Každý rok na přelomu května a června se koná 100 km pochod okolo Brna. Poprvé jsem se zúčastnil v reoce 2009, ale došli jsme pouze kousek za polovinu (k hradu Veveří). Letos jsem se rozhodl, že se přidám k běžeckému týmu a dostanu se až do cíle. To se bohužel nepovedlo.
Letos jsem se přidal ke skupině Johnyho běžci, taktika byla střídat běh a chůzi a dostat se do cíle v rozumném čase (14-15 hodin). Ve skupině nás bylo celkem pět. Největším problémem před startem bylo, jak se sbalit. Původně jsem plánoval táhnout celou krosnu, ale nakonec jsem to zredukoval na batoh s trochou jídla a 1,5 litrovou flaškou slabého ionťáku.
Start naší skupiny byl až ve 22:00, takže jsme se dostali na trať poslední a už za tmy. Začátek byl dle očekávání v pohodě, běželi jsme tempem kolem 9 km/h. Protože všichni až na mě trasu znali dobře, tak jsme ani nijak nebloudili. Jedinou komplikací, pro mě nakonec smrtelnou, byla vysoká teplota a dusno.
První kontrola byla na Žabárníku (13,1 km). Odtud se běželo přes Chrlice, kolem Olympie do Modřic a ke druhé kontrole do Želešic (24,7 km). Sem jsme dorazili v 0:48, tzn. 2:48 po startu, na této kontrole byl připraven čaj, což mi udělao radost, protože jsem už začínal bojovat s docházející vodou a nastupující žízní. V Želešicích jsme opustili asfaltku a vběhli do údolí říčky Bobravy. Tady začal mírně náročnější terén a taky kopečky. Já jsem pomalu přestával stíhat zbytek skupiny, ale snažil jsem se držet aspoň na dohled. Bobravou se běželo cca 12 km, konec byl na kontrole v Radosticích (36,5 km, čas 4:20 od startu). Tady už jsem byl rozhodnutý, že to někde v polovině zapíchnu, docházela mi voda a začínal jsem cítit dehydrataci.
Z Radostic jsme běželi přes kopec do Střelic (kde jsme asi ve tři ráno potkali cyklistu) a pak přes Omice na Kývalku. Tam jsem definitivně vzdal běh a přidal se k jedné chodecké skupině. Došli jsem k Helenčině studánce (51,4 km, cca 6 hodin po startu), kde jsem doplnil vodu, pojedl oplatek, který jsme dostali na kontrole, rozloučil se s běžci, kteří pokračovali do Líšně a po červené značce jsem začal sestupovat do Rakovce.
Sestup byl celkem v pohodě až na mírné bloudění způsobené chatrným značením. Jedinou komplikací byli dva psi, kteří se na mě po cestě se štěkáním vrhli u jedné chalupy a začali mě očuchávat. Naštěstí neměli hlad a nechali mě projít vcelku. V Bystrci jsem sedl na šalinu a dojel domů. Prochrápal dopoledne a odpoledne jsem se skoro utopil v přívalovém dešti, který mě chytl po cestě znákup :-).
Suma-sumárum: celkem 58 km, z toho 51 km po trase pochodu a cca 45 km uběhnuto. Mezi pokořitele Brna se snad zapíšu příští rok. Co se týče Johnyho běžců, tak z původních pěti startujících se do cíle dostali tři v krásném čase 14:10-14:30.