Technecium je nejlehčí prvek, který nemá stabilní izotop. Toto video ukazuje, jak ho lze připravit.
Continue reading „Výroba technecia v cyklotronu“Rubrika: Chemie
Lapač oxidu siřičitého z MOFu
Oxid siřičitý (SO2) je bezbarvý, štiplavý, jedovatý plyn. Je to jeden z významných faktorů znečištění ovzduší. Vzniká převážně průmyslovou činností, v přírodě se uvolňuje ze sopečných plynů.
Continue reading „Lapač oxidu siřičitého z MOFu“Nové zařízení na odstranění oxidu uhličitého ze vzduchu
Vědci v MIT vyvinuli nové zařízení na odstraňování oxidu uhličitého (CO2) ze vzduchu a průmyslových plynů.
Continue reading „Nové zařízení na odstranění oxidu uhličitého ze vzduchu“Více než 150 publikací může být chybných díky chybě ve výpočtu
Co je psáno, to je dáno – většinou to ale neplatí. Příkladem je chyba v programu pro výpočet chemických posunů, ten byl použit ve více než 150 publikacích.
Continue reading „Více než 150 publikací může být chybných díky chybě ve výpočtu“Kyselina technecistá
Technecium je nejlehčí prvek z PSP, který nemá žádný stabilní izotop. Jeho nejstabilnějším izotopem je 99Tc s poločasem rozpadu 2,14·105 let. Z toho důvodu není jeho chemie tak intenzivně studována jako u jiných prvků. Nedávno vyšel článek o kyselině technecisté, HTcO4, v Inorganic Chemistry.[1]
Continue reading „Kyselina technecistá“Nobelovy ceny 2019
Přehled letošních Nobelových cen.
Continue reading „Nobelovy ceny 2019“Fluorografen – perspektivní mazivo
Grafen je velmi perspektivní materiál, o kterém jsem tu už několikrát psal. Jedním z jeho derivátů je fluorografen, který se ukazuje jako perspektivní mazivo.
Continue reading „Fluorografen – perspektivní mazivo“Triboelektrický nanogenerátor z grafenu
Nedávno vyšla na Aldebaranu série tří pěkných článků, které se zabývaly triboelektřinou, tzn. elektřinou, která vzniká přeměnou mechanické energie tření. V ACS Nano teď vyšel článek popisující triboelektrický generátor vyrobený z grafenu.
Continue reading „Triboelektrický nanogenerátor z grafenu“Cyklo[18]uhlík: molekula, kterou chemici hledali desítky let
Uhlík patří mezi prvky s největším množstvím známých alotropických modifikací. Vedle diamantu, grafitu, grafenu nebo fullerenů se v roce 2019 podařilo experimentálně připravit také dlouho hledaný cyklo[18]uhlík, tvořený osmnácti atomy uhlíku uspořádanými do kruhu.
Continue reading „Cyklo[18]uhlík: molekula, kterou chemici hledali desítky let“Lanthanoidy v biologii
Až do roku 2011 se nevědělo o roli lanthanoidů v biologických drahách živých organismů. Nedávno vyšlo review, které shrnuje současné poznatky o této oblasti.
Continue reading „Lanthanoidy v biologii“Nový materiál pro baterie budoucnosti
Vývoj nových typů baterií je velmi rychlý a objevuje se spousta nových nápadů a konstrukčních řešení. S rozvojem alternativních zdrojů energie je nutné rozvíjet i baterie, které jsou schopné rychle a s minimálními ztrátami uložit velké množství energie.
Continue reading „Nový materiál pro baterie budoucnosti“Nové materiály pro tisknutelné OLED
Organické LED diody jsou tvořeny (jak je poznat z názvu) organickými materiály, které jsou schopny emitovat záření po připojení elektrického napětí. V současné době se vyvíjí materiály pro OLED, které je možné tisknout na vhodný substrát.
Continue reading „Nové materiály pro tisknutelné OLED“Superhydrofóbní vrstvy sulfidu molybdeničitého
I v dnešní době je pro vědu velkou inspirací příroda. Jednou ze zajímavých vlastností rostlin je superhydrofobicita listů, která umožňuje jejich samočištění. Tuto vlastnost se podařilo napodobit pomocí 2D vrstev sulfidu molybdeničitého (MoS2).
Continue reading „Superhydrofóbní vrstvy sulfidu molybdeničitého“Python – CAS validátor
Po pauze jsem zase potřeboval skočit do Pythonu, tak jsem si pro rozcvičení napsal jednoduchou aplikaci na validaci CAS čísla.
Continue reading „Python – CAS validátor“U xenonu-124 byl pozorován nejpomalejší známý rozpad jádra
V rámci projektu XENON byl pozorován rozpad jádra 124Xe, jedná se o radioaktivní rozpad s nejdelším známým (a změřeným) poločasem rozpadu.[1]
Continue reading „U xenonu-124 byl pozorován nejpomalejší známý rozpad jádra“Supravodivé deriváty fullerenů
Fullereny patří mezi velmi zajímavé alotropické modifikace uhlíku, některé jejich deriváty vykazují supravodivost.
Continue reading „Supravodivé deriváty fullerenů“Video – Buckyball: Tiny Carbon Soccer Balls
Video o nejslavnějším fullerenu C60. V angličtině, ale snadno srozumitelné.
Continue reading „Video – Buckyball: Tiny Carbon Soccer Balls“I molekulární dusík může vstupovat do reakcí
Molekulární dusík (N2) tvoří tři čtvrtiny zemské atmosféry, jde o inertní plyn, jehož nereaktivnosti se využívá i v syntetické chemii, kde se s dusíkem můžeme potkat jako s ochranou atmosférou. Nedávno byla popsána zajímavá reakce, do které vstupují dvě molekuly dusíku a vytvářejí linker tvořený čtyřmi atomy dusíku.
Continue reading „I molekulární dusík může vstupovat do reakcí“Jednoduchá sol-gelová syntéza
O sol-gelové syntéze jsem tu už něco málo psal, v tomto článku najdete návod na jednoduchou přípravu SiO2 gelu.
Continue reading „Jednoduchá sol-gelová syntéza“Infračervená LED umožňující spektroskopickou analýzu jídla mobilem
Osram uvedl na trh diodu z GaN, která svítí v infračervené oblasti, konkrétně v rozsahu vlnových délek 650 až 1050 nm.
Continue reading „Infračervená LED umožňující spektroskopickou analýzu jídla mobilem“Video – výroba hliníku
Hliník je průmyslově velmi důležitý kov, jeho výroba ale není jednoduchá a je i velmi energeticky náročná. Toto video vás provede celým procesem výroby hliníku z rudy bauxitu.
Uhlíková vlákna mohou sloužit k ukládání energie v karoserii auta
Automobilový a letecký průmysl se snaží o snižování hmotnosti vozidel, aby je bylo možné napájet elektřinou. Snížená hmotnost umožní delší dojezd vozidla.
Continue reading „Uhlíková vlákna mohou sloužit k ukládání energie v karoserii auta“
Molekula s dvojnásobným aromatickým systémem
Aromatické sloučeniny jsou důležitou skupinou organických sloučenin. Nyní se podařilo připravit sloučeninu s dvojnásobným aromatickým systémem.
Continue reading „Molekula s dvojnásobným aromatickým systémem“
Nobelovy ceny za rok 2018 – 1. část
Začátkem října začalo i vyhlašování Nobelových cen za rok 2018. Teď se podíváme na první tři ceny, za medicínu, fyziku a chemii.
Continue reading „Nobelovy ceny za rok 2018 – 1. část“
Supravodič LaH10 s rekordní kritickou teplotou
Hledání supravodiče s co nejvyšší kritickou teplotou neustále pokračuje, aktuálním rekordmanem je sulfan (H2S) s kritickou teplotou 203 K (−70 °C) asi přijde o své prvenství.
Continue reading „Supravodič LaH10 s rekordní kritickou teplotou“
V budoucnu bude možné tisknout elektronické obvody stejným způsobem jako noviny
S elektronickými obvody, velmi jemnými, se setkáváme ve všech běžných zařízeních, jako jsou počítače, mobily, tablety, atd. V současnosti se pro tvorbu těchto obvodů využívá podobná technologie, jako při tvorbě grafiti. Přes vhodnou šablonu nanášíme kapky tekutého kovu, nevýhodou této metody je vznik hrubých vodivých cest, které mají vyšší elektrický odpor, ten potom způsobuje vyšší spotřebu zařízení.
Continue reading „V budoucnu bude možné tisknout elektronické obvody stejným způsobem jako noviny“
Nová metoda výroby OLED
OLED (Organic Light Emitting Diodes) se začínají objevovat v běžných předmětech, jako jsou displeje v autech, domácích spotřebičích, apod.[1] Ale i tak je potřeba ještě pracovat na zlepšení jejich vlastností, hlavně životnosti. V Barceloně se povedlo úpravou výrobního procesu zvýšit výkon OLED čipů.[2,3]
Levná metoda přípravy uhlíkových nanotrubic
Uhlíkové nanotrubice mají velmi výhodné vlastnosti, jsou pevnější než ocel a mají vyšší elektrickou vodivost než měď. Bohužel, jejich rozšíření do praxe brání obtížná příprava a tím i vysoká cena. To by se mohlo brzy změnit, protože v Nashvillu v USA objevili snadný způsob, jak tyto uhlíkové materiály vyrábět z oxidu uhličitého, kterého máme dostatek v ovzduší.
Continue reading „Levná metoda přípravy uhlíkových nanotrubic“
3D tisk kapalinou do kapaliny
3D tisk je dnes velmi populární a nachází poměrně výrazné praktické využití. Z toho důvodu se hledají další možnosti této technologie. Vědci z Berkeley Lab vyvinuli novou techniku 3D tisku pomocí injektování proudu vody v silikonovém oleji do kapaliny.[1]
Vědci objevili reakci, která mohla nastartovat vývoj života
Vědci z MIT se pokusili napodobit podmínky, které na naší Zemi panovaly před zhruba čtyřmi miliardami let.
Continue reading „Vědci objevili reakci, která mohla nastartovat vývoj života“