Mobilní telefony, elektromobily, větrné elektrárny i moderní vojenská technika závisejí na vzácných zeminách. Tyto prvky jsou však obtížně dostupné a jejich těžba je soustředěna do několika málo zemí. Vědci proto hledají způsoby, jak z každého atomu vytěžit maximum. Jedním z nejslibnějších směrů jsou tzv. jednoatomové materiály, které jsou předmětem nového review v časopise Chemical Science.

Jednoatomové materiály (Single-Atom Materials) nejsou samozřejmě tvořeny jedním atomem. Jde o materiály, ve kterých jsou jednotlivé atomy určitého prvku izolovaně rozptýleny na povrchu nebo v struktuře nosného materiálu, v tomto případě jde o atomy prvků vzácných zemin.
Na rozdíl od běžných materiálů jsou zde prakticky všechny atomy vzácné zeminy dostupné pro interakci s okolím, takže se drahé prvky využijí mnohem efektivněji.
Prvky vzácných zemin
Mezi prvky vzácných zemin patří lanthanoidy, yttrium a skandium. Jde o velmi důležité prvky pro mnoho průmyslových odvětví, ale zejména pro elektroniku. Chemicky si jsou tyto kovy podobné, ve sloučeninách preferují oxidační stav +III. Těžba a zpracování vzácných zemin jsou výrazně koncentrovány v několika státech, zejména v Číně, což představuje strategické riziko pro globální dodavatelské řetězce.
Proto je důležité maximálně efektivní využívání dostupných materiálů, k čemuž jsou právě jednoatomové materiály ideální.
Příprava a charakterizace
Příprava těchto materiálů ale není právě jednoduchá, protože musíme zajistit rovnoměrnou distribuci atomů a zároveň zabránit jejich shlukování do větších celků. Vědci proto využívají různé postupy, při nichž jsou atomy ukotveny na povrchu jiných materiálů nebo zachyceny v drobných defektech krystalové struktury. Používají se chemické metody (například impregnace nebo hydrotermální syntéza), ale také fyzikální postupy, jako je žíhání při vysokých teplotách nebo mletí materiálů v kulových mlýnech.
Velmi zajímavou metodou je využití na dusík bohatých organických látek, například močoviny. Ta během zpracování vytvoří porézní strukturu obsahující atomy dusíku, které dokáží jednotlivé atomy vzácných zemin pevně zachytit. Tím lze dosáhnout překvapivě vysokého obsahu izolovaných atomů bez jejich shlukování.
Využití
Katalýza
Nejvýznamnější oblastí využití je katalýza, tedy urychlování chemických reakcí. Jednotlivé atomy vzácných zemin mohou působit jako mimořádně účinná aktivní centra. Díky svým elektronovým vlastnostem usnadňují přenos náboje a stabilizují vznikající meziprodukty.
Popsány byly například katalyzátory umožňující přeměnu propanu na propylen, což je důležitá průmyslová reakce, nebo fotokatalyzátory využívající světlo k oxidaci organických látek. Zajímavé jsou také systémy schopné přeměňovat oxid uhličitý na methanol nebo ethanol, tedy na látky, které lze využít jako chemické suroviny nebo paliva.

Akumulátory
Velký potenciál mají tyto materiály také v bateriích. Například jednotlivé atomy yttria nebo samaria mohou zlepšovat fungování sodíkovo-sirných a lithium-sirných akumulátorů. Pomáhají potlačovat nežádoucí vedlejší procesy, zvyšují kapacitu baterií a prodlužují jejich životnost.
Kvantová komunikace
Některé ionty vzácných zemin, zejména ytterbia a erbia, mohou sloužit jako stavební prvky budoucích kvantových komunikačních sítí. Díky velmi stabilním elektronovým stavům dokážou uchovávat kvantovou informaci a komunikovat prostřednictvím jednotlivých fotonů. Takové systémy by mohly v budoucnu tvořit základ kvantového internetu.
Optické materiály
Další oblastí je fotoluminiscence, tedy emise světla po ozáření. Izolované ionty neodymu, europia či terbia umožňují vytvářet materiály vyzařující světlo s velmi přesně definovanou vlnovou délkou. Tyto vlastnosti jsou zajímavé například pro optická vlákna, senzory nebo biologické zobrazování.
Biomedicína
Autoři uvádějí i příklad nanočástic obsahujících jednotlivé atomy ceru, které kombinují enzymatickou aktivitu s přeměnou světla na teplo. V pokusech na myších vedly k výraznému omezení růstu nádorů, přičemž nebyly pozorovány závažné nežádoucí účinky. Zatím jde ale o ranou fázi výzkumu.
Problémy a budoucí vývoj
Ačkoli jsou výsledky velmi slibné, vědci stále čelí několika významným výzvám. Především je obtížné připravit materiály s vysokým množstvím izolovaných atomů a zároveň zabránit jejich slučování do větších částic. Dalším problémem je omezené porozumění tomu, jak se jednotlivé atomy chovají během reálného provozu katalyzátorů nebo baterií.
Jednoatomové materiály představují elegantní řešení jednoho z důležitých problémů moderních technologií: jak co nejefektivněji využít vzácné a obtížně dostupné prvky. Přestože výzkum těchto systémů je stále v rané fázi, už dnes ukazuje cestu k účinnějším katalyzátorům, lepším bateriím i novým kvantovým technologiím. Někdy skutečně stačí jediný atom na správném místě.
