Gadolinium

Vydáno: 31. 05. 2015; Poslední aktualizace: 19. 11. 2024; Autor: Zdeněk Moravec

Gadolinium, Gd, je měkký, stříbrný lanthanoid. Chemicky je méně reaktivní než lehčí lanthanoidy.

Atomové číslo64Počet stabilních izotopů6
Atomová hmotnost157,25Elektronová konfigurace[Xe] 4f7 5d1 6s2
Teplota tání [°C]1312Teplota varu [°C]3273
Elektronegativita1,2Hustota [g.cm-3]7,90
Vlastnosti gadolinia
Kovové gadolinium. Zdroj: Commons

Výskyt

Poprvé bylo objeveno v roce 1880, jako neznámá čára v emisním spektru minerálu gadolinitu ((Ce,La,Nd,Y)2Fe2+Be2Si2O10). Jeho objevitelem byl švédský chemik Jean Charles Galissard de Marignac, pojmenováno bylo po finském chemikovi a mineralogovi J. Gadolinovi.

Čisté gadolinium bylo připraveno o šest let později. Jeho obsah v zemské kůře je cca 5-6 mg/kg. V přírodě se vyskytuje v minerálech, hlavně monazitu a bastnäsitu.

Izotopy

Přírodní gadolinium se skládá z šesti stabilních izotopů – 154Gd, 155Gd, 156Gd, 157Gd, 158Gd, 160Gd a jednoho radioizotopu 152Gd.[3]

IzotopZastoupení [%]Poločas rozpadu
152Gd0,201.08×1014 let
154Gd2,18stabilní
155Gd14,80stabilní
156Gd20,47stabilní
157Gd15,65stabilní
158Gd24,84stabilní
160Gd21,86stabilní
Přírodní izotopy gadolinia

Radioizotop 152Gd se rozpadá za vzniku samaria:

152Gd → 148Sm + α

153Gd

Izotop 153Gd se připravuje ozařováním europia v reaktoru. Vzniká sledem reakcí:

$$^{151}_{\ \ 63}\textrm{Eu}\ +\ ^1_0\textrm{n}\ \rightarrow\ ^{152m}_{\ \ \ \ 63}\textrm{Eu}\ +\ \gamma \\
^{152m}_{\ \ \ \ 63}\textrm{Eu}\ \rightarrow\ ^{152}_{\ \ 64}\textrm{Gd}\ +\ ^{\ \ 0}_{-1}\beta \\
^{152}_{\ \ 64}\textrm{Gd}\ +\ ^1_0\textrm{n}\ \rightarrow\ ^{153}_{\ \ 64}\textrm{Gd}\ +\ \gamma$$

Přeměňuje se elektronovým záchytem na 153Eu, poločas přeměny je 240,4 dne.

Využívá se jako současný zdroj RTG a γ záření v kostní densitometrii, tj. metodě stanovení obsahu vápníku v kostech. Lze jej využít také pro stanovení obsahu cínu a stříbra v rudách.

Chemické a fyzikální vlastnosti

Je poměrně stabilní na suchém vzduchu, v přítomnosti vody se oxiduje za vzniku oxidu gadolinitého (Gd2O3). Má poměrně silné redukční účinky, i ze studené vody dokáže vytěsnit vodík.

2 Gd + 6 H2O → Gd2O3 + 6 H2

S halogeny reaguje při teplotách nad 200 °C za vzniku halogenidů gadolinitých (GdX3).

Gadolinium má vysoký účinný průřez, čehož se využívá při konstrukci palivových tyčí pro jaderné reaktory.

NMR

Gadolinium má dva NMR aktivní izotopy, oba mají spin 3/2.

 155Gd157Gd
Spin3/23/2
Zastoupení v přírodě [%]14,8015,65
Rezonanční frekvence v poli 1 T1,3121,720
Jaderný magnetický moment-0,2582-0,3385
Citlivost vůči 1H0,000150,00033

Literatura

  1. Gadoliunium na české wikipedii
  2. Gadoliunium na anglické wikipedii
  3. Discovery of samarium, europium, gadolinium, and terbium isotopes

Navigace

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
H He
Li Be B C N O F Ne
Na Mg Al Si P S Cl Ar
K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr
Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe
Cs Ba La Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn
Fr Ra Ac Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Cn Nh Fl Mc Lv Ts Og
Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu
Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr

2 Replies to “Gadolinium”

Leave a Reply

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..