Berkelium, Bk, je radioaktivní aktinoid, jeho chemie zatím není příliš prozkoumaná. Nejstabilnější jsou sloučeniny v oxidačním čísle +III, známé, ale méně stabilní jsou i sloučeniny v oxidačních číslech +II a +IV. Berkeličité sloučeniny jsou nestabilní a jejich příprava vyžaduje silné oxidační činidlo. Výzkumníkům z Lawrence Berkeley National Laboratory se podařilo připravit první stabilní sloučeninu BkIV.[1,2]
Category Archives: Chemie
Odsolování mořské vody pomocí grafenoxidových sít
Grafen a grafenoxid patří v současnosti mezi velmi populární materiály a jejich aplikační možnosti se neustále rozšiřují.
Continue reading
Optimalizace supravodivých vlastností YBCO pomocí grafenoxidu
Grafen a supravodiče jsou dvě důležitá témata dnešní doby a samozřejmě se i navzájem proplétají. V nově publikované práci byl zkoumán vliv přídavku grafenoxidu do vysokoteplotního supravodiče YBCO na jeho supravodivé vlastnosti.[1]
Continue reading
Nová sloučenina helia – Na2He
Chemie vzácných plynů je poměrně chudá, takže objev jakékoliv nové sloučeniny je poměrně významnou událostí. Helium je velmi nereaktivní a dosud nebyla známa žádná sloučenina, která by obsahovala vazbu He s jiným prvkem. Pouze byly připraveny komplexy helia, kde bylo helium uzavřeno uvnitř fullerenu. Naproti tomu sodík je velmi reaktivní prvek a tvoří ochotně sloučeniny s téměř všemi prvky.
Continue reading
Pomocí 3D tisku byla poprvé vyrobena plně funkční kůže
Vědcům z Universidad Carlos III de Madrid (UC3M) se ve spolupráci s firmou BioDan Group podařilo připravit první funkční vzorek kůže pomocí 3D tisku.[1]
Continue reading
Nový pohled na vznik MOFů
MOFy (Metal-Organic Frameworks) jsou sloučeniny patřící do skupiny koordinačních polymerů. Jde o kovové ionty nebo klastry, které jsou koordinovány organickými ligandy a vytvářejí 1D, 2D nebo 3D-struktury. Tyto polymery jsou také často porézní.[1]
Continue reading
Rekordní molekulární polyedr připraven pomocí self-assembly
Příprava větších struktur je poměrně náročná na řízení procesu, aby vznikal žádaný produkt a ne další možné vedlejší produkty, a tato náročnost stoupá s počtem jednotek, z nichž strukturu budujeme. V časopise Nature byla publikována příprava největšího známého polyedru ze 144 jednotek.
Continue reading
V MIT vyrobili porézní 3D-grafen
Porézní, 3D forma grafenu, vyvinutá v MIT je desetkrát pevnější než ocel a mnohem lehčí.
Continue reading
Rok 2016 v chemii
Blížící se konec roku 2016 vybízí k vytváření přehledů nejzajímavějších událostí v různých oborech, na webu Compound Interest byl zveřejněn zajímavý poster, který shrnuje důležité události roku 2016 v chemii.
Continue reading
e-Mole č. 7-8
Krátce před štědrým dnem vyšlo další číslo časopisu e-Mole. Hlavním tématem tohoto čísla je GIS – Geografický Informační Systém. Dále čtenáři naleznou několik zajímavých rozhovorů, recenzi webu chemickeprvky.cz, další články k 3D tisku a několik návodů.
Continue reading
Krystalová struktura XeO3
Oxid xenonový je prvním připraveným a charakterizovaným oxidem xenonu. Je to bezbarvá, pevná látka, velice citlivá na mechanické a teplotní šoky, velmi ochotně se explozivně rozkládá za uvolnění elementárního xenonu a kyslíku. Je velmi silným oxidačním činidlem, při kontaktu s organickými látkami reaguje explozivně. Je jen velmi slabě kyselinotvorný, ve vodném roztoku prakticky nedisociuje (roztok je nevodivý).
Continue reading
Názvy nových prvků schváleny IUPACem
28. listopadu byly organizací IUPAC schváleny názvy pro poslední čtyři (dosud nepojmenované) prvky ze sedmé periody PSP.
Continue reading
Hydrogenovaný grafen
Grafen je zajímavý, nový a poměrně důležitý alotrop uhlíku. Jedno z jeho možných využití je v oblasti polovodičové techniky, kde by mohl sloužit jako nástupce křemíku. Pro tyto účely se studují jeho modifikace, které silně ovlivňují polovodivé vlastnosti.
Continue reading
Křemíkový kompozit pro vysokokapacitní Li-ION baterie
Li-ION baterie jsou v dnešní době velmi oblíbené, hlavními důvody jsou nízká hmotnost, vysoké napětí, malé samovybíjení a také nevykazují tzv. paměťový efekt. První Li-ION baterie byly komerčně dostupné v roce 1991, od té doby prošly mnoha modifikacemi. Jednou z možností, jak zvýšit jejich kapacitu je úprava materiálu anody. Z tohoto pohledu se jako nejvýhodnější jeví čistý křemík, který má teoretickou kapacitu až 4200 mAh.g-1, což je více než desetinásobná hodnota oproti grafitu (370 mAh.g-1), který se používá v komerčních akumulátorech.
Continue reading
Nové anorganické analogy benzenu
Benzen je velmi dobře známá organická sloučenina, a je také typickým příkladem aromatických sloučenin. Anorganické analogy benzenu jsou poměrně vzácné, první byl připraven roku 1926, šlo o borazine B3N3H6.[1] Nyní byl v JACSech publikován článek o přípravě dalších dvou sloučenin, jejichž jádro se skládá z křemíku a arsenu nebo fosforu.[2]
Continue reading
Ultratenké, průhledné tranzistory pro ohebné displeje
Ohebné displeje nejsou úplnou novinkou, už se s nimi můžeme setkat, i když zatím velmi omezeně, i v reálném životě.[1,2] Jejich výhody jsou poměrně zřejmé, umožní např. přenášet tablet podobně jako noviny v ruličce, budou odolnější vůči poškození, apod. Jednou z jejich možných aplikací je v oblasti Internetu věcí (Internet of Things), hlavně v displejích, které mají být součástí oblečení.
Continue reading
Nový proces umožňuje přípravu velkých a ultra-tenkých 2D materiálů
Vědci vyvinuli nový způsob, jak rychle, snadno a šetrně k životnímu prostředí získat z bulkového nitridu boritého (BN) 2D materiál.
Continue reading
Zintlovy fáze založená na bismutu jako perspektivní materiály pro termoelektrické materiály
Mezinárodní tým, pod vedením vědců z University of Houston, popisuje rekordní termoelektrický výkon, z dosud málo prostudované Zintlovy fáze založené na bismutu. Výzkum by mohl vést k nové třídě termoelektrických materiálů.
Continue reading
e-Mole č. 6
Vyšlo další číslo elektronického časopisu e-Mole.cz.
Continue reading
Cyklický oligomer ferrocenu
Ferrocen je velmi zajímavou a důležitou sloučeninou železa, je tvořen dvěma cyklopentadienylovými kruhy, mezi nimiž je iont Fe2+. Poprvé byl připraven již roku 1951 a od té doby byla připravena obrovská řada jeho derivátů. V časopise Nature Chemistry byl publikován článek o přípravě prvního cyklického oligomeru ferrocenu.[1,2]
Continue reading
Návrhy na jména prvků 113, 115, 117 a 118 schváleny
Uznání a pojmenování nových prvků je poměrně zdlouhavý proces. Organizace IUPAC oznámila 9.6. návrhy na pojmenování čtyř nových prvků s protonovými čísly 113, 115, 117 a 118.[1] Tím bude zcela zaplněna 7. perioda PSP, což udělá radost hlavně začínajícím studebntům chemie.
Continue reading
Fullerenols: Physicochemical properties and applications
Vyšlo pěkné review o hydroxoderivátech fullerenů – fullerenolech.
Organophosphorus derivatives for electronic devices
V Journal of Materials Chemistry C vyšlo pěkné review[1] o organofosforových sloučeninách využitelných pro konstrukci elektronických zařízení. Je zaměřeno hlavně na fosfazeny, triarylfosfinoxidy, fosfoly a čtyřčlenné heterocykly obsahující fosfor.
Continue reading
FeB6: nový materiál podobný grafenu?
Grafen je v současnosti velmi populární materiál a to vede i k tomu, že se hledají analogické, perspektivní materiály. Nově vydaná publikace se zabývá teoreticky předpovězeným materiálem se vzorcem FeB6.[1]
Continue reading
Poprvé byl připraven velmi dlouhý, 1D řetězec atomů uhlíku
Chemie alotropů uhlíku je poměrně bohatá a množství informací o nich neustále narůstá. Mezi zajímavé alotropy patří karbyn, což je řetězec sp-hybridizovaných atomů uhlíku.[1] Zajímavé jsou především díky teoreticky předpovězeným vlastnostem, jako je modul pružnosti, pevnost an tuhust, které by měly předčít všechny dosud známé materiály.
Continue reading
Hydrogen-modified superconductors: A review
V časopise Progress in Solid State Chemistry vyšlo review o supravodivých materiálech obsahujících vodík, tzn. sloučeniny kovů, mědi, pnictidů a materiály založené na uhlíku.[1] Z pohledu BCS teorie vnáší vodík do materiálu nový typ fononů, což může jak zlepšit, tak i zhoršit supravodivé vlastnosti. Kromě toho je velmi užitečným nástrojem i možnost záměny izotopu 1H za 2H (deuterium). Současný rekord v kritické teplotě je 203 K (-70 °C) pro H
Continue reading
Stabilizace fluoridů argonu působením vysokého tlaku
Argon patří mezi vzácné plyny a zatím od něj neznáme žádnou stabilní sloučeninu. V časopise PCCP (Physical Chemistry Chemical Physics) vyšel nedávno článek zabývající se výpočty možné stabilizace fluoridů argonu působením extrémně vysokého tlaku – více než 1 GPa.
Continue reading
Documentoscopy by atomic force microscopy (AFM) coupled with Raman microspectroscopy: applications in banknote and driver license analyses
V současné době je díky velmi pokročilé miniaturizaci dostupná celá řada tzv. couplingů, tzn. že spojíme dvě nebo i více analytických metod a jeden vzorek dokážeme analyzovat více způsoby. Výhodou tohoto přístupu je minimalizace spotřeby vzorku a zrychlení analýzy, někdy to ale může vést ke snížení citlivost nebo rozlišení použitých metod. Běžné jsou couplingy např. GC/MS, TG/IR, TG/MS, TG/DSC, … V nejnovějším čísle časopisu Analytical Methods vyšel článek o využití spojení Ramanovy mikroskopie a AFM pro analýzu bankovek a řidičských průkazů.
Continue reading
Čtyři nové supertěžké prvky
Minulý týden bylo jedno z nejdůležitějších témat uznání čtyř supertěžkých prvků organizací IUPAC (International Union of Pure and Applied Chemistry). Tím se oficiálně zaplnila (zatím) poslední perioda PSP. Nově uznané prvky nemají přiděleny definitivní názvy, a jsou označovány pouze podle jejich protonového čísla.
Continue reading
Fluorido-iontové baterie
Výzkum materiálů použitelných pro baterie a akumulátory je v současnosti velmi intenzivní. Známe mnoho systémů, které se pro tyto účely využívají. Nejznámější a v praxi využívané jsou Li-Ion, Li-Pol, NiMH a NiCd akumulátory. V nejnovějším čísle časopisu Journal of Fluorine Chemistry vyšlo pěkné review (zatím jen ve stavu manuskriptu) o fluorido-iontových bateriích (FIB).[1] V těchto bateriích fungují fluoridové ionty jako přenašeče náboje.
Continue reading