Bismut

Vydáno: 09. 07. 2014; Poslední aktualizace: 26. 12. 2023; Autor: Zdeněk Moravec

Bismut, starším názvem vizmut, značka Bi, je těžký kov, se kterým se nejčastěji potkáváme ve slitinách. Také se používá při výrobě barev a keramiky. V zemské kůře je velmi vzácný, obsah cca 0,2 ppm. Vyskytuje se jak v ryzí formě, tak i jako minerál, nejčastěji bismutinit Bi2S3, bismit Bi2O3 a bismutit (BiO)2CO3.

Atomové číslo83Počet stabilních izotopů0
Atomová hmotnost208,98Elektronová konfigurace[Xe] 4f14 5d10 6s2 6p3
Teplota tání [°C]271,5Teplota varu [°C]1564
Elektronegativita2,02Hustota [g.cm-3]9,78
Vlastnosti bismutu

Izotopy

Bismut nemá žádný stabilní izotop, za stabilní byl dříve považován izotop 209Bi, který má extrémně dlouhý poločas rozpadu – 1,9×1019 roků.[4] Přeměňuje se mechanismem α na thallium:

$$^{209}_{\ \ 83}\textrm{Bi}\ \rightarrow\ ^{205}_{\ \ 81}\textrm{Tl}\ +\ ^4_2\alpha$$

Chemické vlastnosti

Bismut preferuje oxidační číslo III, sloučeniny v oxidačním čísle V jsou vzácné a nestabilní. Je to způsobeno vlivem inertního elektronového páru 6s2. Toto lze demonstrovat např. na oxidech bismutu:

Oxid bismutitý, Bi2O3, je stabilní sloučenina, která může sloužit jako výchozí látka pro přípravu kovového bismutu, např. redukcí vodíkem:

Bi2O3 + 3 H2 → 2 Bi + 3 H2O

Oxid bismutitý. Zdroj: Dblay/Commons

Oxid bismutičný, Bi2O5, je nestabilní tmavě červená látka, která se samovolně rozkládá za uvolňování kyslíku. Zatím se jej nepodařilo izolovat v čistém stavu.

V roce 2022 byla publikována příprava sloučeniny bismutu s ligandem XeF2.

Woodův kov

Eutektická slitina tvořená bismutem (50 %), olovem (26,7 %), cínem (13,3 %) a kadmiem (10 %). Teplota tání se pohybuje mezi 60 až 70 °C, lze jej tedy roztavit ve vodní lázni.[5,6]

Woodův kov. Zdroj: Martiname/commons

Příprava je snadná, stačí odvážit kovy ve správném hmotnostním poměru a roztavit je v železném kelímku.[7]

NMR

Bismut má jeden velmi citlivý, NMR aktivní izotop 209Bi, který je kvadrupolární. V případě symetrického chemického okolí poskytuje úzké signály, v opačném případě jsou signály velmi široké. Standardem je roztok Bi(NO3)3 v D2O. V literatuře se dají najít ještě chemické posuny iontu BiF6, které se pohybují kolem -3200 ppm.

  209Bi
Spin9/2
Zastoupení v přírodě [%]100
Rozsah chemických posunů0 – -3300 ppm
Citlivost vzhledem k 1H0,144
Citlivost vzhledem k 13C848
Rezonanční frekvence v poli 1 T6,9630
Jaderný magnetický moment+4,1106

Odkazy

  1. Bismut na české wikipedii
  2. Bismut na anglické wikipedii
  3. Bismuth NMR spectroscopy: 209Bi and 19F high-resolution NMR spectra of the hexafluorobismuthate(V) Ion
  4. Experimental detection of α-particles from the radioactive decay of natural bismuth
  5. Wood’s metal
  6. Chemický pokus – tání Woodova kovu
  7. Woodův kov – uranit

Navigace

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
H He
Li Be B C N O F Ne
Na Mg Al Si P S Cl Ar
K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr
Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe
Cs Ba La Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn
Fr Ra Ac Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Cn Nh Fl Mc Lv Ts Og
Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu
Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr