,798 Elektronová konfigurace [Ar] 3d10 4s2 4p6 Teplota tání [°C] -157,36 Teplota varu [°C] -153,22 Elektronegativita 3,00 Hustota [g.cm-3] 0,003749 Vlastnosti kryptonu Izotopy kryptonu […]

Helium je prvek s nejnižší teplotou varu, 4,2 K. Za normálního tlaku nelze ochlazováním připravit pevné helium. Pokud je ochlazeno pod 2,18 K přechází do supratekutého stavu, kdy teče bez vnitřního tření. Je to druhý nejrozšířenější prvek ve vesmíru, obsahují ho všechny svítící hvězdy. Na zemi se vyskytuje především v zemním plynu[13] a minerálech, ze kterých […]

Počet sloučenin fulerenů narůstá obrovskou rychlostí, čerstvá publikace ruských autorů popisuje přípravu nikelnatého komplexu C60 redukcí pomocí sodné soli fluorenonu. Důvodem zájmu o komplexy kovů s fullereny jsou jejich zajímavé magnetické, elektrické a fotofyzikální vlastnosti. Pro vlastní reakci bylo nejprve potřeba připravit redukční činidlo. Sodnou sůl fluorenonu získáme jednoduchou reakcí fluorenonu s kovovým sodíkem v […]

Článek byl publikován i na serveru vedator.net Čínští vědci publikovali zajímavou metody přípravy endohedrálních fullerenů pomocí exploze jejíž energie je přeměněna na kinetickou energii plynu. Tato technika byla použita na přípravu dvou derivátů He@C60 a He2@C60, ale pravděpodobně ji bude možné použít i pro přípravu derivátů s Ne, Ar, Kr a Xe. Fullereny a deriváty […]

Dnes jsem objevil článek japonských autorů popisující exohedrální deriváty fullerenu C80, které jsou potenciálně využitelné jako molekulární spínače.[1] Autoři vycházejí ze sloučeniny La2C80 (dva atomy lanthanu uzavřené uvnitř klece fullerenu). Atomy lanthanu uvnitř klece vykonávají náhodný pohyb ve třech rozměrech. Tento jev by měl být teoreticky využitelný při konstrukci molekulárních přepínačů využitelných např. pro ukládání […]