Polonium nemá žádný stabilní izotop, izotop s nejdelším poločas rozpadu je 209Po (103 let). Jde o nejtěžší známý chalkogen.
Historie
Polonium bylo objeveno roku 1898 manžely Pierrem Curie a Marií Curie-Sklodowskou[4] ve smolinci (uraninitu, UO2). Když ze smolince izolovali uran a thorium, byl zbylý materiál stále radioaktivní, což naznačovalo přítomnost dalšího nestabilního prvku. Pojmenováno bylo podle Polska, rodné země Marie Curie.
Chemické vlastnosti
| Atomové číslo | 84 | Počet stabilních izotopů | 0 |
| Atomová hmotnost | (209) | Elektronová konfigurace | [Xe] 4f14 5d10 6s2 6p4 |
| Teplota tání [°C] | 254 | Teplota varu [°C] | 962 |
| Elektronegativita | 2,0 | Hustota [g.cm-3] | 9,2 |
Chemie polonia je podobná chemii telluru a bismutu. Rozpouští se ve zředěných kyselinách, ale pouze omezeně v alkáliích. Roztoky Po2+ jsou zabarveny růžově, ale po krátké době dochází k radiolýze a oxidaci na Po4+, která je doprovázena změnou barvy na žlutou. Polonium a jeho sloučeniny jsou silně toxické. Nejstabilnějšími sloučeninami jsou polonidy, které vznikají přímou reakcí polonia s daným prvkem. Příkladem může být polonid vápenatý, CaPo.
Polonium je vysoce rizikový prvek, v přírodě vzniká z plynného 222Rn, který se rozpadá na 210Pb a to pak na 210Po. Polonium se tak dostává do země a z ní do rostlin, z kterých se pak uvolňuje do ovzduší, např. při spalování. Proto je velkým problémem polonium v cigaretovém tabáku, které kuřák dostává přímo do plic. Jejich tkáň je pak ozařována při rozpadu polonia částicemi α, což zvyšuje riziko rakoviny. 210Po se rozptyluje po celém těle, nejvyšší koncentrace jsou v ledvinách, játrech a slezině.
Izotopy
Známe 42 izotopů polonia v rozmezí nukleonových čísel 186 až 227. V přírodě se vyskytují stopová množství izotopů 210-212Po, 214-216Po a 218Po. Vznikají jako produkty přeměny uranu a thoria.
| Izotop | Poločas přeměny |
| 210Po | 138,38 dne |
| 211Po | 516 ms |
| 212Po | 294 ns |
| 214Po | 164 μs |
| 215Po | 1,78 ms |
| 216Po | 145 ms |
| 218Po | 3,10 min |
210Po
Má nejdelší poločas přeměny z izotopů vyskytujících se v přírodě (138,38 dne). Lze jej vyrobit ostřelováním terče z bismutu-209 neutrony:
^{209}\text{Bi} + ^1_0\text{n} \rightarrow\ ^{210}\text{Po} + \beta^-
Jeden gram izotopu uvolňuje energii 140 W. Toho se využívá v radioizotopových termoelektrických generátorech, např. pro kosmické satelity. Dále se využívá i v zařízeních pro eliminaci elektrostatického náboje, pro tyto aplikace se používá slitina se stříbrem.
NMR
Polonium má jeden NMR aktivní izotop 209Po, je velmi málo citlivý. O NMR polonia není dostupných příliš mnoho informací.
| 209Po | |
| Spin | 1/2 |
| Zastoupení v přírodě [%] | 0 |
| Citlivost vzhledem k 1H | 0,02096 |
| Rezonanční frekvence v poli 1 T | 11,7 |
| Jaderný magnetický moment | +0,77 |
Odkazy
- Polonium na české wikipedii
- Polonium na anglické wikipedii
- HÁLA, Jiří. Radioaktivní izotopy. Tišnov: Sursum, 2013. ISBN 978-80-7323-248-1.
- Marie Curie–Sklodowska
Navigace
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
| H | He | ||||||||||||||||
| Li | Be | B | C | N | O | F | Ne | ||||||||||
| Na | Mg | Al | Si | P | S | Cl | Ar | ||||||||||
| K | Ca | Sc | Ti | V | Cr | Mn | Fe | Co | Ni | Cu | Zn | Ga | Ge | As | Se | Br | Kr |
| Rb | Sr | Y | Zr | Nb | Mo | Tc | Ru | Rh | Pd | Ag | Cd | In | Sn | Sb | Te | I | Xe |
| Cs | Ba | La | Hf | Ta | W | Re | Os | Ir | Pt | Au | Hg | Tl | Pb | Bi | Po | At | Rn |
| Fr | Ra | Ac | Rf | Db | Sg | Bh | Hs | Mt | Ds | Rg | Cn | Nh | Fl | Mc | Lv | Ts | Og |
| Ce | Pr | Nd | Pm | Sm | Eu | Gd | Tb | Dy | Ho | Er | Tm | Yb | Lu |
| Th | Pa | U | Np | Pu | Am | Cm | Bk | Cf | Es | Fm | Md | No | Lr |