Rtuť

Rtuť, Hg, je toxický, těžký, kapalný kov s velmi dobrou tepelnou a elektrickou vodivostí. Je základní složkou amalgámů (slitiny kovů s rtutí), využívá se v teploměrech a barometrech a v elektronice, např. v rtuťových spínačích.

Atomové číslo80Počet stabilních izotopů6
Atomová hmotnost200,59Elektronová konfigurace[Xe] 4f14 5d10 6s2
Teplota tání [°C]-38,83Teplota varu [°C]356,73
Elektronegativita2,00Hustota [g.cm-3]13,534

Rtuť byla známa již před naším letopočtem, získávala se z cinabaritu (HgS) a hlavním využitím byla extrakce kovů. Byla velmi oblíbená mezi alchymisty, kteří ji využívali převážně pro transmutaci kovů.

Dnes se rtuť získává také z cinabaritu, ale dokonalejšími postupy než v minulosti.

HgS + O2 → Hg + SO2

Sonochemickou reakcí kovové rtuti s redukovaným grafenoxidem ve vodě se povedlo připravit kompozitní materiál, který je za laboratorní teploty pevný,

Chemické vlastnosti

Rtuť nereaguje s neoxidujícími kyselinami, rozpouští se v koncentrované kyselině dusičné a horké, koncentrované kyselině sírové. Produktem jsou rtuťnaté soli. Její elektrodový potenciál je kladný, jako prvek je relativně nereaktivní. Velmi dobře rozpouští kovy, za vzniku slitin (amalgámů), na videu můžete vidět amalgamaci povrchu hliníku.

Mimo rtuťnatých sloučenin tvoří rtuť i sloučeniny ve formálním oxidačním stavu +I, kde je vždy přítomna skupina (Hg-Hg)2+. Nejznámějším zástupcem je kalomel Hg2Cl2. Atomy rtuti jsou spojeny jednoduchou vazbou, která je tvořena překryvem orbitalů 6s. Známe i další případy polykationtů rtuti, např. oxidací kovové rtuti pomocí fluoridu arseničného v kapalném oxidu siřičitém získáme sloučeninu Hg4[AsF6]2, kation Hg42+ je téměř lineární, délka vazby Hg-Hg se pohybuje okolo 260 pm.[4]

Thiokyanatan rtuťnatý

Srážením rtuťnatých solí thiokyanatanem draselným získáme bílý thiokyanatan rtuťnatý:

Hg(NO3)2 (aq) + 2 KSCN (aq) → Hg(SCN)2 (s) + 2KNO3 (aq)

Jeho zapálením získáme efekt označovaný jako faraonovi hadi. Při hoření vzniká velké množství plynů a vznikající pevná látka je nadýchaná a připomíná hada. Hoření můžeme popsat rovnicí:

2 Hg(SCN)2 + 5 O2 → 2 HgO + 2 SO2 + 2 CO2 + N2

Ukázku můžete vidět na videu:

Organokovové sloučeniny

Organokovové sloučeniny rtuti jsou zpravidla silně toxické, RHgX jsou krystalické látky, R2Hg jsou kapaliny nebo nízkotající látky. Zajímavou strukturu má o-fenylhydrargium, které vytváří trimerní molekuly, viz obrázek dole.

Struktura trimeru o-fenylhydrargia

NMR

Dimethylrtuť
Dimethylrtuť

Rtuť má celkem šest stabilních izotopů, dva z nich jsou NMR aktivní. Pro měření je výhodnější jádro 199Hg, 201Hg je kvadrupolární a poskytuje velmi široké signály. Obě jádra jsou málo citlivá. Standardem je roztok Me2Hg. Interakční konstanta 1J199Hg,13C = 686,2 Hz pro Me2Hg. Dimethylrtuť je ovšem velmi jedovatá a je s ní potřeba zacházet velmi opatrně!

199Hg201Hg
Spin1/23/2
Zastoupení v přírodě [%]16,87 %13,18 %
Rozsah chemických posunů-3000 – 500 ppm
Citlivost vzhledem k 1H1,00.10-31,97.10-4
Citlivost vzhledem k 13C5,891,16
Rezonanční frekvence v poli 1 T16,8713,18
Jaderný magnetický moment+0,5058855-0,5602257

Chemické posuny

Organortuťnaté sloučeniny500 – -1500HgCl2-1500
HgBr2-2000Hg(NO3)2-2500
HgI2-3000  

Odkazy

  1. Rtuť na české wikipedii
  2. Rtuť na anglické wikipedii
  3. Hg NMR
  4. Preparation and crystal structure of tetramercury bis(hexafluoroarsenate) Hg4(AsF6)2

Navigace

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
H He
Li Be B C N O F Ne
Na Mg Al Si P S Cl Ar
K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr
Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe
Cs Ba La Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn
Fr Ra Ac Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Cn Nh Fl Mc Lv Ts Og
Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu
Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr

2 Replies to “Rtuť”

Leave a Reply

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..