Bismut, starším názvem vizmut, značka Bi, je těžký kov, se kterým se nejčastěji potkáváme ve slitinách. Také se používá při výrobě barev a keramiky. V zemské kůře je velmi vzácný, obsah cca 0,2 ppm. Vyskytuje se jak v ryzí formě, tak i jako minerál, nejčastěji bismutinit Bi2S3, bismit Bi2O3 a bismutit (BiO)2CO3.
Bismut nemá žádný stabilní izotop, ale za stabilní považujeme izotop 209Bi, který má extrémně dlouhý poločas rozpadu – 1,9×1019 roků.
| Vlastnosti bismutu |
| Atomové číslo |
83 |
Počet stabilních izotopů |
0 |
| Atomová hmotnost |
208,98 |
Elektronová konfigurace |
[Xe] 4f14 5d10 6s2 6p3 |
| Teplota tání [°C] |
271,5 |
Teplota varu [°C] |
1564 |
| Elektronegativita |
2,02 |
Hustota [g.cm-3] |
9,78 |
NMR
Bismut má jeden velmi citlivý, NMR aktivní izotop 209Bi, který je kvadrupolární. V případě symetrického chemického okolí poskytuje úzké signály, v opačném případě jsou signály velmi široké. Standardem je roztok Bi(NO3)3 v D2O. V literatuře se dají najít ještě chemické posuny iontu BiF6–, které se pohybují kolem -3200 ppm.
| 209Bi |
| Spin |
9/2 |
| Zastoupení v přírodě [%] |
100 |
| Rozsah chemických posunů |
0 – -3300 ppm |
| Citlivost vzhledem k 1H |
0,144 |
| Citlivost vzhledem k 13C |
848 |
| Rezonanční frekvence v poli 1 T |
6,9630 |
| Jaderný magnetický moment |
+4,1106 |
Odkazy
Navigace
Pingback: Zintlovy fáze založená na bismutu jako perspektivní materiály pro termoelektrické materiály | Blog a web o chemii, elektronice a programování