Základy chemie a elektroniky, chemické prvky, fyzikálně-chemické metody
Radon
Vydáno: 16. 06. 2014; Poslední aktualizace: 19. 11. 2022; Autor: Zdeněk Moravec
Obsah
Radon je nejtěžší známý vzácný plyn, jedná se o radioaktivní prvek, který nemá žádný stabilní izotop. Tvoří minimum sloučenin, RnF2 a komplexy typu [RnF]+X– (X– = SbF6–, TaF6–, BiF6–). Je velice dobře rozpustný ve vodě a nepolárních organických rozpouštědlech.
Atomové číslo
86
Počet stabilních izotopů
2
Atomová hmotnost
222
Elektronová konfigurace
[Xe] 4f14 5d10 6s2 6p6
Teplota tání [°C]
-71
Teplota varu [°C]
-62
Hustota
9,73 g.cm-3
Elektronegativita
–
Známe 37 radioizotopů v rozmezí 195Rn až 231Rn. Nejstabilnější je 222Rn s poločasem rozpadu 3,823 dne.
Radon se tvoří v půdách a horninách, které obsahují (i stopová množství) uran, postupnými přeměnami 238U vzniká 222Rn. Z horních vrstev půdy se pak radon postupně uvolňuje a může způsobovat zdravotní problémy, pokud dojde k akumulaci v obydlích.
Uranová rozpadová řada, její součástí je i radon. Zdroj: Tosaka/Commons
Zdravotní rizika
Zvýšený výskyt radonu může vést až k rakovině plic. Nebezpečné jsou zejména produkty rozpadu, které emitují alfa částice, např. 218Po a 214Po.[5]
Avrorin, V.V.; Krasikova, R.N.; Nefedov, V.D.; Toropova, M.A. Russian Chemical Reviews1982, 51, 12-20. The Chemistry of Radon. DOI: 10.1070/RC1982v051n01ABEH002787.
HÁLA, Jiří. Radioaktivní izotopy. Tišnov: Sursum, 2013. ISBN 978-80-7323-248-1.
