Síra se zpravidla těží tzv. Fraschovým procesem, který využívá přehřátou vodní páru k roztavení síry. Tento proces je velmi zajímavý, i když se od něj dnes už upouští. Síra se získává z ropy a olejů a také ve formě SO2 jako vedlejší produkt při výrobě chalkofilních kovů, např. mědi.
Fraschův proces
Proces je pojmenován po německo-americkém chemikovi Hermanu Fraschovi, který v roce 1894 objevil možnosti využití přehřáté páry pro těžbu elementární síry.
Metoda využívá nízkou teplotu tání síry (115 °C), čímž je možné ji snadno separovat od ostatních nečistot. Těžící soustava se skládá ze tří soustředných trubek. Vnější trubkou (2) je do ložiska (3) vháněna přehřátá vodní pára (165 °C, 2,5-3 MPa), která taví síru. Tavenina pak vstupuje do vnitřní trubky (1) a je zároveň pěněna tlakovým vzduchem, který proudí nejmenší trubkou (5). Zpěněná tavenina síry (4) stoupá až na povrch, tuto metodu je možné využít pro těžbu síry z hloubky až 800 metrů. Získaná síra má vysokou čistotu a není nutné ji dále čistit.
