Zenerova dioda

Zenerovy diody se z hlediska fyzikálního principu dělí na do dvou skupin.

Zenerův jev je základem činnosti pouze u diod s malým Zenerovým napětím (asi do 6 V). Zenerova dioda s vyšším napětím funguje na principu lavinového průrazu závěrně polarizovaného přechodu PN.

Průrazné napětí závěrně polarizované diody souvisí s měrným odporem materíálu, z něhož je dioda vyrobena. Slitinovou nebo difuzní technologií při použití různě vodivého výchozího monokrystalu je možno vyrobit diodu s průrazným napětím v rozmezí od 6 V do stovek voltů. Je-li chlazením zajištěno, že při průrazu nedojde k nadměrnému ohřevu přechodu a tím i k jeho zničení, lze této oblasti činnosti v praxi využívat. V praxi můžeme využít jak běžnou propustnou oblast tak i závěrnou oblast s napěťovým průrazem. Zenerova dioda se využívá hlavně ve stabilizátorech napětí, ve zdrojích referenčních úrovní, v omezovačích úrovní atd. Mimoto můžeme použít Zenerovy diody v galvanicky vázaných obvodech jako členy, které posouvají stejnosměrnou úroveň. Pokud z vnějšího obvodu prochází Zenerovou diodou určitý minimální proud, lze ji v náhradním obvodu zakreslit jako stejnosměrný zdroj Uzn v sérii s odporem rd, který je dán strmostí voltampérové charakteristiky v použité oblasti.

Pokud jde v Zenerově diodě skutečně o lavinový průraz závěrně polarizovaného přechodu je teplotní součinitel Zenerova napětí kladný. Pokud činnost diody spočívá na Zenerovu jevu je teplotní součinitel záporný.

Odkazy

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.