Chromatografické metody

Chromatografie je skupina separačních metod. Separovaná směs je rozpuštěna v tzv. mobilní fázi, která je hnána přes stacionární fázi. K separaci dochází na rozhraní těchto dvou fází. Provedení je různé, od jednoduché tenkovrstvé chromatografie až po komplikované přístroje.

Původně byla chromatografie vyvinuta jako kolonová separační technika na začátku 20. století.

Základní pojmy

  • Stacionární fáze – nepohyblivá fáze, může mít formu malých částic nasypaných v koloně, povrchu kapilární kolony nebo sorbentu na povrchu desek pro TLC.
  • Mobilní fáze – kapalina nebo plyn pohybující se po stacionární fázi.
  • Retenční čas – čas, za který daná složka analyzované směsi opustila kolonu.
  • Retenční faktor (Rf) – používá se hlavně v TLC, jde o poměr vzdálenosti, kterou urazila daná skvrna ku vzdálenost, kterou během analýzy urazí mobilní fáze.

Dělení chromatografických metod

  • Tenkovrstvá chromatografie (TLC – Thin Layer Chromatography)
    • Rychlá chromatografie určená zpravidla pro orientační kontrolu čistoty produktů reakcí. Provádí se na destičce pokryté stacionární fází.
  • Kolonová chromatografie
    • Stacionární fáze je nasypaná v koloně a mobilní fáze jí protéká, nejčastěji působením gravitace.
  • Plynová chromatografie (GC)
    • Mobilní fází je plyn, tato metoda je určena pro těkavé látky.
  • Kapalinová chromatografie (LC)
    • Mobilní fází je kapalina.
  • Vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC)
    • Mobilní fází je opět kapalina a protéká kolonou za vysokého tlaku.
  • Superkritická fluidní chromatografie (SFC)
  • Gelová chromatografie (GPC)