Krypton

Krypton, Kr, patří mezi vzácné plyny. Tvoří pouze několik nestabilních sloučenin s fluorem a kyslíkem, jinak je zcela inertní. Je využíván ve světelných zdrojích.

Vlastnosti kryptonu
Atomové číslo 36 Počet stabilních izotopů 4
Atomová hmotnost 83,798 Elektronová konfigurace [Ar] 3d10 4s2 4p6
Teplota tání [°C] -157,36 Teplota varu [°C] -153,22
Elektronegativita 3,00 Hustota [g.cm-3] 0,003749

Jedinou dosud známou stabilní sloučeninou je fluorid KrF2, bezbarvá pevná látka, která se při teplotách nad -25 °C rozkládá. Molekula má lineární tvar, vazebná délka je 189 pm. Se silnými Lewisovými kyselinami tvoří anionty KrF+ a Kr2F3+. Jeho roztok v HF má při laboratorní teplotě v 19F NMR posun cca 56 ppm. Tvoří dvě krystalické fáze, α-KrF2 s primitivní tetragonální základní buňkou a β-fází, která krystaluje v prostorové grupě P42/mnm.

Lze jej připravit čtyřmi metodami:[3]

  • Pomocí elektrického výboje – na směs kryptonu a fluoru v poměru 1:1 až 2:1 necháme působit elektrický výboj za tlaku 40 až 60 torrů po dobu několika hodin. Výroba probíhá za teploty kapalného kyslíku.
  • Bombardováním elektrony a protony[6] – v roce 1963 byla popsána příprava KrF2 použitím 1,5 MeV proudu elektronů. Lze využít i proud protonů s vyšší energií, 10 MeV a proudu 5 μA, kterým působíme na směs kryptonu a fluoru při teplotách -60 až -140 °C. Rychlost získávání produktu je okolo 1 g.h-1.
  • Fotochemicky – fotochemická příprava byla poprvé publikována roku 1965, kdy byla směs Kr a F2 ozařována slunečním světlem po dobu pěti týdnů za teploty -78 °C. Lepších podmínek bylo později dosaženo se rtuťovou výbojkou při teplotě -196 °C.
  • Na žhaveném vlákně – tato metoda je založena na disociaci fluoru na žhaveném vlákně při teplotě 700 °C. Reakční nádoba je chlazena na -196 °C. Rychlost produkce je až 6 g.h-1.

Chemicky se chová jako donor fluoridu, s pentafluoridy, např. NbF5 vytváří iontové sloučeniny s kationty KrF+ nebo Kr2F3+.

Mimoto tvoří krypton také řadu klathrátů.[5]

NMR

83Kr
Spin 9/2
Zastoupení v přírodě [%] 11,49
Citlivost vzhledem k 1H 0,00190
Rezonanční frekvence v poli 1 T 1,6442

Odkazy

  1. Krypton na české wikipedii
  2. Krypton na anglické wikipedii
  3. Lehmann, J.F.; Mercier, H.P.A.; Schrobilgen, G.J. Coord. Chem. Rev. (2002) 1-39. The chemistry of krypton
  4. 83Kr NMR
  5. Miyahara, Y., Abe, K. and Inazu, T. (2002), “Molecular” Molecular Sieves: Lid-Free Decamethylcucurbit[5]uril Absorbs and Desorbs Gases Selectively. Angew. Chem. Int. Ed., 41: 3020–3023. doi: 10.1002/1521-3773(20020816)41:16<3020::AID-ANIE3020>3.0.CO;2-4
  6. D.R. MacKenzie, Science 141 (1963) 1171. Krypton Difluoride: Preparation and Handling.

Navigace

H He
Li Be B C N O F Ne
Na Mg Al Si P S Cl Ar
K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr
Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe
Cs Ba La Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn
Fr Ra Ac Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Cn Nh Fl Mc Lv Ts Og
Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu
Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr

Napsat komentář