Měření malých odporů

Měření malých odporů (R < 1 Ω) je podstatně složitější než měření středních a velkých odporů. Hlavním důvodem je nemožnost zanedbat odpor přívodů, výsledek měření je také citelně ovlivňován všemi přechodovými odpory v měřeném obvodu a termoelektrickým napětím. Nejprve si definujme důležité pojmy.

Odpor přívodů je odpor vodičů, kterými je měření prováděno, běžně se pohybuje v intervalu 10-4 -10-2 Ω.

Přechodový odpor je odpor vznikající na jakémkoliv rozebíratelném spojení více vodičů, např. na svorkách odporů. Jeho hodnota se pohybuje ve stejném intervalu jako hodnota odporu přívodů, ale není konstantní. Je silně závislý na materiálu vodičů, tlaku, který na ně působí a kvalitě jejich povrchu.

Termoelektrické napětí vzniká v důsledku Peltier-Seebeckova jevu v místě styku dvou různých kovů při teplotě vyšší než je absolutní 0 (0 K). Toto napětí (10-4 -10-3 &V) ovlivňuje hodnotu měřeného napětí a tím i hodnotu odporu. Jeho snížení dosáhneme volbou vhodného materiálu a temperací obvodu na konstantní a stabilní teplotu. Eliminovat toto napětí lze pomocí dvojího měření s opačnou polaritou proudu, termoelektrické napětí svou polaritů nezmění.

Čtyřsvorkové připojení měřeného odoporu – u malých odporů nelze zanedbat přechodové odpory na svorkách, proto úbytek napětí na neznámém odporu měříme až za těmito svorkami.

Ohmova metoda

Ohmova metoda měření malých odporů

Ohmova metoda měření malých odporů

Velikost neznámého odporu se vypočítá pomocí Ohmova zákona.

Srovnávací metoda

Srovnávací metoda měření malých odporů

Srovnávací metoda měření malých odporů

Pro tuto metodu potřebujeme mít k dispozici odpor o přesně známé hodnotě (etalon). Měříme napětí na neznámém odporu a etalonu, oba odpory jsou zapojeny v sérii, takže jimi teče stejný proud. Neznámý odpor pak spočítáme pomocí Ohmova zákona.

srovnavaci-metoda-vzorec