Stříbro

Vydáno: 05. 12. 2014; Poslední aktualizace: 15. 01. 2024; Autor: Zdeněk Moravec

Stříbro, Ag, je ušlechtilý, bílý kov. Známo je od starověku, používá se ve šperkařství, díky své výborné tepelné a elektrické vodivosti je součástí slitin používaných v elektrotechnice. Další zajímavou aplikací jsou baktericidní koloidní disperze nanočástic stříbra, které se využívají jako desinfekční složka obvazů, apod. Stříbrné ionty totiž narušují metabolismus bakterií.

Atomové číslo47Počet stabilních izotopů2
Atomová hmotnost107,8682Elektronová konfigurace[Kr] 4d10 5s1
Teplota tání [°C]961,78Teplota varu [°C]2162
Elektronegativita1,93Hustota [g.cm-3]10,49

Izotopy

Stříbro má dva stabilní izotopy,[8] dále bylo charakterizováno 40 radioizotopů:

IzotopZastoupení [%]
107Ag51,8
109Ag48,2
Stabilní izotopy stříbra

Výskyt

V přírodě se nachází ve formě sloučenin a vzácněji i v ryzím stavu. Často doprovází zlato. Nejběžnějším minerálem je akanit a jeho vysokoteplotní forma argentit, Ag2S.

Akantit, Maroko. Zdroj: Ivar Leidus/Commons

Známe skoro 200 minerálů obsahujících stříbro.[6] Dalším významným minerálem je hessit, tellurid stříbrný, Ag2Te.[7] Je pojmenován po švýcarském chemikovi a lékaři Germain Henri Hessovi (1802-1850), který tento minerál studoval a popsal.

Chemické vlastnosti

Stříbro je chemicky poměrně nereaktivní, rozpouští se v kyselině dusičné, s koncentrovaným jodovodíkem vytváří stabilní jodidový komplex za uvolnění H2. Stříbro vytváří sloučeniny téměř výhradně v oxidačním stavu +I. V analytické chemii se využívá roztok AgNO3 jako činidlo ve srážecí odměrné analýze (argentometrii).

Stříbro je ušlechtilejší než měď, ale méně ušlechtilé než zlato, lze to demonstrovat pomocí hodnoty elektrodového potenciálu:

Cu2+/Cu0,337
Ag+/Ag0,80
Au+/Au1,83

Sloučeniny se stříbrem v oxidačním stavu +II lze připravit srážením stříbrných solí silnými oxidačními činidly. Tyto sloučeniny jsou většinou čtvercové komplexy, např. [Ag(py)4]2+. Dále je známá skupina sloučenin se vzorcem AgIIMIVF6, kde M může být Pt, Pd, Ti, Rh, Sn nebo Pb. V těchto sloučeninách je každý kov obklopen šesti fluory, které zaujímají oktaedrické uspořádání.

Chalkogenidy

Oxid stříbrný (Ag2O) se vylučuje z roztoků stříbrných solí jako tmavě hnědá sraženina, při teplotách nad 160 °C se rozkládá na kovové stříbro a kyslík. Silnými oxidačními činidly se oxiduje na AgO, což je směsný oxid AgIAgIIIO2. Dále známe oxidy stříbra v neceločíselném oxidačním stavu, např. Ag2O3, Ag3O4 a Ag3O. Sulfid stříbrný, Ag2S, lze připravit reakcí roztoku stříbrné soli se sulfanem, příp. přímou reakcí prvků. Je známa také řada selenidů a telluridů stříbra, některé jsou nízkoteplotními supravodiči.

Halogenidy

Halogenidy stříbrné se využívají ve fotografii. Základem filmů pro černobílé fotografie je emulze obsahující nejčastěji AgBr. Po vystavení světlu dochází ke vzniku mikročástic Ag, které způsobují černání filmu, to je úměrné intenzitě osvětlení.

Fluorid stříbrný je rozpustný ve vodě, ostatní jsou nerozpustné.

HalogenidAgFAgClAgBrAgI
pKsrozpustný (172 g/100 g H2O)9,8012,2015,82
Součiny rozpustnosti halogenidů stříbrných
Halogenidy stříbrné. Zdroj: Rrausch1974/Commons

Argentometrie

S halogenidy stříbra se setkáváme i u metody odměrné analýzyargentometrie.

Halogenidy stříbrnaté

V oxidačním stavu II známe pouze fluorid stříbrnatý, AgF2. Ten vzniká reakcí kovového stříbra s fluorem za zvýšené teploty. Připravuje se fluorací oxidu stříbrného fluorem nebo fluorací AgF, příp. AgCl za vyšší teploty:

2 AgF + F2 → 2 AgF2

Je to pevná bílá látka, s teplotou tání 690 C. Je paramagnetický, při teplotě -110 °C se stává feromagnetickým.

Používá se jako fluorační činidlo, dokáže fluorovat xenon na fluorid xenonatý, XeF2. Lze ho také využít pro fluorace aromatických sloučenin, zvládne i fluoraci do prvního stupně:[5]

C6H6 + 2 AgF2 → C6H5F + 2 AgF + HF

NMR

Stříbro má dva NMR aktivní izotopy s jaderným spinem ½, oba poskytují úzké signály na poměrně široké škále chemických posunů. Častěji se využívá izotop 109Ag, který je citlivější a na rozdíl od 107Ag ho lze měřit na většině běžným sond. Standardem je vodný roztok AgNO3. Problémem při měření je pomalá relaxace, u degasovaných vzorků se relaxační čas T1 pohybuje ve stovkách sekund, v přítomnosti kyslíku nebo jiného paramagnetika prudce klesá.

 107Ag109Ag
Spin½½
Zastoupení v přírodě [%]51,83948,161
Citlivost vzhledem k 1H3,5×10-54,94×10-5
Citlivost vzhledem k 13C0,2050,290
Rezonanční frekvence v poli 1 T1,73311,9924
Rozsah chemických posunů

-25 – 1400

-25 – 1400

Jaderný magnetický moment-0,1136796-0,1306906

Chemické posuny

Ag(S2O3)35-725K3Ag(CN)4 (s)1376
Ag(en)2450AgAlO2 (s)942
Ag+ komplexy0 – 725AgInO2 (s)859
Ag+ (aq)-25 – 80AgS2CNEt2 (s)854, 784
AgNO3 (aq)0AgO (s)648
  Ag2SO3 (s)414
  Octan stříbrný320
  Ag3PO4 (s)290
  AgSO3CH3 (s)35
  Ag2SO4 (s)15

 Odkazy

  1. Stříbro na české wikipedii
  2. Stříbro na anglické wikipedii
  3. Ag NMR
  4. Silver NMR spectroscopy
  5. New method for selective monofluorination of aromatics using silver difluoride
  6. The mineralogy of Silver
  7. Hessite – mindat.org
  8. Silver – CIAAW

Navigace

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
H He
Li Be B C N O F Ne
Na Mg Al Si P S Cl Ar
K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr
Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe
Cs Ba La Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn
Fr Ra Ac Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Cn Nh Fl Mc Lv Ts Og
Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu
Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr

5 Replies to “Stříbro”

Leave a Reply

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..