Stříbro

Stříbro, Ag, je ušlechtilý, bílý kov. Známo je od starověku, používá se ve šperkařství, díky své výborné tepelné a elektrické vodivosti je součástí slitin používaných v elektrotechnice. Další zajímavou aplikací jsou baktericidní koloidní disperze nanočástic stříbra, které se využívají jako desinfekční složka obvazů, apod. Stříbrné ionty totiž narušují metabolismus bakterií.

Atomové číslo	47	Počet stabilních izotopů	2
Atomová hmotnost	107,8682	Elektronová konfigurace	[Kr] 4d10 5s1
Teplota tání [°C]	961,78	Teplota varu [°C]	2162
Elektronegativita	1,93	Hustota [g.cm-3]	10,49

Izotopy

Stříbro má dva stabilní izotopy,[8] dále bylo charakterizováno 40 radioizotopů:

Izotop	Zastoupení [%]
107Ag	51,8
109Ag	48,2

Výskyt

V přírodě se nachází ve formě sloučenin a vzácněji i v ryzím stavu. Často doprovází zlato. Nejběžnějším minerálem je akanit a jeho vysokoteplotní forma argentit, Ag₂S.

Známe skoro 200 minerálů obsahujících stříbro.[6] Dalším významným minerálem je hessit, tellurid stříbrný, Ag₂Te.[7] Je pojmenován po švýcarském chemikovi a lékaři Germain Henri Hessovi (1802-1850), který tento minerál studoval a popsal.

Chemické vlastnosti

Stříbro je chemicky poměrně nereaktivní, rozpouští se v kyselině dusičné, s koncentrovaným jodovodíkem vytváří stabilní jodidový komplex za uvolnění H₂. Stříbro vytváří sloučeniny téměř výhradně v oxidačním stavu +I. V analytické chemii se využívá roztok AgNO₃ jako činidlo ve srážecí odměrné analýze (argentometrii).

Stříbro je ušlechtilejší než měď, ale méně ušlechtilé než zlato, lze to demonstrovat pomocí hodnoty elektrodového potenciálu:

Cu2+/Cu	0,337
Ag+/Ag	0,80
Au+/Au	1,83

Sloučeniny se stříbrem v oxidačním stavu +II lze připravit srážením stříbrných solí silnými oxidačními činidly. Tyto sloučeniny jsou většinou čtvercové komplexy, např. [Ag(py)₄]²⁺. Dále je známá skupina sloučenin se vzorcem Ag^IIM^IVF₆, kde M může být Pt, Pd, Ti, Rh, Sn nebo Pb. V těchto sloučeninách je každý kov obklopen šesti fluory, které zaujímají oktaedrické uspořádání.

Chalkogenidy

Oxid stříbrný (Ag₂O) se vylučuje z roztoků stříbrných solí jako tmavě hnědá sraženina, při teplotách nad 160 °C se rozkládá na kovové stříbro a kyslík. Silnými oxidačními činidly se oxiduje na AgO, což je směsný oxid Ag^IAg^IIIO₂. Dále známe oxidy stříbra v neceločíselném oxidačním stavu, např. Ag₂O₃, Ag₃O₄ a Ag₃O. Sulfid stříbrný, Ag₂S, lze připravit reakcí roztoku stříbrné soli se sulfanem, příp. přímou reakcí prvků. Je známa také řada selenidů a telluridů stříbra, některé jsou nízkoteplotními supravodiči.

Halogenidy

Halogenidy stříbrné se využívají ve fotografii. Základem filmů pro černobílé fotografie je emulze obsahující nejčastěji AgBr. Po vystavení světlu dochází ke vzniku mikročástic Ag, které způsobují černání filmu, to je úměrné intenzitě osvětlení.

Fluorid stříbrný je rozpustný ve vodě, ostatní jsou nerozpustné.

Halogenid	AgF	AgCl	AgBr	AgI
pKs	rozpustný (172 g/100 g H2O)	9,80	12,20	15,82

Argentometrie

S halogenidy stříbra se setkáváme i u metody odměrné analýzy – argentometrie.

Halogenidy stříbrnaté

V oxidačním stavu II známe pouze fluorid stříbrnatý, AgF₂. Ten vzniká reakcí kovového stříbra s fluorem za zvýšené teploty. Připravuje se fluorací oxidu stříbrného fluorem nebo fluorací AgF, příp. AgCl za vyšší teploty:

2 AgF + F₂ → 2 AgF₂

Je to pevná bílá látka, s teplotou tání 690 C. Je paramagnetický, při teplotě -110 °C se stává feromagnetickým.

Používá se jako fluorační činidlo, dokáže fluorovat xenon na fluorid xenonatý, XeF₂. Lze ho také využít pro fluorace aromatických sloučenin, zvládne i fluoraci do prvního stupně:[5]

C₆H₆ + 2 AgF₂ → C₆H₅F + 2 AgF + HF

NMR

Stříbro má dva NMR aktivní izotopy s jaderným spinem ½, oba poskytují úzké signály na poměrně široké škále chemických posunů. Častěji se využívá izotop ¹⁰⁹Ag, který je citlivější a na rozdíl od ¹⁰⁷Ag ho lze měřit na většině běžným sond. Standardem je vodný roztok AgNO₃. Problémem při měření je pomalá relaxace, u degasovaných vzorků se relaxační čas T₁ pohybuje ve stovkách sekund, v přítomnosti kyslíku nebo jiného paramagnetika prudce klesá.

	107Ag	109Ag
Spin	½	½
Zastoupení v přírodě [%]	51,839	48,161
Citlivost vzhledem k 1H	3,5×10-5	4,94×10-5
Citlivost vzhledem k 13C	0,205	0,290
Rezonanční frekvence v poli 1 T	1,7331	1,9924
Rozsah chemických posunů	-25 – 1400	-25 – 1400
Jaderný magnetický moment	-0,1136796	-0,1306906

Chemické posuny

Ag(S2O3)35-	725	K3Ag(CN)4 (s)	1376
Ag(en)2	450	AgAlO2 (s)	942
Ag+ komplexy	0 – 725	AgInO2 (s)	859
Ag+ (aq)	-25 – 80	AgS2CNEt2 (s)	854, 784
AgNO3 (aq)	0	AgO (s)	648
		Ag2SO3 (s)	414
		Octan stříbrný	320
		Ag3PO4 (s)	290
		AgSO3CH3 (s)	35
		Ag2SO4 (s)	15

 Odkazy

1. Stříbro na české wikipedii
2. Stříbro na anglické wikipedii
3. Ag NMR
4. Silver NMR spectroscopy
5. New method for selective monofluorination of aromatics using silver difluoride
6. The mineralogy of Silver
7. Hessite – mindat.org
8. Silver – CIAAW

Navigace

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

H

He

Li

Be

B

C

N

O

F

Ne

Na

Mg

Al

Si

P

S

Cl

Ar

K

Ca

Sc

Ti

V

Cr

Mn

Fe

Co

Ni

Cu

Zn

Ga

Ge

As

Se

Br

Kr

Rb

Sr

Y

Zr

Nb

Mo

Tc

Ru

Rh

Pd

Ag

Cd

In

Sn

Sb

Te

I

Xe

Cs

Ba

La

Hf

Ta

W

Re

Os

Ir

Pt

Au

Hg

Tl

Pb

Bi

Po

At

Rn

Fr

Ra

Ac

Rf

Db

Sg

Bh

Hs

Mt

Ds

Rg

Cn

Nh

Fl

Mc

Lv

Ts

Og

Ce

Pr

Nd

Pm

Sm

Eu

Gd

Tb

Dy

Ho

Er

Tm

Yb

Lu

Th

Pa

U

Np

Pu

Am

Cm

Bk

Cf

Es

Fm

Md

No

Lr