Rtuť, Hg, je toxický, těžký, kapalný kov s velmi dobrou tepelnou a elektrickou vodivostí. Je základní složkou amalgámů (slitiny kovů s rtutí), využívá se v teploměrech a barometrech a v elektronice, např. v rtuťových spínačích.
| Atomové číslo | 80 | Počet stabilních izotopů | 6 |
| Atomová hmotnost | 200,59 | Elektronová konfigurace | [Xe] 4f14 5d10 6s2 |
| Teplota tání [°C] | -38,83 | Teplota varu [°C] | 356,73 |
| Elektronegativita | 2,00 | Hustota [g.cm-3] | 13,534 |
Rtuť byla známa již před naším letopočtem, získávala se z cinabaritu (HgS) a hlavním využitím byla extrakce kovů. Byla velmi oblíbená mezi alchymisty, kteří ji využívali převážně pro transmutaci kovů.
Dnes se rtuť získává také z cinabaritu, ale dokonalejšími postupy než v minulosti.
HgS + O2 → Hg + SO2
Chemické vlastnosti
Rtuť nereaguje s neoxidujícími kyselinami, rozpouští se v koncentrované kyselině dusičné a horké, koncentrované kyselině sírové. Produktem jsou rtuťnaté soli. Její elektrodový potenciál je kladný, jako prvek je relativně nereaktivní. Velmi dobře rozpouští kovy, za vzniku slitin (amalgámů).
Mimo rtuťnatých sloučenin tvoří rtuť i sloučeniny ve formálním oxidačním stavu +I, kde je vždy přítomna skupina (Hg-Hg)2+. Nejznámějším zástupcem je kalomel Hg2Cl2. Atomy rtuti jsou spojeny jednoduchou vazbou, která je tvořena překryvem orbitalů 6s. Známe i další případy polykationtů rtuti, např. oxidací kovové rtuti pomocí fluoridu arseničného v kapalném oxidu siřičitém získáme sloučeninu Hg4[AsF6]2, kation Hg42+ je téměř lineární, délka vazby Hg-Hg se pohybuje okolo 260 pm.[4]
Organokovové sloučeniny
Organokovové sloučeniny rtuti jsou zpravidla silně toxické, RHgX jsou krystalické látky, R2Hg jsou kapaliny nebo nízkotající látky. Zajímavou strukturu má o-fenylhydrargium, které vytváří trimerní molekuly, viz obrázek dole.
NMR
Rtuť má celkem šest stabilních izotopů, dva z nich jsou NMR aktivní. Pro měření je výhodnější jádro 199Hg, 201Hg je kvadrupolární a poskytuje velmi široké signály. Obě jádra jsou málo citlivá. Standardem je roztok Me2Hg. Interakční konstanta 1J199Hg,13C = 686,2 Hz pro Me2Hg. Dimethylrtuť je ovšem velmi jedovatá a je s ní potřeba zacházet velmi opatrně!
| 199Hg | 201Hg | |
| Spin | 1/2 | 3/2 |
| Zastoupení v přírodě [%] | 16,87 % | 13,18 % |
| Rozsah chemických posunů | -3000 – 500 ppm | |
| Citlivost vzhledem k 1H | 1,00.10-3 | 1,97.10-4 |
| Citlivost vzhledem k 13C | 5,89 | 1,16 |
| Rezonanční frekvence v poli 1 T | 16,87 | 13,18 |
| Jaderný magnetický moment | +0,5058855 | -0,5602257 |
Chemické posuny
| Organortuťnaté sloučeniny | 500 – -1500 | HgCl2 | -1500 |
| HgBr2 | -2000 | Hg(NO3)2 | -2500 |
| HgI2 | -3000 |
Odkazy
- Rtuť na české wikipedii
- Rtuť na anglické wikipedii
- Hg NMR
- Preparation and crystal structure of tetramercury bis(hexafluoroarsenate) Hg4(AsF6)2
Navigace
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
| H | He | ||||||||||||||||
| Li | Be | B | C | N | O | F | Ne | ||||||||||
| Na | Mg | Al | Si | P | S | Cl | Ar | ||||||||||
| K | Ca | Sc | Ti | V | Cr | Mn | Fe | Co | Ni | Cu | Zn | Ga | Ge | As | Se | Br | Kr |
| Rb | Sr | Y | Zr | Nb | Mo | Tc | Ru | Rh | Pd | Ag | Cd | In | Sn | Sb | Te | I | Xe |
| Cs | Ba | La | Hf | Ta | W | Re | Os | Ir | Pt | Au | Hg | Tl | Pb | Bi | Po | At | Rn |
| Fr | Ra | Ac | Rf | Db | Sg | Bh | Hs | Mt | Ds | Rg | Cn | Nh | Fl | Mc | Lv | Ts | Og |
| Ce | Pr | Nd | Pm | Sm | Eu | Gd | Tb | Dy | Ho | Er | Tm | Yb | Lu |
| Th | Pa | U | Np | Pu | Am | Cm | Bk | Cf | Es | Fm | Md | No | Lr |