Síra se zpravidla těží tzv. Fraschovým procesem, který využívá přehřátou vodní páru k roztavení síry. Tento proces je velmi zajímavý, i když se od něj dnes už upouští. Síra se získává ze zemního plynu, ropy a olejů a také ve formě SO2 jako vedlejší produkt při výrobě chalkofilních kovů, např. mědi.
Fraschův proces
Proces je pojmenován po německo-americkém chemikovi Hermanu Fraschovi, který v roce 1894 objevil možnosti využití přehřáté páry pro těžbu elementární síry.
Metoda využívá nízkou teplotu tání síry (115 °C), čímž je možné ji snadno separovat od ostatních nečistot. Těžící soustava se skládá ze tří soustředných trubek. Vnější trubkou (2) je do ložiska (3) vháněna přehřátá vodní pára (165 °C, 2,5-3 MPa), která taví síru. Tavenina pak vstupuje do vnitřní trubky (1) a je zároveň pěněna tlakovým vzduchem, který proudí nejmenší trubkou (5). Zpěněná tavenina síry (4) stoupá až na povrch, tuto metodu je možné využít pro těžbu síry z hloubky až 800 metrů. Získaná síra má vysokou čistotu a není nutné ji dále čistit.
Tento proces těžby síry je poměrně náročný z hlediska spotřeby energie i vody, spotřebuje až 19 000 m3 vody denně.
Získávání ze zemního plynu a ropy
Nejprve se ze zemního plynu oddělí sulfan (H2S) absorpcí v ethanolaminu, ten se pak oxiduje za katalýzy oxidy kovů (Fe2O3, Al2O3, apod.). U ropy se separují organické sloučeniny obsahující síru a ty se následně hydrogenují na sulfan.
Část sulfanu se oxiduje na oxid siřičitý, který pak vstupuje do komproporcionační reakci se sulfanem a vzniká síra:
2 H2S + 3 O2 → 2 SO2 + H2O
16 H2S + 8 SO2 → 3 S8 + 16 H2O
Literatura
- Fraschův proces na wikipedii
- A demonstration working model of the Frasch Process for mining sulfur
- GREENWOOD, N.N.; EARNSHAW, A. Chemie prvků. Praha: Informatorium, 1993. 1635 s. ISBN 80-85427-38-9. S. 798-803.