Protaktinium, Pa, je třetí aktinoid. Nemá žádný stabilní izotop, v zemské kůře se vyskytuje velmi vzácně, jako produkt rozpadu uranu. Je to radioaktivní kov, stříbřitě bílé barvy.
| Atomové číslo | 91 | Počet stabilních izotopů | 0 |
| Atomová hmotnost | 231,035 | Elektronová konfigurace | [Rn] 5f2 6d1 7s2 |
| Teplota tání [°C] | 1600 | Teplota varu [°C] | 3300 |
| Elektronegativita | 1,5 | Hustota [g.cm-3] | 15,37 |
Izotopy
Známe 29 izotopů protaktinia, nejstabilnější je 231Pa s poločasem rozpadu 32,760 let, jde o jediný izotop protaktinia, který se vyskytuje v přírodě. Alfa rozpadem se přeměňuje na 227Ac.
| Izotop | Poločas rozpadu |
| 229Pa | 1,5 dne |
| 230Pa | 17,4 dne |
| 231Pa | 3,276×104 let |
| 232Pa | 1,31 dne |
| 233Pa | 26,967 dne |
| 234Pa | 6,75 hodin |
| 234mPa | 1,17 minuty |
Chemické vlastnosti
Vytváří sloučeniny v oxidačních číslech II až V, přičemž nejstabilnější jsou sloučeniny PaV.
Vzhledem k jeho vysoké radioaktivitě a toxicitě je jeho jediné využití ve výzkumu. V roce 2014 byla publikována příprava sedmi nových fluorosloučenin protaktinia.[3]
Odkazy
- Protaktinium na české wikipedii
- Protaktinium na anglické wikipedii
- Sio, S.M.D.; Wilson, R.E. Inorg. Chem. 2014, 53, 1750-1755. Structural and Spectroscopic Studies of Fluoroprotactinates.
Navigace
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
| H | He | ||||||||||||||||
| Li | Be | B | C | N | O | F | Ne | ||||||||||
| Na | Mg | Al | Si | P | S | Cl | Ar | ||||||||||
| K | Ca | Sc | Ti | V | Cr | Mn | Fe | Co | Ni | Cu | Zn | Ga | Ge | As | Se | Br | Kr |
| Rb | Sr | Y | Zr | Nb | Mo | Tc | Ru | Rh | Pd | Ag | Cd | In | Sn | Sb | Te | I | Xe |
| Cs | Ba | La | Hf | Ta | W | Re | Os | Ir | Pt | Au | Hg | Tl | Pb | Bi | Po | At | Rn |
| Fr | Ra | Ac | Rf | Db | Sg | Bh | Hs | Mt | Ds | Rg | Cn | Nh | Fl | Mc | Lv | Ts | Og |
| Ce | Pr | Nd | Pm | Sm | Eu | Gd | Tb | Dy | Ho | Er | Tm | Yb | Lu |
| Th | Pa | U | Np | Pu | Am | Cm | Bk | Cf | Es | Fm | Md | No | Lr |