Pro vodivost kovů platí několik obecných pravidel:

• Podle Ohmova zákona je hustota proudu v ustáleném stavu úměrná intenzitě pole
• Měrný odpor kovů je při pokojové teplotě řádově 10^-5 Ω.cm
• Nad Debyeovou teplotou roste odpor kovů lineárně s teplotou
• Za teplot pod 20 K je odpor mnoha kovů úměrný páté mocnině absolutní teploty. Při teplotách kapalného helia se objevuje u některých kovů na křivce teplotní závislosti odporu minimum
• U většiny kovů odpor klesá, roste-li tlak
• Podle Matthiesenova pravidla můžeme měrný odpor kovu s malým množstvím příměsi vyjádřit vztahem
  ρ = ρ₀ + ρ(T)

  kde ρ₀ je konstanta, která roste s rostoucím množstvím příměsi a ρ(T) je složka odporu závislá pouze na teplotě

• Odpor slitin u nichž dochází k uspořádávacím procesům, vykazuje výrazná minima odpovídající uspořádaným fázím
• Nad Debyeovou teplotou je poměr tepelné a elektrické vodivosti úměrný absolutní teplotě, přičemž konstanta úměrnosti je přibližně stejná pro všechny kovy (Zákon Wiedemannův-Franzův)
• U některých kovů se objevuje supravodivost při teplotách blízko absolutní nuly.