Protaktinium

Protaktinium, Pa, je třetí aktinoid. Nemá žádný stabilní izotop, v zemské kůře se vyskytuje velmi vzácně, jako produkt rozpadu uranu.

Vlastnosti protaktinia
Atomové číslo 91 Počet stabilních izotopů 0
Atomová hmotnost 231,035 Elektronová konfigurace [Rn] 5f2 6d1 7s2
Teplota tání [°C] 1600 Teplota varu [°C] 3300
Elektronegativita 1,5 Hustota [g.cm-3] 15,37

Známe 29 izotopů protaktinia, nejstabilnější je 231Pa s poločasem rozpadu 32,760 let, jde o jediný izotop protaktinia, který se vyskytuje v přírodě. Alfa rozpadem se přeměňuje na 227Ac.

Radioaktivní kov, stříbřitě bílé barvy. Vytváří sloučeniny v oxidačních číslech II až V, přičemž nejstabilnější jsou sloučeniny PaV.

Vzhledem k jeho vysoké radioaktivitě a toxicitě je jeho jediné využití ve výzkumu. V roce 2014 byla publikována příprava sedmi nových fluorosloučenin protaktinia.[3]

Odkazy

  1. Protaktinium na české wikipedii
  2. Protaktinium na anglické wikipedii
  3. Sio, S.M.D.; Wilson, R.E. Inorg. Chem. 201453, 1750-1755. Structural and Spectroscopic Studies of Fluoroprotactinates.

Navigace

H He
Li Be B C N O F Ne
Na Mg Al Si P S Cl Ar
K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr
Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe
Cs Ba La Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn
Fr Ra Ac Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Cn Nh Fl Mc Lv Ts Og
Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu
Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr

Leave a Reply