Integrované obvody ECL

Obvod ECL

Emitorově vázané obvody (ECL – Emitter Coupled Logic) pracují v nenasyceném stavu. Vyloučením saturačního zpoždění lze dosáhnout s danými tranzistory maximální možné spínací rychlosti. Obvody jsou zapojeny jako rozsílový zesilovač, na jehož zesilovač je trvale přiváděno referenční napětí UN. Někteří výrobci volí jako referenční svorku nulový potenciál, obvod je pak napájen kladným napětím +UZ1 a záporným napětím -UZ2. V jiných případech je napětí UZ1 = 0, avšak nenulové referenční napětí se přivádí na zvláštní svorku. Zdroj přesného napětí tvoří zvláštní integrovaný obvod; bývá zapojen jako tranzistorový stabilizátor napětí s teplotně kompenzovanými Zenerovými diodami. Jeden integrovaný zdroj se může použít pro současné napájení několika integrovaných logických obvodů.

V obou uvedených způsobech získávání referenčního napětí se musí obvod se zdrojem spojit třemi vodiči. Referenční napětí musí být dostatečně stabilní, aby se nesnížila šumová imunita obvodu. Tranzistor T3 v uvedeném zapojení zajišťuje konstantní úbytek napětí na společném emitorovém odporu, a tím současně i trvale konstantní součet proudů I1 + I2. Je-li na vstupech tranzistorů T1 a T2 úroveň 0, je proud I1 velmi malý. Otevřením jednoho vstupního tranzistoru se proud I1 zvětší přepnutím kolektorových proudů. Proto se někdy označují jako obvody s proudovým spínáním CML (Current Mode Circuits). V zapojení podle obrázku lze na výstupu odebírat funkci c = a + b (obvod OR) a funkci (obvod NOR).

Výstupní impedance těchto obvodů je velmi malá, lze dosáhnout zpoždění 1 ns, logický zisk je až 25.

Literatura

Uhlíř J., Slípka J.: Polovodičové impulsové a spínací obvody, Praha, SNTL 1972

Napsat komentář