Indium

Vydáno: 25. 05. 2014; Poslední aktualizace: 26. 08. 2023; Autor: Zdeněk Moravec

Indium je stříbrošedý, měkký, nízkotající kov. Nachází využití jako součást pájek, v tavných pojistkách, regulátorech tepla, apod. Využití našel i v tekutých krystalech pro displeje, kde je ve formě směsného oxidu indito-cíničitého jako průhledná elektroda.

Atomové číslo49Počet stabilních izotopů1
Atomová hmotnost114,818Elektronová konfigurace[Kr] 4d10 5s2 5p1
Teplota tání [°C]156,60Teplota varu [°C]2072
Hustota7,31Elektronegativita1,78
Vlastnosti india

Pod teplotou 3,41 K je indium supravodivé.[4]

Izotopy

Přírodní indium se skládá z jednoho stabilního izotopu a jednoho radioizotopu s dlouhým poločasem rozpadu.

IzotopZastoupení [%]Poločas přeměny
113In4,28stabilní
115In95,724,41 . 1014 let

Výroba india

Indium se získává z popílků po pražení zinkových a kadmiových rud, ty jsou převedeny do roztoku a indium je izolováno elektrolyticky.

Před rokem 1925 byl na světě pouze jeden gram india, v roce 2017 byla roční produkce india 714 t.[3]

Sloučeniny

Vytváří sloučeniny v oxidačním stavu III a méně běžně I. Sloučeniny InI jsou silná redukční činidla. Nereaguje s vodou, ale halogeny nebo kyselina šťavelová ho oxidují na indité sloučeniny.

Oxidy

Oxid inditý (In2O3) je amfoterní, žlutozelená krystalická látka. Je nerozpustný ve vodě, ale rozpouští se v kyselinách. Připravuje se termickým rozkladem inditých solí, např. hydroxidu, dusičnanu, uhličitanu nebo síranu.

Reakcí s amoniakem za vysokých teplot vzniká nitrid inditý:

In2O3 + 2 NH3 → 2 InN + 3 H2O

Využívá se v některých typech baterií a v zrcadlech pro infračervené záření.

Zahříváním oxidu inditého na teploty nad 700 °C vzniká In2O, oxid indný nebo suboxid india, je to černý práškovitý materiál.

Reakcí oxidu inditého s oxidem draselným a kovovým indiem lze připravit sloučeninu K5[InO4]. Ta obsahuje tetraedrický anion InO45-. Reakci je nutné provádět v niklovém reaktoru, směs je zahřívána na 500 °C po dobu 30 dní.[5]

NMR

Přírodní indium je tvořeno směsí dvou kvadrupolárních, málo citlivých izotopů. Standardem je In(NO3)3. Rozsah chemických posunů je poměrně široký, -500 až +600 ppm.[6]

 113In115In
Spin9/29/2
Zastoupení v přírodě [%]4,2895,72
Citlivost vzhledem k 1H0,01510,338
Citlivost vzhledem k 13C86,31920
Rezonanční frekvence v poli 1 T9,36559,3856
Jaderný magnetický moment+5,5289+5,5408

Odkazy

  1. Indium na české wikipedii
  2. Indium na anglické wikipedii
  3. Indium Statistics
  4. Superconductivity
  5. Über „Orthoindate”︁ der Alkalimetalle: Zur Kenntnis von K5[InO4]
  6. (In) Indium NMR

Navigace

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
H He
Li Be B C N O F Ne
Na Mg Al Si P S Cl Ar
K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr
Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe
Cs Ba La Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn
Fr Ra Ac Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Cn Nh Fl Mc Lv Ts Og
Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu
Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr

4 Replies to “Indium”

Leave a Reply

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..