MoS2 vykazuje supravodivost i v silném externím magnetickém poli

V oblasti vývoje supravodičů se často objevují zprávy o materiálech, které jsou supravodivé za rekordně vysokých teplot, ale mimo kritické teploty (TC) je důležitým parametrem i kritické magnetické pole, v kterém je materiál supravodivý. Tento parametr limituje praktické využití materiálu. V silném magnetickém poli může dojít, a také od jeho určité intenzity dochází, k zániku Cooperových párů a tím i supravodivosti materiálu.

Continue reading „MoS2 vykazuje supravodivost i v silném externím magnetickém poli“ →

Ztracená okna při používání více monitorů ve windows

Často používám druhý LCD panel připojený k notebooku, protože je to velmi pohodlné a má to pozitivní vliv na produktivitu. Ale při odpojeném sekundárním displeji občas dochází k tomu, že některá okna, např. PDF dokumenty, zůstanou mimo viditelnou plochu.

Continue reading „Ztracená okna při používání více monitorů ve windows“ →

Nový mikroporézní materiál schopný zachycovat oxid uhličitý i v přítomnosti vody

Zachytávání CO2 je v dnešní době velmi aktuální téma. Známe poměrně velkou skupinu porézních materiálů, které mají tuto schopnost, ale komplikací pro praktické využití je nutnost vysušení vzduchu před vlastní adsorbcí. V časopise Science byl nedávno publikován nový mikroporézní materiál SGU-29 (pojmenován podle Sogang University v Koreji), který dokáže oxid uhličitý i z vlhkého vzduchu.

Continue reading „Nový mikroporézní materiál schopný zachycovat oxid uhličitý i v přítomnosti vody“ →

Nový dikation xenonu

Nedávno byla publikována příprava a charakterizace nového, zajímavého kationtu xenonu. Xenon má oxidační číslo II, jeho strukturu lze popsat jako [XeOXeOXe]2+. V krystalickém stavu má tento kation strukturu zig-zag řetězce, a terminální atomy xenonu jsou eletrostaticky vázány ke kationtům [μ-F(ReO2F3)2]–, krystaly mají červeno-oranžovou barvu.

Continue reading „Nový dikation xenonu“ →

Atomová hmotnost ytterbia byla změněna

Relativní atomová hmotnost prvku je číslo, které získáme jako vážený průměr hmotností jednotlivých izotopů prvku, hmotnosti vážíme zastoupením izotopů v přírodním vzorku. U monoizotopických prvků je její hodnota prakticky neměnná, ale pokud je prvek směsí izotopů, může docházet v čase (příp. i v prostoru) ke změně jejich zastoupení.

Continue reading „Atomová hmotnost ytterbia byla změněna“ →

Mohly vzniknout prekurzory koenzymu NAD v kometách?

V Chemical Communications vyšel nedávno článek z laboratoří NASA, ve kterém je testována příprava prekurzorů pro nikotinamid adenin nukleosid (NAD) v podmínkách panujících na kometách. Výsledky jsou opravdu zajímavé.

Continue reading „Mohly vzniknout prekurzory koenzymu NAD v kometách?“ →

NASA se na ISS pokusí vytvořit nejchladnější místo ve vesmíru

Studium chování hmoty za nízkých teplot je zajímavé a velmi důležité pro základní i aplikovaný výzkum. NASA plánuje vytvořit na ISS laboratoř, kde se bude snažit o dosažení extrémně nízké teploty – asi 100 pK. Umístění ve vesmíru je pro tyto účely velmi vhodné, umožňuje provozovat experimenty aniž by byly ovlivňovány gravitací. Laboratoř by měla být umístěna na ISS již v prosinci 2015.

Coldest spot in known universe: NASA to study almost absolute zero matter at ISS