Antimon je polokov, který se využívá v polovodičích, různých slitinách, keramice a barvivech. Vykytuje se v oxidačních číslech -3, +3, +4 a +5. Tvoří několik alotropních modifikací – modro-bílý kovový antimon, žlutý a černý nekovový antimon.
| Vlastnosti antimonu | |||
|---|---|---|---|
| Atomové číslo | 51 | Počet stabilních izotopů | 2 |
| Atomová hmotnost | 121,760 | Elektronová konfigurace | [Kr] 4d10 5s2 5p3 |
| Teplota tání [°C] | 630,63 | Teplota varu [°C] | 1587 |
| Hustota | 6,697 | Elektronegativita | 2,05 |
Jeho koncentrace v zemské kůře je poměrně malá (0,2-0,5 ppm). Nejdůležitějším minerálem je antimonit (Sb2S3), jeho největším producentem je Čína.
Pro polovodiče se antimon vyrábí chemickou redukcí z vysoce čistých sloučenin. Používá se jako dopant křemíku při výrobě diod, infračervených detektorů a součástkách využívajících Hallův jev.
NMR
Přírodní antimon je tvořen směsí dvou kvadrupolárních izotopů. Pro měření je výhodný citlivější izotop 121Sb, který má i menší kvadrupolární moment a tím užší linie. Standardem je KSbCl6.
| 121Sb | 123Sb | |
|---|---|---|
| Spin | 5/2 | 7/2 |
| Zastoupení v přírodě [%] | 57,36 | 42,64 |
| Citlivost vzhledem k 1H | 0,0935 | 0,0199 |
| Citlivost vzhledem k 13C | 534 | 114 |
| Rezonanční frekvence v poli 1 T | 10,2551 | 5,5532 |
| Jaderný magnetický moment | +3,3634 | +2,5498 |