Lanthanoidy jsou skupinou 15. prvků s protonovým číslem od 57 do 71, od lanthanu až po lutecium. Souhrně se označují zkratkou Ln.

Lanthanoidy. Credit: Commons

Lanthanoidy nepatří mezi vzácné prvky, kromě nestabilního promethia, je zastoupení všech lanthanoidů v zemské kůře v jednotkách až desítkách ppm. Získávají se především ze dvou rud – monazitu a bastnezitu. Mají stříbřitý vzhled a jsou poměrně měkké. Některé lanthanoidy nacházíme  v enzymech.[1]

Elektronová konfigurace lanthanoidů většinou odpovídá zápisu [Xe]4fⁿ5d⁰6s².

Lanthanoidová kontrakce

Pojmem lanthanoidová kontrakce označujeme klesající iontový poloměr lanthanoidů se stoupajícím protonovým číslem. Tento jev se dá vysvětlit slabým stíněním náboje jádra elektrony z orbitalů 4f. To způsobí přiblížení elektronů 6s blíže k jádru a tím i zmenšení iontového poloměru. Závislost poloměru na protonovém čísle je zobrazena dole:

Lanthanoidová kontrakce

Druhou příčinou kontrakce je tzv. relativistický efekt, kdy se elektrony na vnitřních drahách pohybují tak vysokou rychlostí, že dochází ke zvýšení jejich hmotnosti. Z toho důvodu se musí více přiblížit k jádru.

Odkazy

1. The Chemistry of Lanthanides in Biology: Recent Discoveries, Emerging Principles, and Technological Applications

Navigace