Kovy

Vydáno: 30. 05. 2022; Poslední aktualizace: 13. 11. 2022; Autor: Zdeněk Moravec

Kovy jsou elektropozitivní prvky, ochotně předávají elektrony a vytvářejí kationty. Jde o všechny s-prvky mimo vodíku, celý d- a f- blok a spodní část p-bloku:

Kromě prvků patří mezi kovy i homogenní směsi označované jako slitiny.

Zajímavými sloučeninami jsou kovů jsou Zintlovy fáze, ty tvoří kationty kovů 1. a 2. skupiny a polyanionty z prvků p-bloku. Příkladem je Cs2NaAs7. Tyto fáze objevil a popsal německý chemik Eduard Zintl.

Slitiny

Slitiny jsou homogenní směsi dvou a více kovů. Mají odlišné vlastnosti od čistých kovů. Mezi nejběžnější slitiny využívané člověkem patří oceli, což jsou slitiny železa s uhlíkem a dalšími kovy.

Podle počtu složek rozlišujeme slitiny:

  • Binární – dvě složky
  • Ternární – tři složky
  • Kvartérní – čtyři složky

Příklady slitin

  • Amalgámy – slitiny rtuti s jinými kovy
  • Bronzy – slitina mědi, cínu a dalších kovů
  • Dural – slitina hliníku a mědi, zpravidla obsahuje i hořčík, příp. mangan
  • Galinstan – eutektická slitina gallia, india a cínu. Využívá se jako náhrada toxické rtuti v lékařských teploměrech.
  • Konstantan – slitina mědi a niklu, díky malé změně měrného odporu v závislosti na teplotě se využívá v termočláncích
  • Litiny – slitina železa a uhlíku, obsah uhlíku je nad 2,14 %
  • Monel slitina – slitina niklu s mědí, má vysokou odolnost vůči chemikáliím i velmi dobré mechanické vlastnosti
  • NaK – slitina sodíku s draslíkem, za laboratorní teploty je kapalná
  • Oceli – slitiny železa, uhlíku a dalších kovů. Obsah uhlíku musí být pod 2,14 %
  • Pájky – nízkotající slitiny, dříve se využívaly pájky obsahující cín, olovo a další kovy. Dnes se od olova ustupuje a hledají se bezolovnaté pájky. Měkké pájky se využívají např. pro pájení součástek k plošným spojům.
  • Woodův kov – eutektická slitina cínu, olova, bismutu a kadmia. Má teplotu tání 60-70 °C.