Vyšlo pěkné review o hydroxoderivátech fullerenů – fullerenolech.
Fullerenoly jsou ve vodě rozpustné polyhydroxylované deriváty fullerenů, obecný vzorec je C60(OH)n (n=2-44). Jejich rozpustnost ve vodě a nízká toxicita jsou faktory, které rozšiřují aplikační možnosti těchto látek.
Lze je připravit mnoha metodami, obecně hydroxylace fullerenů poskytují směsi produktů s průměrným složením C60(70)(OH)x-y, C60(70)Ox(OH)y nebo C60(70)(OH)x(ONa)y.[2] K hydroxylaci můžeme např. využít alkalickou hydrolýzu polybromovaného derivátu fullerenu.
Fakt, že je lze snadno a levně připravit (na rozdíl od jiných, ve vodě rozpustných derivátů fullerenů) umožňuje předpokládat jejich bohaté využití. Příkladem mohou být plniva do betonu a barviv. U barviv zvyšují adhezi k materiály a tím i trvanlivost nátěru. Lze je využít i pro modifikaci vlastností polymerních materiálů. Mají také schopnost lapat volné radikály, proto se jeví jako perspektivní pro využití v biomedicínských aplikacích – jako antioxidanty, pro snížení toxického efektu toxinů, ochrana před radiáčním poškozením, apod.