Samarium, Sm, je pátý lanthanoid. Je to středně tvrdý, stříbrný kov. Využívá se hlavně pro přípravu silných permanentních magnetů a speciálních skel a keramiky. Ve sklářství se přídavků samaria využívá ke zvýšení absorpce infračerveného záření.

Samarium má celkem pět stabilních izotopů – ¹⁴⁴Sm, ¹⁴⁹Sm (pravděpodobně podléhá α rozpadu, poločas je ale větší než 2×10¹⁵ let), ¹⁵⁰Sm, ¹⁵²Sm a ¹⁵⁴Sm. Izotop 147 se využívá v jaderné geochronologii. Komplex izotopu 153 s ligandem EDTMP nachází důležité využití v nukleární medicíně při tišení bolestí.[3]

V zemské kůře je jeho koncentrace asi 6 mg/kg. Vyskytuje se v mineral společně s ostatními lanthanoidy.

Nejběžnější oxidační číslo Sm ve sloučeninách je III, setkáváme se i se sloučeninami, kde je jeho oxidační číslo II. Nejstabilnějším oxidem je Sm₂O₃, lze jej za vysoké teploty (1000 °C) redukovat kovovým samariem na SmO. Reaguje se všemi halogeny za vzniku SmX₃, které lze opět redukovat samariem, lithiem nebo sodíkem na SmX₂. Ve vodným roztocích vytváří komplexní ionty, ve kterých je samarium obklopeno 9 molekulami vody.[4]

NMR

Samarium má dva NMR aktivní izotopy, oba mají spin 7/2 a nízkou citlivost.

Odkazy

1. Samarium na české wikipedii
2. Samarium na anglické wikipedii
3. HÁLA, Jiří. Radioaktivní izotopy. Tišnov: Sursum, 2013, 374 s. ISBN 978-80-7323-248-1.
4. The geometry of the nonaaqualanthanoid(3+) complex in the solid bromates and ethyl sulphates

Navigace