Letos jsme vyzkoušeli dovolenou na pobřeží ve Slovinsku. Z Brna jsme jeli autem, do Strunjanu je to asi 620 km.
Cesta byla sice dlouhá, ale až na více než hodinové stání ve Vídni to celkem šlo. Zpět jsme jeli podobnou cestou, ale díky zácpě u Grazu jsme se projeli i desetikilometrovým tunelem Platbusch okolo Grazu.
Bydleli jsme v resortu Salinera v obci Strunjan v občině Piran. U resortu byla malá pláž, kde se dalo celkem pohodlně plavat, ale vzhledem k velkému provozu na moři nebylo možné se dostat moc daleko od břehu. Ubytování bylo příjemné a poloha hotelu umožňovala pěkné procházky.
Obec Strunjan je poměrně rozlehlá, ale má méně než 700 obyvatel, kromě turistů zde najdeme i rozsáhlé solné pánve a také chráněnou krajinnou oblast. Získávání soli z mořské vody je velmi zajímavý proces a ve Strunjanu se s touto činností můžeme seznámit velmi z blízka. Sůl zde není získávána prostým odpařováním, ale krystalizací zahuštěné mořské vody. K tomuto účelu se využívá příliv a odliv a systém dřevěných hrází a odpařovacích a krystalizačních pánví.
Strunjan jsme si prošli nejen po pobřeží, ale podívali jsme se i hlouběji, např. ke kostelu Zjevení Panny Marie z 13. století a také jsme si udělali výlet bývalým železničním tunelem do blízkého Portorože (o tom až příště).
Na rozdíl od Portorože je Strunjan opravdu malá obec a je celkem problém tu něco koupit, na druhou stranu je místo poměrně tiché, což je pro dovolenou velká výhoda.