Praseodym, Pr, je lanthanoid, stříbřitě bílý, měkký kov. Využívá se hlavně v metalurgii a jako přísada do speciálních skel.
| Atomové číslo | 59 | Počet stabilních izotopů | 1 |
| Atomová hmotnost | 140,90766 | Elektronová konfigurace | [Xe] 4f3 6s2 |
| Teplota tání [°C] | 935 | Teplota varu [°C] | 3130 |
| Elektronegativita | 1,13 | Hustota [g.cm-3] | 6,77 |
Historie
Historie objevu praseodymu začíná v roce 1751, kdy švédský mineralog Axel Frederik Cronstedt objevl nový minerál bastnaesit, později označovaný jako cerit. Analýzou tohoto minerálu bylo postupně zjištěno, že se skládá ze směsi oxidů, jeden z nich byl pojmenován didymium.
Analýzou didymia bylo zjištěno, že nejde o nový prvek, ale o směs lanthanoidů obsahující praseodym až europium. V roce 1885 izoloval z didymia Carl Auer von Welsbach soli praseodymu a neodymu. Izolace byla provedena frakční krystalizací podvojných dusičnanů z roztoků kyseliny dusičné. Prvky byly identifikovány pomocí spektroskopické analýzy.
Izotopy
Přírodní praseodym je tvořen jediným izotopem, 141Pr. Známe také 38 radioizotopů.
| Izotop | Poločas přeměny | Mechanismus a produkt přeměny |
| 137Pr | 1,28 h | β+, 137Ce |
| 138mPr | 2,12 h | β+, 138Ce |
| 139Pr | 2,12 h | β+, 139Ce |
| 142Pr | 19,12 h | β–, 142Nd; elektronový záchyt, 142Ce |
| 143Pr | 13,57 dne | β–, 143Nd |
| 145Pr | 5,98 h | β–, 145Nd |
Chemické vlastnosti
Chemicky je méně reaktivní než cer, ale na vzduchu se pomalu oxiduje na Pr2O3, který jej zároveň pasivuje. S vodou reaguje až za vyšší teploty za vývoje vodíku. Soli praseodymité se chovají velmi podobně jako soli hlinité.
Praseodym se velmi často vyskytuje ve směsi s neodymem, z níž je velmi obtížné ho vyseparovat, tato směs se nazývá didymium. Čistý kov se získává redukcí fluoridu vápníkem.
2 PrF3 + 3 Ca → 3 CaF2 + 2 Pr
V roce 2025 se podařilo připravit a charakterizovat sloučeniny praseodymu v oxidačním stavu +V, např.: [Pr5+(NPtBu3)4][PF6].[3]
NMR
Praseodym má jediný stabilní izotop 141Pr, který je NMR aktivní, jde o relativně citlivé, kvadrupolární jádro.
| 141Pr | |
| Spin | 5/2 |
| Zastoupení v přírodě [%] | 100 |
| Rezonanční frekvence v poli 1 T | 13,0359 |
| Jaderný magnetický moment | +4,2754 |
| Citlivost vůči 1H | 0,33483 |
Odkazy
- Praseodym na české wikipedii
- Praseodym na anglické wikipedii
- Praseodymium in the formal +5 oxidation state
Navigace
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
| H | He | ||||||||||||||||
| Li | Be | B | C | N | O | F | Ne | ||||||||||
| Na | Mg | Al | Si | P | S | Cl | Ar | ||||||||||
| K | Ca | Sc | Ti | V | Cr | Mn | Fe | Co | Ni | Cu | Zn | Ga | Ge | As | Se | Br | Kr |
| Rb | Sr | Y | Zr | Nb | Mo | Tc | Ru | Rh | Pd | Ag | Cd | In | Sn | Sb | Te | I | Xe |
| Cs | Ba | La | Hf | Ta | W | Re | Os | Ir | Pt | Au | Hg | Tl | Pb | Bi | Po | At | Rn |
| Fr | Ra | Ac | Rf | Db | Sg | Bh | Hs | Mt | Ds | Rg | Cn | Nh | Fl | Mc | Lv | Ts | Og |
| Ce | Pr | Nd | Pm | Sm | Eu | Gd | Tb | Dy | Ho | Er | Tm | Yb | Lu |
| Th | Pa | U | Np | Pu | Am | Cm | Bk | Cf | Es | Fm | Md | No | Lr |