Fotosyntéza by mohla pomoci při optimalizaci obnovitelných zdrojů

Fotosyntéza je velice důležitý proces, během kterého dochází k ukládání energie slunečního záření do chemických sloučenin. Konkrétně dochází k reakci oxidu uhličitého a vody za vzniku cukrů. Celý proces je podmíněn přítomností slunečního záření. Tento proces je znám a studován velmi dlouho, ale i tak je stále možné v něm najít nové věci uplatnitelné v praxi.

Continue reading „Fotosyntéza by mohla pomoci při optimalizaci obnovitelných zdrojů“ →

Superkondenzátory z MXenů pro nositelná zařízení

Jako nositelná elektronika (Wearable Electronics) se označují zařízení, která jsou uzpůsobená pro nošení na těle člověka nebo v jeho oblečení. Jednou z velkých konstrukčních obtíží je napájení pro tyto zařízení, do budoucna se počítá např. s různými typy triboelektrických generátorů, ale ty zatím nejsou k dispozici, alespoň ne v rozumné cenové hladině.

Continue reading „Superkondenzátory z MXenů pro nositelná zařízení“ →

Soutěž Popiš památku na české Wikipedii

V Česku je okolo čtyřiceti tisíc kulturních památek, velká část z nich je encyklopedicky významná, ale stále nemá článek a fotografie na Wikipedii. Od 15. ledna do konce února probíhá šestý ročník soutěže Popiš památku, jejímž cílem je tento stav zlepšit.

Continue reading „Soutěž Popiš památku na české Wikipedii“ →

Niobičnan lithný, perspektivní materiál pro fotoniku

Fotonika je technologický obor, který pracuje s fotony (kvanty elektromagnetického záření). Její počátek lze spojit s objevem LASERu v roce 1960. V praxi se můžeme s fotonikou potkat např. v optických senzorech, LIDARech, různých aplikacích laseru (laserových tiskárnách), apod. Rozvoji fotoniky zatím brání hlavně absence vhodných materiálů, jedním z perspektivních je niobičan lithný, LiNbO3.[1,2]

Continue reading „Niobičnan lithný, perspektivní materiál pro fotoniku“ →

Grafulleren – nový alotrop uhlíku

Uhlík je zajímavý prvek, kromě své nezastupitelné role v organické chemii, vytváří i poměrně velké množství alotropických modifikací. Kromě běžných forem jako je grafit a vzácnější diamant, jde např. o grafen, fullereny a uhlíkové nanotrubice.

Continue reading „Grafulleren – nový alotrop uhlíku“ →

Nová sloučenina bismutu s XeF2 ligandem

Vzácné plyny patří mezi málo reaktivní prvky, ale dnes už od nich známe poměrně velké množství sloučenin. Xenon je z tohoto pohledu asi nejreaktivnější, v nově publikovaném článku je popsána sloučenina obsahující XeF2 jako ligand koordinovaný k bismutitému kationtu.

Continue reading „Nová sloučenina bismutu s XeF2 ligandem“ →