Pro vodivost kovů platí několik obecných pravidel:
- Podle Ohmova zákona je hustota proudu v ustáleném stavu úměrná intenzitě pole
- Měrný odpor kovů je při pokojové teplotě řádově 10-5 Ω.cm
- Nad Debyeovou teplotou roste odpor kovů lineárně s teplotou
- Za teplot pod 20 K je odpor mnoha kovů úměrný páté mocnině absolutní teploty. Při teplotách kapalného helia se objevuje u některých kovů na křivce teplotní závislosti odporu minimum
- U většiny kovů odpor klesá, roste-li tlak
- Podle Matthiesenova pravidla můžeme měrný odpor kovu s malým množstvím příměsi vyjádřit vztahem
ρ = ρ0 + ρ(T)
kde ρ0 je konstanta, která roste s rostoucím množstvím příměsi a ρ(T) je složka odporu závislá pouze na teplotě
- Odpor slitin u nichž dochází k uspořádávacím procesům, vykazuje výrazná minima odpovídající uspořádaným fázím
- Nad Debyeovou teplotou je poměr tepelné a elektrické vodivosti úměrný absolutní teplotě, přičemž konstanta úměrnosti je přibližně stejná pro všechny kovy (Zákon Wiedemannův-Franzův)
- U některých kovů se objevuje supravodivost při teplotách blízko absolutní nuly.