Nový katalyzátor dokáže přeměnit skleníkové plyny na palivo a vodík

Skleníkové plyny jsou známým ekologickým problémem, jednou z možností jejich eliminace je katalytická přeměna na využitelné plyny. Nedávno byla publikována práce popisující přípravu katalyzátoru, který dokáže přeměnit methan a oxid uhličitý na vodík a palivo.

Continue reading “Nový katalyzátor dokáže přeměnit skleníkové plyny na palivo a vodík”

Fundament and Application of Graphdyine in Electrochemical Energy

Graphdyin (GDY) je poměrně nový materiál se zajímavými vlastnostmi. Je to 2D materiál skládající se z benzenových kruhů (sp2 uhlíky) propojených butadienovými linkery (sp uhlíky). Tímto způsobem dochází k tvorbě rozsáhlého konjugovaného π-systému, struktura GDY sestává ze čtyř typů vazeb: C(sp2)-C(sp2), C(sp)-C(sp2), C(sp)-C(sp) a C(sp)≡C(sp).[1]

Continue reading “Fundament and Application of Graphdyine in Electrochemical Energy”

Elektrochemická extrakce uranu z roztoku

Uran je velmi důležitý kov v energetickém průmyslu, jeho získávání jsem se tu už před lety věnoval. Nově objevená metoda umožňuje elektrochemicky zachytávat uran do chelátu připraveného z karboranu a až je potřeba, je možné ho zpětně uvolnit.

Continue reading “Elektrochemická extrakce uranu z roztoku”

Více než 150 publikací může být chybných díky chybě ve výpočtu

Co je psáno, to je dáno – většinou to ale neplatí. Příkladem je chyba v programu pro výpočet chemických posunů, ten byl použit ve více než 150 publikacích.

Continue reading “Více než 150 publikací může být chybných díky chybě ve výpočtu”

Kyselina technecistá

Technecium je nejlehčí prvek z PSP, který nemá žádný stabilní izotop. Jeho nejstabilnějším izotopem je 99Tc s poločasem rozpadu 2,14·105 let. Z toho důvodu není jeho chemie tak intenzivně studována jako u jiných prvků. Nedávno vyšel článek o kyselině technecisté, HTcO4, v Inorganic Chemistry.[1]

Continue reading “Kyselina technecistá”

Nový materiál pro baterie budoucnosti

Vývoj nových typů baterií je velmi rychlý a objevuje se spousta nových nápadů a konstrukčních řešení. S rozvojem alternativních zdrojů energie je nutné rozvíjet i baterie, které jsou schopné rychle a s minimálními ztrátami uložit velké množství energie.

Continue reading “Nový materiál pro baterie budoucnosti”

Nové materiály pro tisknutelné OLED

Organické LED diody jsou tvořeny (jak je poznat z názvu) organickými materiály, které jsou schopny emitovat záření po připojení elektrického napětí. V současné době se vyvíjí materiály pro OLED, které je možné tisknout na vhodný substrát.

Continue reading “Nové materiály pro tisknutelné OLED”

Superhydrofóbní vrstvy sulfidu molybdeničitého

I v dnešní době je pro vědu velkou inspirací příroda. Jednou ze zajímavých vlastností rostlin je superhydrofobicita listů, která umožňuje jejich samočištění. Tuto vlastnost se podařilo napodobit pomocí 2D vrstev sulfidu molybdeničitého (MoS2).

Continue reading “Superhydrofóbní vrstvy sulfidu molybdeničitého”

U xenonu-124 byl pozorován nejpomalejší známý rozpad jádra

V rámci projektu XENON byl pozorován rozpad jádra 124Xe, jedná se o radioaktivní rozpad s nejdelším známým (a změřeným) poločasem rozpadu.[1]

Continue reading “U xenonu-124 byl pozorován nejpomalejší známý rozpad jádra”

I molekulární dusík může vstupovat do reakcí

Molekulární dusík (N2) tvoří tři čtvrtiny zemské atmosféry, jde o inertní plyn, jehož nereaktivnosti se využívá i v syntetické chemii, kde se s dusíkem můžeme potkat jako s ochranou atmosférou. Nedávno byla popsána zajímavá reakce, do které vstupují dvě molekuly dusíku a vytvářejí linker tvořený čtyřmi atomy dusíku.

Continue reading “I molekulární dusík může vstupovat do reakcí”

Infračervená LED umožňující spektroskopickou analýzu jídla mobilem

Osram uvedl na trh diodu z GaN, která svítí v infračervené oblasti, konkrétně v rozsahu vlnových délek 650 až 1050 nm.

Continue reading “Infračervená LED umožňující spektroskopickou analýzu jídla mobilem”