Kyselina technecistá

Technecium je nejlehčí prvek z PSP, který nemá žádný stabilní izotop. Jeho nejstabilnějším izotopem je 99Tc s poločasem rozpadu 2,14·105 let. Z toho důvodu není jeho chemie tak intenzivně studována jako u jiných prvků. Nedávno vyšel článek o kyselině technecisté, HTcO4, v Inorganic Chemistry.[1]

Continue reading „Kyselina technecistá“ →

Pátrání po nejtvrdším materiálu

Supertvrdé materiály mají poměrně široké spektrum využití, využívají se k řezání, broušení, jako odolné povrchové vrstvy, atd. V nově publikovaném článku byla představena výpočetní metoda, která umožňuje předpověď struktury nových supertvrdých fází.

Continue reading „Pátrání po nejtvrdším materiálu“ →

Cyklo[18]uhlík: molekula, kterou chemici hledali desítky let

Uhlík patří mezi prvky s největším množstvím známých alotropických modifikací. Vedle diamantu, grafitu, grafenu nebo fullerenů se v roce 2019 podařilo experimentálně připravit také dlouho hledaný cyklo[18]uhlík, tvořený osmnácti atomy uhlíku uspořádanými do kruhu.

Continue reading „Cyklo[18]uhlík: molekula, kterou chemici hledali desítky let“ →

Nový materiál pro baterie budoucnosti

Vývoj nových typů baterií je velmi rychlý a objevuje se spousta nových nápadů a konstrukčních řešení. S rozvojem alternativních zdrojů energie je nutné rozvíjet i baterie, které jsou schopné rychle a s minimálními ztrátami uložit velké množství energie.

Continue reading „Nový materiál pro baterie budoucnosti“ →

Nové materiály pro tisknutelné OLED

Organické LED diody jsou tvořeny (jak je poznat z názvu) organickými materiály, které jsou schopny emitovat záření po připojení elektrického napětí. V současné době se vyvíjí materiály pro OLED, které je možné tisknout na vhodný substrát.

Continue reading „Nové materiály pro tisknutelné OLED“ →