Vesmír 2026/11 – Černá a bílá

Listopadové číslo časopisu Vesmír spojuje na první pohled jednoduché téma: černou a bílou. Ukazuje však, že za těmito zdánlivě samozřejmými barvami se skrývá překvapivě pestrý svět fyziky, biologie, antropologie, astronomie i medicíny. Hlavní tematický blok nabízí fascinující pohled na barvy, jejich vnímání a význam, ale číslo přináší i řadu dalších pozoruhodných článků od výzkumu nádorů přes klimatické změny v Himálaji až po důsledky nedostatku pohybu pro lidské zdraví.

Ilustrační obrázek

Tematický blok otevírá článek o tom, jak vlastně vznikají barvy a proč ani bílá nemusí být vždy skutečně bílá. Autoři ukazují, že barva není vlastností předmětů samotných, ale výsledkem složité interakce světla, povrchu a pozorovatele. Zvlášť zajímavý je příklad ještěrek, které dokážou rozlišovat odstíny „bílé“ i v ultrafialové oblasti spektra, kterou člověk vůbec nevidí.

Na toto téma navazuje článek o datové vizualizaci, který se zamýšlí nad tím, co se stane s grafy a mapami po odstranění barev. Ukazuje, že dobře navržená vizualizace může být srozumitelná i v černobílém provedení, pokud využívá další grafické prostředky.

Biologicky zaměřené čtenáře zaujme text o melaninu, pigmentu odpovědném za zbarvení kůže, vlasů a očí. Dozvíte se, proč se opalujeme, proč nám šedivějí vlasy a jak složitá buněčná mašinerie stojí za něčím tak běžným, jako je odstín lidské pokožky.

Jakou barvu má vesmír?

Velmi zajímavý je článek astronomky Soňi Ehlerové o skutečné barvě vesmíru. Přestože si vesmír obvykle představujeme jako černý, vědecká měření ukazují něco jiného. Průměrná barva vesmíru byla dokonce pojmenována „kosmické latté“ a připomíná velmi světlý béžový odstín. Autorka navíc vysvětluje, proč se barva vesmíru v průběhu jeho vývoje postupně mění.

Himálaj pod náporem sazí

Velmi aktuální je článek o černém uhlíku v Himálaji. Saze vznikající spalováním fosilních paliv a biomasy v Indii, Číně i na Tibetské náhorní plošině urychlují tání ledovců dvěma způsoby: přímo ztmavují sníh a led a zároveň mění regionální srážkové poměry. Výsledkem je ohrožení jednoho z nejdůležitějších zdrojů vody pro více než miliardu lidí.

Když mozek ovlivňuje nádory

Z medicínských článků zaujme především příspěvek o překvapivém vztahu mezi nervovou soustavou a nádorovými buňkami. Výzkum naznačuje, že periferní nervy mohou nádorům předávat mitochondrie, čímž podporují jejich růst a schopnost vytvářet metastázy. Jde o jeden z objevů, který může v budoucnu ovlivnit nové terapeutické strategie v onkologii.

Pandemie nedostatku pohybu

Další článek upozorňuje na problém, který se stále více týká moderní společnosti: nedostatek pohybu. Autor propojuje zkušenosti kosmonautů pobývajících dlouhodobě ve stavu beztíže se zdravotními důsledky sedavého způsobu života. Ukazuje, že oslabení svalů, úbytek kostní hmoty a další problémy nejsou výhradně problémem vesmírných misí, ale stále častěji i běžného života na Zemi.

Od havranů po otevřenou vědu

Listopadové číslo přináší i řadu dalších zajímavostí. Dočtete se například o havranech v Českých Budějovicích, kteří dokážou rozpoznávat konkrétní lidské tváře, o moderních metodách zobrazování materiálů pomocí atomární sondy nebo o proměnách vědeckého publikování a hnutí Open Access. Nechybí ani antropologický pohled na symboliku černé a bílé v různých kulturách.

Odkazy

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Web používá Akismet ke snížení množství spamu. Zjistěte, jak jsou zpracovávány údaje z komentářů.