Vyšlo další číslo časopisu Vesmír (2026/10), hlavním tématem tohoto čísla jsou spojení a propojenost. Říjnové vydání ukazuje, že právě propojenost je jedním ze základních principů přírody i společnosti: od komunikace mezi buňkami a přenosu genetické informace u bakterií až po sítě atomových hodin nebo dopravní infrastrukturu ovlivňující celé civilizace.
Říjnový Vesmír ukazuje, že propojenost je jedním ze základních principů přírody i společnosti: od komunikujících buněk a „sexu“ bakterií přes synchronizaci atomových hodin až po silnice, které mění osudy celých civilizací.
Rozhovor čísla
Rozsáhlý rozhovor s dr. Petrou Nevečeřalovou představuje českou vědkyni zabývající se genetikou velryb jižních. Dozvíte se, jak se mění migrační trasy velryb vlivem klimatické změny, proč populace po století ochrany stále čelí problémům a jakou roli velryby hrají v koloběhu živin oceánů.
Téma čísla: Spojení
Nejrozsáhlejší blok článků se věnuje propojenosti v nejširším slova smyslu. Velmi zajímavý je článek Jana Černého o evoluci mnohobuněčnosti. Autor ukazuje, že klíčem ke vzniku složitých organismů nebyly nové geny, ale pravidla spolupráce mezi buňkami.
Dále v tématickém bloku najdete:
- Jak se bakterie oddávají sexu? – nový pohled na horizontální přenos genů pomocí bakteriofágů a význam tzv. stádní imunity pro bakteriální evoluci.
- Tunelováním k mnohobuněčnosti – objev nanotubulů propojujících améby a hlenky naznačuje, že i „jednobuněčné“ organismy mohou vytvářet překvapivě složité komunikační sítě.
- Nestačíš říct „švec“ – fascinující exkurz do přenosu přesného času optickými vlákny a evropských sítí synchronizace atomových hodin.
- Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy – analyzuje, jak dopravní infrastruktura slouží nejen hospodářskému rozvoji, ale i politické kontrole a ideologickému působení.
Chemie v časopise
Chemie k nakousnutí (anebo také radši ne) vysvětluje elegantní princip „chemie na počkání“, který využívají rostliny. Česnek, hořčice nebo hořké mandle skladují neškodné prekurzory a aktivní obranné látky vytvářejí až po poškození pletiv. Článek srozumitelně propojuje organickou chemii, biochemii i běžné kuchyňské zkušenosti.
V rubrice Mozaika zaujme zpráva o týmu vedeném Robertem Váchou z CEITEC MU, který navrhl pravidla pro konstrukci antimikrobiálních peptidů vytvářejících póry v membránách bakterií. Výzkum může přispět k hledání nových antibiotik v době rostoucí rezistence.
Další chemickou zajímavostí je analýza staroegyptských barev. Moderní proteomické metody odhalily vedle očekávaných živočišných bílkovin i překvapivé využití produktů ze sezamu a moringy.
Další články
Článek Na rychlosti záleží představuje FLASH radioterapii, při níž je dávka záření dodána během zlomků sekundy. Předklinické výsledky naznačují možnost nižšího poškození zdravých tkání při zachování protinádorového účinku.
Králem českým připomíná 500 let od zvolení Ferdinanda I. Habsburského českým králem a koriguje některé zažité představy o nástupu Habsburků na český trůn.
O hrozivé pravěkosti pověstí je poutavá úvaha o tom, jak dlouho mohou v lidské kultuře přežívat příběhy a symbolické významy krajiny.
Závěrečný článek představuje Moravskou galerii v Brně a připomíná její význam nejen pro uchovávání uměleckého dědictví, ale také pro popularizaci vizuální kultury.
Odkazy
- Předcházející číslo
- Následující číslo