Indium je stříbrošedý, měkký, nízkotající kov. Nachází využití jako součást pájek, v tavných pojistkách, regulátorech tepla, apod. Využití našel i v tekutých krystalech pro displeje, kde je ve formě směsného oxidu indito-cíničitého jako průhledná elektroda.
| Atomové číslo | 49 | Počet stabilních izotopů | 1 |
|---|---|---|---|
| Atomová hmotnost | 114,818 | Elektronová konfigurace | [Kr] 4d10 5s2 5p1 |
| Teplota tání [°C] | 156,60 | Teplota varu [°C] | 2072 |
| Hustota | 7,31 | Elektronegativita | 1,78 |
Pod teplotou 3,41 K je indium supravodivé.[4]
Izotopy
Přírodní indium se skládá z jednoho stabilního izotopu a jednoho radioizotopu s dlouhým poločasem rozpadu.
| Izotop | Zastoupení [%] | Poločas přeměny |
| 113In | 4,28 | stabilní |
| 115In | 95,72 | 4,41 . 1014 let |
Výroba india
Indium se získává z popílků po pražení zinkových a kadmiových rud, ty jsou převedeny do roztoku a indium je izolováno elektrolyticky.
Před rokem 1925 byl na světě pouze jeden gram india, v roce 2017 byla roční produkce india 714 t.[3]
Sloučeniny
Vytváří sloučeniny v oxidačním stavu III a méně běžně I. Sloučeniny InI jsou silná redukční činidla. Nereaguje s vodou, ale halogeny nebo kyselina šťavelová ho oxidují na indité sloučeniny.
Oxidy
Oxid inditý (In2O3) je amfoterní, žlutozelená krystalická látka. Je nerozpustný ve vodě, ale rozpouští se v kyselinách. Připravuje se termickým rozkladem inditých solí, např. hydroxidu, dusičnanu, uhličitanu nebo síranu.
Reakcí s amoniakem za vysokých teplot vzniká nitrid inditý:
In2O3 + 2 NH3 → 2 InN + 3 H2O
Využívá se v některých typech baterií a v zrcadlech pro infračervené záření.
Zahříváním oxidu inditého na teploty nad 700 °C vzniká In2O, oxid indný nebo suboxid india, je to černý práškovitý materiál.
Reakcí oxidu inditého s oxidem draselným a kovovým indiem lze připravit sloučeninu K5[InO4]. Ta obsahuje tetraedrický anion InO45-. Reakci je nutné provádět v niklovém reaktoru, směs je zahřívána na 500 °C po dobu 30 dní.[5]
NMR
Přírodní indium je tvořeno směsí dvou kvadrupolárních, málo citlivých izotopů. Standardem je In(NO3)3. Rozsah chemických posunů je poměrně široký, -500 až +600 ppm.[6]
| 113In | 115In | |
|---|---|---|
| Spin | 9/2 | 9/2 |
| Zastoupení v přírodě [%] | 4,28 | 95,72 |
| Citlivost vzhledem k 1H | 0,0151 | 0,338 |
| Citlivost vzhledem k 13C | 86,3 | 1920 |
| Rezonanční frekvence v poli 1 T | 9,3655 | 9,3856 |
| Jaderný magnetický moment | +5,5289 | +5,5408 |
Odkazy
- Indium na české wikipedii
- Indium na anglické wikipedii
- Indium Statistics
- Superconductivity
- Über „Orthoindate”︁ der Alkalimetalle: Zur Kenntnis von K5[InO4]
- (In) Indium NMR
Navigace
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
| H | He | ||||||||||||||||
| Li | Be | B | C | N | O | F | Ne | ||||||||||
| Na | Mg | Al | Si | P | S | Cl | Ar | ||||||||||
| K | Ca | Sc | Ti | V | Cr | Mn | Fe | Co | Ni | Cu | Zn | Ga | Ge | As | Se | Br | Kr |
| Rb | Sr | Y | Zr | Nb | Mo | Tc | Ru | Rh | Pd | Ag | Cd | In | Sn | Sb | Te | I | Xe |
| Cs | Ba | La | Hf | Ta | W | Re | Os | Ir | Pt | Au | Hg | Tl | Pb | Bi | Po | At | Rn |
| Fr | Ra | Ac | Rf | Db | Sg | Bh | Hs | Mt | Ds | Rg | Cn | Nh | Fl | Mc | Lv | Ts | Og |
| Ce | Pr | Nd | Pm | Sm | Eu | Gd | Tb | Dy | Ho | Er | Tm | Yb | Lu |
| Th | Pa | U | Np | Pu | Am | Cm | Bk | Cf | Es | Fm | Md | No | Lr |
4 Replies to “Indium”