Vápník

Vydáno: 27. 03. 2014; Poslední aktualizace: 20. 11. 2023; Autor: Zdeněk Moravec

Vápník patří mezi kovy alkalických zemin. Je to velmi lehký, reaktivní kov. Vlastnostmi je podobný alkalickým kovům, za laboratorní teploty reaguje s kyslíkem i vodou.

Atomové číslo20Počet stabilních izotopů5
Atomová hmotnost40,078Elektronová konfigurace[Ar] 4s2
Teplota tání [°C]842Teplota varu [°C]1484
Elektronegativita1,00Hustota [kg.m-3]1550
Vlastnosti vápníku

Vápník je pátým nejrozšířenějším prvkem v zemské kůře a po křemíku a železu je třetím nejrozšířenějším kovem. Vzhledem k jeho reaktivitě ho v přírodě nalézáme pouze ve formě vápenatých sloučenin. Nejrozšířenějším minerálem je vápenec, CaCO3, který pokrývá velkou část zemského povrchu. Vápenec vzniká biochemicky, živými organismy nebo biomechanicky – nahromaděním skořápek mrtvých organismů. Dalším důležitým minerálem je křída, což je pórovitý uhličitan vápenatý. Síran vápenatý tvoří několik minerálů: anhydrit – bezvodý síran, bassanit (hemihydrát) a sádrovec (dihydrát).

Kovový vápník. Zdroj: Matthias Zepper/Commons

Kovový vápník se vyrábí v poměrně malém množství, hlavní metodou je elektrolýza taveniny chloridy vápenatého (CaCl2).

Izotopy vápníku

Vápník má pět stabilních izotopů, izotopy 40Ca a 46Ca jsou sice nestabilní, ale mají velmi dlouhý poločas rozpadu.

Nukleonové čísloZastoupení v přírodě [%]Poločas rozpadu
4096,941stabilní (5,9×1021 let)
41stopové9,94×104 let
420,647stabilní
430,135stabilní
442,086stabilní
460,004stabilní (8,8×1022 let)
480,187>6,4×1019 let

41Ca

Izotop 41Ca je přítomen ve všech živých organismech obsahujících vápník.[5] Vzniká v nich působením kosmického záření:

$$^{40}_{20}\textrm{Ca}\ +\ ^{1}_{0}\textrm{n}\ \rightarrow\ ^{41}_{20}\textrm{Ca}\ +\ \gamma$$

Poměr 41Ca/Ca je zhruba 2,0 . 10-14. Toho lze využít k datování kosterních nálezů, ale jen pokud byly uloženy dostatečně hluboko v zemi, aby byly odstíněny od kosmického záření a nedocházelo v nich k tvorbě dalších jader 41Ca.

Využití

Velké množství vápníku, ve formě vápence (CaCO3) nebo páleného vápna (CaO), se využívá jako struskotvorná látka při výrobě oceli, slouží ke snižování obsahu síry a kyslíku v surovém železe.

Vápenec se využívá i při výrobě papíru, tady je ale nutné použít srážený vápenec, který se vyrábí reakcí hašeného vápna s oxidem uhličitým:

CaCO3 → CaO + CO2
CaO + H2O → Ca(OH)2
Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3

Chemické vlastnosti

Chemické vlastnosti vápníku jsou podobné stronciu a baryu. Reaguje s vodou a kyselinami za vývoje vodíku, podobně jako alkalické kovy poskytuje s kapalným amoniakem modrý roztok, obsahující solvatovaný elektron. Za vyšší teploty reaguje s kyslíkem, dusíkem, sírou i halogeny za vzniku odpovídajících binárních sloučenin.

NMR

Má jeden NMR aktivní izotop, 43Ca, který patří mezi středně citlivé jádra, bohužel jeho zastoupení v přírodním vápníku je mizivé. Standardem je roztok CaCl2 v D2O. V současné době se toto jádro využívá hlavně pro měření NMR v pevném stavu.

 43Ca
Spin7/2
Zastoupení v přírodě [%]0,135
Rozsah chemických posunů70 ppm, -35 až 35 ppm
Citlivost vzhledem k 1H0,00642
Rezonanční frekvence v poli 1 T2,8688

Chemické posuny

LátkaPosun [ppm]LátkaPosun [ppm]
Ca vázaný k dusíku35-15Ca2+30 – 0
CaCl2 v D2O0Ca vázaný ke kyslíku-20-(-35)

Odkazy

  1. Vápník na české wikipedii
  2. Vápník na anglické wikipedii
  3. Calcium NMR
  4. Calcium-43 NMR references
  5. HÁLA, Jiří. Radioaktivní izotopy. Tišnov: Sursum, 2013. ISBN 978-80-7323-248-1.

Navigace

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
H He
Li Be B C N O F Ne
Na Mg Al Si P S Cl Ar
K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr
Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe
Cs Ba La Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn
Fr Ra Ac Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Cn Nh Fl Mc Lv Ts Og
Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu
Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr

Leave a Reply

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..