Technecium, Tc, je nejlehčí prvek PSP, který nemá žádný stabilní izotop. Nejčastěji se potkáváme s izotopem 99Tc, který má relativně dlouhý poločas rozpadu – 2,14 .105 let. Jeho vlastnosti předpověděl už Mendělejev, připraven byl poprvé v roce 1937 bombardováním molybdenu jádry deuteria. Pod teplotou 7,46 K se stává supravodičem II. typu.
Atomové číslo | 43 | Počet stabilních izotopů | 0 |
Atomová hmotnost | 98 | Elektronová konfigurace | [Kr] 4d5 5s2 |
Teplota tání [°C] | 2157 | Teplota varu [°C] | 4265 |
Elektronegativita | 1,9 | Hustota [g.cm-3] | 11 |
Technecium je obsaženo v jaderném odpadu z atomových elektráren, který vzniká při štěpení uranu. Z těchto zdrojů je možné jej izolovat až po několika letech, kdy dojde k poklesu aktivity materiálu.
V čistém stavu krystaluje v nejtěsnějším hexagonálním uspořádání. Chemicky je podobné rheniu, je méně reaktivní než mangan. Vytváří sloučeniny v oxidačních číslech I – VII. Hořením v kyslíku vzniká Tc2O7, s fluorem tvoří směs TcF5 a TcF6. Snadno se rozpouští v oxidujících kyselinách.
Kyselina technecistá, HTcO4, je silná kyselina, s podobnými vlastnostmi jako kyselina chloristá (HClO4).[7]
Největší využití nachází jaderný izomer 99mTc, který se používá v mnoha lékařských diagnostických metodách, např. pro monitorování zažívacího traktu nebo zobrazení štítné žlázy. Jeho využití je běžné od 60. let minulého století. Jeho poločas přeměny je asi 6 hodin. Tento izotop se připravuje ostřelováním molybdenového terče v urychlovačích a následnou extrakcí. Chemicky se získává ve formě technecistanu TcO4–. Izomer 99mTc přechází z největší části na stabilnější formu 99Tc a následně se přeměňuje na 99Ru.
NMR
O NMR není u tohoto prvku, z pochopitelných důvodů, mnoho informací. Kromě komplikací s radioaktivitou je problém i s kvadrupólem u jediného NMR aktivního jádra – 99Tc, signály jsou velice široké. Jako standard je výhodné použít roztok TcO4–, jehož posun není příliš závislý na koncentraci.
99Tc | |
---|---|
Spin | 9/2 |
Zastoupení v přírodě [%] | – |
Rezonanční frekvence v poli 1 T | 9,6294 |
Jaderný magnetický moment | +5,6847 |
Literatura
- Technecium na české wikipedii
- Technecium na anglické wikipedii
- Franklin, K.J.; Lock, C.J.L.; Sayer, B.G.; Schrobilgen, G.J. J. Am. Chem. Soc. 1982, 104, 5303-5306. Chemical Applications of 99Tc NMR Spectroscopy: Preparation of Novel Tc(VII) Species and Their Characterization by Multinuclear NMR Spectroscopy
- Theoretical Modeling of 99Tc NMR Chemical Shifts
- JOHNSTONE, Erik V., Mary Anne YATES, Frederic POINEAU, Alfred P. SATTELBERGER a Kenneth R. CZERWINSKI. Technetium: The First Radioelement on the Periodic Table. Journal of Chemical Education [online]. 2017, 94(3), 320-326 [cit. 2017-03-15]. DOI: 10.1021/acs.jchemed.6b00343. ISSN 0021-9584. Dostupné z: http://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/acs.jchemed.6b00343
- Tetrafluoridonitridotechnetate(VI) – Reactions and Structures
- Properties of Pertechnic Acid
Navigace
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
H | He | ||||||||||||||||
Li | Be | B | C | N | O | F | Ne | ||||||||||
Na | Mg | Al | Si | P | S | Cl | Ar | ||||||||||
K | Ca | Sc | Ti | V | Cr | Mn | Fe | Co | Ni | Cu | Zn | Ga | Ge | As | Se | Br | Kr |
Rb | Sr | Y | Zr | Nb | Mo | Tc | Ru | Rh | Pd | Ag | Cd | In | Sn | Sb | Te | I | Xe |
Cs | Ba | La | Hf | Ta | W | Re | Os | Ir | Pt | Au | Hg | Tl | Pb | Bi | Po | At | Rn |
Fr | Ra | Ac | Rf | Db | Sg | Bh | Hs | Mt | Ds | Rg | Cn | Nh | Fl | Mc | Lv | Ts | Og |
Ce | Pr | Nd | Pm | Sm | Eu | Gd | Tb | Dy | Ho | Er | Tm | Yb | Lu |
Th | Pa | U | Np | Pu | Am | Cm | Bk | Cf | Es | Fm | Md | No | Lr |
2 Replies to “Technecium”