Chemické zákony, atomová a molekulová relativní hmotnost, molární hmotnost
Zákony zachování
Zákon zachování hmoty
Definoval ho Lavoisier roku 1785. Hmota se netvoří, ani nemůže být zničena.
Zákon zachování energie
Energii nelze ani vyrobit, ani zničit, lze ji pouze přeměnit na jiný druh energie.
Zákon zachování hmoty a energie
Ekvivalence hmoty a energie je dána rovnicí: E = mc2.
u = 1,66.10-27 kg = 931,4 MeV = 1,49.10-10 J
Uzavřená soustava – hmotnost a energie v soustavě je konstantní.
Otevřená soustava – hmotnost v soustavě je konstantní a energie se vyměňuje s okolím.
Zákon stálých poměrů slučovacích
Definoval ho Louis Joseph Proust roku 1799.
Hmotnostní poměr prvků nebo součástí dané sloučeniny je vždy stejný a nezávisí na způsobu přípravy sloučeniny.
C + O2 → CO2
2 CO + O2 → 2 CO2
CaCO3 → CaO + CO2
V CO2 je vždy obsah uhlíku 27,29 % a kyslíku 72,71 %.
Zákon násobných poměrů slučovacích
Definoval jej John Dalton roku 1808.
Tvoří-li spolu dva prvky více sloučenin, pak hmotnosti jednoho prvku, který se slučuje se stejným množstvím prvku druhého, jsou vzájemně v poměrech, které lze vyjádřit malými celými čísly. Můžeme si to ukázat na oxidech dusíku.
Sloučenina | m(N) [g] | m(O) [g] | Poměr |
N2O | 1,00 | 0,57 | 1,00 |
NO | 1,00 | 1,14 | 2,00 |
N2O3 | 1,00 | 1,72 | 3,00 |
NO2 | 1,00 | 2,28 | 4,00 |
N2O5 | 1,00 | 2,85 | 5,00 |
Daltonidy – sloučeniny, které splňují zákon násobných poměrů slučovacích.
Bertolidy – nestechiometrické sloučeniny, např. pyrhotin, minerál s přibližným vzorcem Fe1-xS, kde x=0-0,2.
Zákon stálých objemů
Autorem je Gay-Lussac (1805).
Při stálém tlaku a teplotě jsou objemy plynů vstupujících spolu do reakce, popřípadě též objemy plynných produktů reakce, vždy ve stejném poměru, který je možno vyjádřit malými celými čísly.
1 dm3 kyslíku se sloučí s 2 dm3 vodíku za vzniku 2 dm3 vody.
O2 + 2 H2 → 2 H2O
Avogadrův zákon
Autorem je Amadeo Avogadro.
Stejné objemy všech plynů obsahují za stejného tlaku a teploty vždy stejný počet molekul.
$$\frac{\rho_1}{\rho_2} = \frac{\frac{m_1}{V}}{\frac{m_2}{V}}$$
Avogadrova konstanta
Její hodnotu stanovil roku 1865 Johan Josef Loschmidt, původně byla definována jako počat atomů v 12 g nuklidu \(^{12}_{\ 6}\)C. V roce 2018 byla její hodnota zafixována na hodnotě:
NA = 6,022 140 76.1023 mol-1.
Látkové množství
Poměr počtu částic v systému a Avogadrovy konstanty.
Molární objem: Vm = 22,414 dm3. Objem 1 molu plynu za standardních podmínek (0 °C, 101 325 Pa).
Další kapitoly
- České chemické názvosloví
- Platné číslice a měření
- Základní chemické zákony
- Důležité veličiny a vztahy v chemii
- Výpočet stechiometrického vzorce
- Chemické rovnice a stechiometrické výpočty
- Koncentrace roztoků
- Rozpustnost, součin rozpustnosti
- Stavba atomu
- Periodická tabulka prvků a periodicita vlastností
- Chemická vazba
- VSEPR
- Komplexní sloučeniny
- Magnetické vlastnosti látek
- Termodynamika
- Chemická rovnováha
- Skupenské stavy látek
- Fázové rovnováhy
- Teorie kyselin a zásad
- pH, aktivita roztoku
- Elektrochemie
- Symetrie molekul
- Laboratorní technika
- Lineární regrese
- Jednotky tlaku
- Jednotky teploty
- Mohsova stupnice tvrdosti minerálů
- Odkazy
- Prezentace k semináři z obecné chemie
One Reply to “Základní chemické zákony”