Helium

Helium je prvek s nejnižší teplotou varu, 4,2 K. Za normálního tlaku nelze ochlazováním připravit pevné helium. Pokud je ochlazeno pod 2,18 K přechází do supratekutého stavu, kdy teče bez vnitřního tření. Je to druhý nejrozšířenější prvek ve vesmíru, obsahují ho všechny svítící hvězdy. Na zemi se vyskytuje především v zemním plynu[13] a minerálech, ze kterých se získává vymrazováním.

Klasické sloučenina helia nejsou za laboratorních podmínek známé, ale bylo připraveno několik endohedrálních derivátů fullerenu.

Ve vesmíru byla pozorována binární sloučenina helia a vodíku – hydrid helia.[9,10]

Helium je důležité chladivo v kryotechnice a v supravodivých technologiích. Pro teploty pod 4,2 K se využívá kapalné helium, plynné helium  se využívá v kryostatech pro teploty kolem 20 K. První kapalné helium připravil Heike Kamerlingh Onnes. V současnosti je kapalné helium důležitou strategickou surovinou, které je bohužel vzhledem k poptávce malé množství.[7,8]

Záměnou obou elektronů helia za jeden mion se povedlo velmi přesně stanovit průměr jádra na hodnotu 1,67824 fm.[11,12]

NMR

Helium má jeden NMR aktivní izotop, ³He, se spinem 1/2. V případě obohacených vzorků se jedná o velmi citlivé jádro. Jeho nevýhodou je pomalá relaxace. Jako primární standard se používá plynné helium.

Odkazy

1. Příprava He@C60 a He2@C60 pomocí exploze
2. Helium na české wikipedii
3. Helium na anglické wikipedii
4. He NMR
5. NMR shielding of helium-3 in the micropores of zeolites
6. Proč je na Zemi tak málo helia?
7. Helium in crisis
8. Helium should be recycled
9. Hydrid helia ve vesmíru
10. Helium hydride ion detected in space for the first time
11. Size of helium nucleus measured more precisely than ever before
12. Fyzici získali zatím nejpřesnější údaj o velikosti jádra hélia
13. Helium: South Africa strikes new ‚gold‘

Navigace