Uran tvoří velmi silnou trojnou vazbu s dusíkem. Připravená sloučenina byla studována pomocí 15N NMR.
Možnost existence pevné vazby mezi uranem a dusíkem předpověděl už nositel Nobelovy ceny za chemii Fritz Haber. Před více než sto lety označil uran za ideální materiál na fixaci vzdušného dusíku, ale z ekonomických důvodů se k těmto účelům využívá dostupnější železo.
Studovaná sloučenina byla připravena oxidací uraničité sloučeniny azidem sodným (NaN3), aby bylo možno využít 15N NMR byl využit azid obohacený izotopem 15N.[1]
Meziprodukt reaguje s interkalátem grafitu (KC8) za vzniku dimerní sloučeniny, dimery jsou vázané pomocí draselných kationtů interagujících s dusíky. Draslík je poté odstraněn pomocí B15C5 – benzo-15-crown-5 ether.
Sloučenina byla studována pomocí 15N NMR v kapalném i pevném stavu (MAS NMR), měření i výpočty prokázaly vysoký stupeň kovalentnosti vazby s výrazným příspěvkem 5f orbitalů.