Praseodym

Praseodym, Pr, je lanthanoid, stříbřitě bílý, měkký kov. Využívá se hlavně v metalurgii a jako přísada do speciálních skel.

Historie

Historie objevu praseodymu začíná v roce 1751, kdy švédský mineralog Axel Frederik Cronstedt objevl nový minerál bastnaesit, později označovaný jako cerit. Analýzou tohoto minerálu bylo postupně zjištěno, že se skládá ze směsi oxidů, jeden z nich byl pojmenován didymium.

Analýzou didymia bylo zjištěno, že nejde o nový prvek, ale o směs lanthanoidů obsahující praseodym až europium. V roce 1885 izoloval z didymia Carl Auer von Welsbach soli praseodymu a neodymu. Izolace byla provedena frakční krystalizací podvojných dusičnanů z roztoků kyseliny dusičné. Prvky byly identifikovány pomocí spektroskopické analýzy.

Izotopy

Přírodní praseodym je tvořen jediným izotopem, ¹⁴¹Pr. Známe také 38 radioizotopů.

Chemické vlastnosti

Chemicky je méně reaktivní než cer, ale na vzduchu se pomalu oxiduje na Pr₂O₃, který jej zároveň pasivuje. S vodou reaguje až za vyšší teploty za vývoje vodíku. Soli praseodymité se chovají velmi podobně jako soli hlinité.

Praseodym se velmi často vyskytuje ve směsi s neodymem, z níž je velmi obtížné ho vyseparovat, tato směs se nazývá didymium. Čistý kov se získává redukcí fluoridu vápníkem.

2 PrF₃ + 3 Ca → 3 CaF₂ + 2 Pr

NMR

Praseodym má jediný stabilní izotop ¹⁴¹Pr, který je NMR aktivní, jde o relativně citlivé, kvadrupolární jádro.

 Odkazy

1. Praseodym na české wikipedii
2. Praseodym na anglické wikipedii

Navigace