Ideální plyn


Ideální plyn je zjednodušeným modelem reálného plynu. Umožňuje poměrně snadno určit chování plynu nebo směsi plynů. Pro chování ideálního plynu platí následující pravidla:

  1. Částice plynu považujeme za hmotné body, plyn lze stlačit na nulový objem.
  2. Částice spolu neinteragují, pouze se srážejí.
  3. Při srážkách se částice plynu chovají jako dokonale pružná tělesa.

1 mol ideálního plynu při teplotě 25 °C zaujímá objem 22,414 dm3 (molární objem, Vm).

$$n=\frac{V}{V_m}$$
Plyn Objem 1 molu [dm3]
Ideální plyn 22,414
Ar 22,09
CO2 22,26
N2 22,40
O2 22,40
H2 22,43

 Stavová rovnice

$$pV = nRT = \frac{m}{MRT}$$
$$\rho = \frac{pM}{RT}$$

$$M = \frac{\rho RT}{p} = \frac{RT}{V_m}$$

R = 8,314 4621(75) J.K-1.mol-1; molární plynová konstanta

Pro změny stavu plynu platí:

$$\frac{p_1V_1}{n_1T_1} = \frac{p_2V_2}{n_2T_2}$$

Boyleův zákon

Izotermy ideálního plynu

Izotermy ideálního plynu

Součin tlaku a objemu plynu je za izotermických podmínek konstantní.

p.V = konst.

p1.V1 = p2.V2

 

Daltonův zákon

Celkový tlak směsi plynů je roven součtu parciálních tlaků všech složek směsi.

$$p_{celk} = \displaystyle\sum_{i=0}^{n} p_i$$

Parciální tlak

Tlak komponenty ve směsi. Složky směsi ideálních plynů se v nádobě chovají, jako by tam byly samy.

Molární zlomek:

$$X_i = \frac{n_i}{\sum n}$$

Další kapitoly

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.