Samarium, Sm, je pátý lanthanoid. Je to středně tvrdý, stříbrný kov. Využívá se hlavně pro přípravu silných permanentních magnetů a speciálních skel a keramiky. Ve sklářství se přídavků samaria využívá ke zvýšení absorpce infračerveného záření.
| Vlastnosti samaria | |||
| Atomové číslo | 62 | Počet stabilních izotopů | 3 |
| Atomová hmotnost | 150,36 | Elektronová konfigurace | [Xe] 4f6 6s2 |
| Teplota tání [°C] | 1072 | Teplota varu [°C] | 1900 |
| Elektronegativita | 1,17 | Hustota [g.cm-3] | 7,52 |
Samarium má celkem pět stabilních izotopů – 144Sm, 149Sm (pravděpodobně podléhá α rozpadu, poločas je ale větší než 2×1015 let), 150Sm, 152Sm a 154Sm. Izotop 147 se využívá v jaderné geochronologii. Komplex izotopu 153 s ligandem EDTMP nachází důležité využití v nukleární medicíně při tišení bolestí.[3]
V zemské kůře je jeho koncentrace asi 6 mg/kg. Vyskytuje se v mineral společně s ostatními lanthanoidy.
Nejběžnější oxidační číslo Sm ve sloučeninách je III, setkáváme se i se sloučeninami, kde je jeho oxidační číslo II. Nejstabilnějším oxidem je Sm2O3, lze jej za vysoké teploty (1000 °C) redukovat kovovým samariem na SmO. Reaguje se všemi halogeny za vzniku SmX3, které lze opět redukovat samariem, lithiem nebo sodíkem na SmX2. Ve vodným roztocích vytváří komplexní ionty, ve kterých je samarium obklopeno 9 molekulami vody.[4]
NMR
Samarium má dva NMR aktivní izotopy, oba mají spin 7/2 a nízkou citlivost.
| 147Sm | 149Sm | |
| Spin | 7/2 | 7/2 |
| Zastoupení v přírodě [%] | 15,0 | 13,8 |
| Rezonanční frekvence v poli 1 T | 1,7748 | 1,4631 |
| Jaderný magnetický moment | -0,8149 | -0,6718 |
| Citlivost vůči 1H | 0,00152 | 0,00085 |
Odkazy
- Samarium na české wikipedii
- Samarium na anglické wikipedii
- HÁLA, Jiří. Radioaktivní izotopy. Tišnov: Sursum, 2013, 374 s. ISBN 978-80-7323-248-1.
- The geometry of the nonaaqualanthanoid(3+) complex in the solid bromates and ethyl sulphates