Kadmium, Cd, je měkký, nízkotavitelný, toxický kov. Objeveno bylo roku 1817. Jeho využití je limitováno jeho toxicitou, používá se, podobně jako zinek, v ochranných povlacích. V malých množstvích se také používá ve slitinách a bateriích.
Atomové číslo | 48 | Počet stabilních izotopů | 6 |
Atomová hmotnost | 112,411 | Elektronová konfigurace | [Kr] 4d10 5s2 |
Teplota tání [°C] | 321,07 | Teplota varu [°C] | 767 |
Elektronegativita | 1,69 | Hustota [g.cm-3] | 8,650 |
V zemské kůře i mořské vodě je jeho koncentrace nízká, asi 0,1 ppm v zemské kůře. Kadmium se v přírodě vyskytuje jako příměs zinkových a olověných rud. Nejvýznamnější rudou kadmia je greenockit, CdS.[4]
Izotopy kadmia
Přírodní kadmium se skládá z šesti stabilních izotopů a dvou radioizotopů s dlouhým poločasem přeměny.
Izotop | Poločas rozpadu | Zastoupení [%] |
106Cd | stabilní | 1,25 |
108Cd | stabilní | 0,89 |
110Cd | stabilní | 12,5 |
111Cd | stabilní | 12,8 |
112Cd | stabilní | 24,1 |
113Cd | 7,7×1015 let | 12,2 |
114Cd | stabilní | 28,8 |
116Cd | 3,1×1019 let | 7,51 |
Izotopy 113Cd i 116Cd se přeměňují mechanismem beta mínus:
$$^{113}_{\ \ 48}\textrm{Cd}\ \rightarrow\ ^{113}_{\ \ 49}\textrm{In}\ +\ ^{\ \ \ 0}_{-1}\textrm{e} \\
^{116}_{\ \ 48}\textrm{Cd}\ \rightarrow\ ^{116}_{\ \ 50}\textrm{Sn}\ +\ 2\ ^{\ \ \ 0}_{-1}\textrm{e}$$
109Cd
Tento izomer se mění elektronovým záchytem na jaderný izomer 109mAg, poločas přeměny je 461,4 dne:
$$^{109}_{\ \ 48}\textrm{Cd}\ \rightarrow\ ^{109m}_{\ \ \ \ \ 47}\textrm{Ag}$$
Využívá se izotopový zdroj rentgenového záření v mobilních zdrojích pro radioizotopovou rentgenovou fluorescenční analýzu (XRF). Využívá se např. pro stanovení kovů v odpadních vodách a kalech.
Připravuje se v cyklotronu ostřelováním stříbra deuterony:
$$^{109}_{\ \ 47}\textrm{Ag}\ +\ ^2_1\textrm{H}\ \rightarrow\ ^{109}_{\ \ 48}\textrm{Cd}\ +\ 2\ ^1_0\textrm{n}$$
115Cd
Tento izotop se přeměňuje emisí β– na indium:
$$^{115}_{\ \ 48}\textrm{Cd}\ \rightarrow\ ^{115}_{\ \ 49}\textrm{In}\ +\ ^{\ \ \ 0}_{-1}\textrm{e}$$
Připravuje se v jaderném reaktoru ostřelováním kadmia neutrony:
$$^{114}_{\ \ 48}\textrm{Cd}\ +\ ^1_0\textrm{n}\ \rightarrow\ ^{115}_{\ \ 48}\textrm{Cd}\ +\ \gamma$$
Využívá se pro studium chování kadmia při metallurgických operacích, např. při destilaci kadmia z odpadních kalů z výroby zinku.
Chemické vlastnosti
Na vlhkém vzduchu rychle ztrácí lesk, v neoxidujících kyselinách se rozpouští za vývoje vodíku. Chemicky je velmi podobné zinku. Ve sloučeninách má převážně oxidační číslo II (elektronová konfigurace 4d10), méně často I (elektronová konfigurace 4d10 5s1). Dosahuje koordinačního čísla až sedm.
Známy jsou všechny čtyři halogenidy kademnaté, kromě bromidu, který je světle žlutý, jsou všechny bílé. Fluorid je ve vodě málo rozpustný (4,35 g/100 cm3), ostatní halogenidy jsou hygroskopické a tudíž velmi dobře rozpustné.
Oxid vzniká zahříváním kovu v kyslíku, má strukturu NaCl. Ve vodných roztocích vytváří hexaaquakademnatý ion [Cd(H2O)6]2+, v amonných roztocích vytváří tetraamminkademnatý ion [Cd(NH3)4]2+.
NiCd baterie
S kadmiem se potkáváme v nikl-kadmiových bateriích, jedná se o sekundární články, čili akumulátory. Elektrody jsou tvořeny hydroxidem nikelnatým a kademnatým.
Během vybíjení dochází k oxidaci kadmia a redukci niklu podle rovnice:
Cd + 2 NiO(OH) + 2 H2O → Cd(OH)2 + 2 Ni(OH)2
Jejich výhodou je, že jim nevadí skladování ve vybitém stavu, ale mají nižší nábojovou kapacitu než NiMH a LiON.
NMR
Kadmium má dva NMR aktivní izotopy se spinem ½ – 111Cd a 113Cd. Oba poskytují úzké signály v širokém rozmezí chemických posunů. Častěji se měří, mírně citlivější, jádro 113Cd. Primárním standardem je Me2Cd.
111Cd | 113Cd | |
Spin | ½ | ½ |
Zastoupení v přírodě [%] | 12,8 % | 12,22 |
Rozsah chemických posunů | -650 – 0 ppm | |
Citlivost vzhledem k 1H | 1,24×10-3 | 1,35×10-3 |
Citlivost vzhledem k 13C | 7,27 | 7,94 |
Rezonanční frekvence v poli 1 T | 9,0692 | 9,4871 |
Jaderný magnetický moment | -0,5948861 | -0,6223009 |
Chemické posuny
Me2Cd | 0 |
Dialkylkadmium | 0 – -200 |
Diperfluoroalkylkadmium | -250 – -500 |
Dithio a diselenokadmium | -250 – -350 |
Porfyriny kadmia | -370 – -450 |
Karboxyláty kademnaté | -550 – -650 |
Chloristan kademnatý | -650 |
Odkazy
- Kadmium na české wikipedii
- Kadmium na anglické wikipedii
- 113Cd NMR Experiments Reveal an Unusual Metal Cluster in the Solution Structure of the Yeast Splicing Protein Bud31p
- Greenockit
Navigace
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
H | He | ||||||||||||||||
Li | Be | B | C | N | O | F | Ne | ||||||||||
Na | Mg | Al | Si | P | S | Cl | Ar | ||||||||||
K | Ca | Sc | Ti | V | Cr | Mn | Fe | Co | Ni | Cu | Zn | Ga | Ge | As | Se | Br | Kr |
Rb | Sr | Y | Zr | Nb | Mo | Tc | Ru | Rh | Pd | Ag | Cd | In | Sn | Sb | Te | I | Xe |
Cs | Ba | La | Hf | Ta | W | Re | Os | Ir | Pt | Au | Hg | Tl | Pb | Bi | Po | At | Rn |
Fr | Ra | Ac | Rf | Db | Sg | Bh | Hs | Mt | Ds | Rg | Cn | Nh | Fl | Mc | Lv | Ts | Og |
Ce | Pr | Nd | Pm | Sm | Eu | Gd | Tb | Dy | Ho | Er | Tm | Yb | Lu |
Th | Pa | U | Np | Pu | Am | Cm | Bk | Cf | Es | Fm | Md | No | Lr |
2 Replies to “Kadmium”