Yttrium

Yttrium je kovový prvek, který se často zařazuje mezi lanthanoidy, protože má velmi podobné vlastnosti. V přírodě se vyskytuje jako monoizotopický. Izotop ⁸⁹Y má spin 1/2, ale má relativně nízkou citlivost v NMR.

Yttrium nacházíme v mnoha minerálech vzácných zemin a v uranových rudách. Jeho koncentrace v zemské kůře je asi 31 ppm. Jednou z možností, jak izolovat yttrium ze směsných rud je rozpuštění v kyselině sírové a následné frakcionace pomocí chromatografie. Přídavkem kyseliny šťavelové se vysráží šťavelan yttritý, který se kalcinací v kyslíku převede na oxid yttritý. Následnou reakcí s kyselinou fluorovodíkovou získáme fluorid yttritý.

V roce 2014 byla celosvětová produkce yttria 7000 tun.

Chemické vlastnosti

Yttrium je svým chováním velmi podobné lanthanoidům, proto se k nim dříve řadilo. Jeho podobnost s lanthanoidy je vyšší než s jeho sousedem v PSP – skandiem. Jediné, čím se od lanthanoidů odlišuje je jeho výrazná preference oxidačního stavu III, zatímco zhruba polovina lanthanoidů vytváří sloučeniny i v jiném oxidačním stavu.

Využití

Hlavní využití nachází v elektronice, medicíně (radioaktivní izotop ⁹⁰Y) a samozřejmě ve vysokoteplotních supravodičích. Materiál YBCO (YBa₂Cu₃O₇) a jeho modifikace jsou velmi perspektivními supravodiči.

S hliníkem vytváří syntetický granát (YAG, Y₃Al₅O₁₂), který se využívá v pevnolátkových LASERech.[4]

⁸⁹Y NMR

Jako standard slouží roztok YCl₃ ve vodě.

Odkazy

1. Yttrium na české wikipedii
2. Yttrium na anglické wikipedii
3. Yttrium-89 NMR Spectra of Organoyttrium Complexes
4. Princip pevnolátkových Nd:YAG laserů – 1064 nm Infra red

Navigace