Jodometrie

Jodometrie je metoda redoxní odměrné analýzy. Využívá se jak redukčních, tak i oxidačních vlastností jódu. Lze tedy stanovovat jak redukující, tak i oxidující látky.

I₂ + 2 e^– ⇌ 2 I^–

Odměrné roztoky

Využívají se dva typy odměrných roztoků, roztok jódu a roztok thiosíranu sodného (Na₂S₂O₃).

Elementární jód se ve vodě nerozpouští, proto se využívá reakce s jodidem draselným za vzniku rozpustného trijodidu draselného:

I₂ + KI 🠒 KI₃

V případě, že máme k dispozici resublimovaný jód, jedná se o základní látku a můžeme jej přesně navážit. Jen je potřeba myslet na těkavost jódu a využívat uzavíratelné váženky. Zpravidla se ale faktorizuje titrací thiosíranem nebo pomocí oxidu arsenitého.

Thiosíran sodný se využívá k nepřímému jodometrickému stanovení, kdy se nejprve reakcí nadbytku jodidu s oxidačním činidlem vyloučí jód a ten se poté titruje thiosíranem sodným za vzniku tetrathionanu.

I₂ + 2 Na₂S₂O₃ 🠒 Na₂S₄O₆ + 2 NaI

Indikátor

Jako indikátor se využívá roztok škrobu, který s trijodidem vytváří supramolekulární komplex s intenzivní modrou barvou.

Tato reakce je velmi citlivá a umožňuje detekci i velmi nízkých koncentrací trijodidu.

Využití

Stanovení redukujících látek

Pokud reakce probíhá dostatečně rychle, je možné titrovat přímo roztokem jódu. Pokud je rychlost nízká, přidává se k analytu přesně známý nadbytek jódu a nezreagovaný jód se titruje odměrným roztokem thiosíranu. Můžeme tak stanovit arsenité a antimonité soli, siřičitany a aldehydy.

SO₃^2- + I₂ + H₂O 🠒 SO₄^2- + 2 I^– + 2 H⁺

HCOH + I₂ + 3 OH^– 🠒 HCOO^– + 2 H₂O + 2 I^–

Stanovení oxidujících látek

Oxidující látky se nejprve nechají reagovat s nadbytkem jodidu a poté se titruje získaný jód roztokem thiosíranu sodného. Množství jodidu není nutné znát přesně, ale musí být dostatečné s ohledem na množství analytu. Takto můžeme stanovit koncentraci dichromanu, manganistanu, chloru, bromu a dalších oxidačních činidel.

2 MnO₄^– + 10 I^– + 16 H⁺ 🠒 5 I₂ + 2 Mn²⁺ + 8 H₂O

Br₂ + 2 I^– 🠒 I₂ + 2 Br^–

Další kapitoly

• České chemické názvosloví
  • Příklady izo- a heteropolyaniontů
• Platné číslice a měření
• Základní chemické zákony
• Důležité veličiny a vztahy v chemii
  • Relativní atomová hmotnost – příklady
  • Molární hmotnost a látkové množství – příklady
• Výpočet stechiometrického vzorce
  • Stechiometrický vzorec – příklady
• Chemické rovnice a stechiometrické výpočty
  • Stechiometrické výpočty – řešené příklady
• Koncentrace roztoků
  • Koncentrace – řešené příklady
  • Koligativní vlastnosti
  • Titrace
    • Neutralizační odměrná analýza
    • Argentometrie
    • Jodometrie
    • Chelatometrie
    • Merkurimetrie
    • Cerimetrie
    • Manganometrie
    • Bichromatometrie
    • Bromátometrie
    • Titrace – řešené příklady
• Rozpustnost, součin rozpustnosti
  • Rozpustnost – řešené příklady
  • Součin rozpustnosti – řešené příklady
• Stavba atomu
  • Elektronový obal a elektronová konfigurace
• Periodická tabulka prvků a periodicita vlastností
• Chemická vazba
• VSEPR
  • VSEPR – příklady
• Komplexní sloučeniny
• Magnetické vlastnosti látek
• Termodynamika
• Chemická rovnováha
• Skupenské stavy látek
  • Ideální plyn
    • Ideální plyn – řešené příklady
• Fázové rovnováhy
• Teorie kyselin a zásad
  • Disociační konstanty kyseliny a zásad
• pH, aktivita roztoku
  • pH – řešené příklady
• Elektrochemie
  • Beketovova řada kovů
  • Elektrolýza – řešené příklady
• Symetrie molekul
  • Berryho pseudorotace
• Laboratorní technika
• Lineární regrese
• Jednotky tlaku
• Jednotky teploty
• Mohsova stupnice tvrdosti minerálů
• Odkazy
• Prezentace k semináři z obecné chemie