Category Archives: Chemie

Využití trvalé fotovodivosti k vytváření vodivých cest v SrTiO3

Posted on by

Materiály vykazující trvalou fotovodivost (PPC – Persistent PhotoConductivity) snižují svůj ohmický odpor po ozáření světlem a tento stav pak přetrvává i po vypnutí zdroje světla.
Continue reading →

Praktické využití materiálů založených na grafenu

Posted on by

Grafen, dvourozměrný alotrop uhlíku, je známý od roku 2004. Připravuje se exfoliací grafitu nebo oxidu grafitu. Výzkum v oblasti grafenu a jeho modifikací je v současnosti velmi žhavým tématem, nedávno vyšlo review o materiálech založených na grafenu a jejich aplikacích v oblasti palivových a solárních článků, Li-ION baterií a superkondenzátorů.[1]
Continue reading →

Nové možnosti 3D tisku – odstraňování pomocných struktur

Posted on by

3D tisk je v současnosti velmi populární a technicky zajímavou disciplínou. Umožňuje poměrně snadno vyrábět i komplikovanější součástky nebo objekty. Samozřejmě se neustále pracuje na zlepšování možností, ať už vývojem nových materiálů, 3D tiskáren nebo SW. Nedávno byl publikován článek, kde je popsána příprava 3D mikrostruktur obsahujících snadno degradovatelné vazby, tzn. že lze při výrobě objektu použít pomocné, podpůrné struktury, které budou před finalizací selektivně odstraněny (vymazány).
Continue reading →

Stabilní chelát berkeličitého iontu

Posted on by

Berkelium, Bk, je radioaktivní aktinoid, jeho chemie zatím není příliš prozkoumaná. Nejstabilnější jsou sloučeniny v oxidačním čísle +III, známé, ale méně stabilní jsou i sloučeniny v oxidačních číslech +II a +IV. Berkeličité sloučeniny jsou nestabilní a jejich příprava vyžaduje silné oxidační činidlo. Výzkumníkům z Lawrence Berkeley National Laboratory se podařilo připravit první stabilní sloučeninu BkIV.[1,2]

Continue reading →

Optimalizace supravodivých vlastností YBCO pomocí grafenoxidu

Posted on by

Grafen a supravodiče jsou dvě důležitá témata dnešní doby a samozřejmě se i navzájem proplétají. V nově publikované práci byl zkoumán vliv přídavku grafenoxidu do vysokoteplotního supravodiče YBCO na jeho supravodivé vlastnosti.[1]
Continue reading →

Nová sloučenina helia – Na2He

Posted on by

Chemie vzácných plynů je poměrně chudá, takže objev jakékoliv nové sloučeniny je poměrně významnou událostí. Helium je velmi nereaktivní a dosud nebyla známa žádná sloučenina, která by obsahovala vazbu He s jiným prvkem. Pouze byly připraveny komplexy helia, kde bylo helium uzavřeno uvnitř fullerenu. Naproti tomu sodík je velmi reaktivní prvek a tvoří ochotně sloučeniny s téměř všemi prvky.
Continue reading →

Nový pohled na vznik MOFů

Posted on by

MOFy (Metal-Organic Frameworks) jsou sloučeniny patřící do skupiny koordinačních polymerů. Jde o kovové ionty nebo klastry, které jsou koordinovány organickými ligandy a vytvářejí 1D, 2D nebo 3D-struktury. Tyto polymery jsou také často porézní.[1]
Continue reading →

Rekordní molekulární polyedr připraven pomocí self-assembly

Posted on by

Příprava větších struktur je poměrně náročná na řízení procesu, aby vznikal žádaný produkt a ne další možné vedlejší produkty, a tato náročnost stoupá s počtem jednotek, z nichž strukturu budujeme. V časopise Nature byla publikována příprava největšího známého polyedru ze 144 jednotek.
Continue reading →

e-Mole č. 7-8

Posted on by

Krátce před štědrým dnem vyšlo další číslo časopisu e-Mole. Hlavním tématem tohoto čísla je GIS – Geografický Informační Systém. Dále čtenáři naleznou několik zajímavých rozhovorů, recenzi webu chemickeprvky.cz, další články k 3D tisku a několik návodů.
Continue reading →

Krystalová struktura XeO3

Posted on by

Oxid xenonový je prvním připraveným a charakterizovaným oxidem xenonu. Je to bezbarvá, pevná látka, velice citlivá na mechanické a teplotní šoky, velmi ochotně se explozivně rozkládá za uvolnění elementárního xenonu a kyslíku. Je velmi silným oxidačním činidlem, při kontaktu s organickými látkami reaguje explozivně. Je jen velmi slabě kyselinotvorný, ve vodném roztoku prakticky nedisociuje (roztok je nevodivý).
Continue reading →

Hydrogenovaný grafen

Posted on by

Grafen je zajímavý, nový a poměrně důležitý alotrop uhlíku. Jedno z jeho možných využití je v oblasti polovodičové techniky, kde by mohl sloužit jako nástupce křemíku. Pro tyto účely se studují jeho modifikace, které silně ovlivňují polovodivé vlastnosti.
Continue reading →

Křemíkový kompozit pro vysokokapacitní Li-ION baterie

Posted on by

Li-ION baterie jsou v dnešní době velmi oblíbené, hlavními důvody jsou nízká hmotnost, vysoké napětí, malé samovybíjení a také nevykazují tzv. paměťový efekt. První Li-ION baterie byly komerčně dostupné v roce 1991, od té doby prošly mnoha modifikacemi. Jednou z možností, jak zvýšit jejich kapacitu je úprava materiálu anody. Z tohoto pohledu se jako nejvýhodnější jeví čistý křemík, který má teoretickou kapacitu až 4200 mAh.g-1, což je více než desetinásobná hodnota oproti grafitu (370 mAh.g-1), který se používá v komerčních akumulátorech.
Continue reading →

Nové anorganické analogy benzenu

Posted on by

Benzen je velmi dobře známá organická sloučenina, a je také typickým příkladem aromatických sloučenin. Anorganické analogy benzenu jsou poměrně vzácné, první byl připraven roku 1926, šlo o borazine B3N3H6.[1] Nyní byl v JACSech publikován článek o přípravě dalších dvou sloučenin, jejichž jádro se skládá z křemíku a arsenu nebo fosforu.[2]
Continue reading →

Ultratenké, průhledné tranzistory pro ohebné displeje

Posted on by

Ohebné displeje nejsou úplnou novinkou, už se s nimi můžeme setkat, i když zatím velmi omezeně, i v reálném životě.[1,2] Jejich výhody jsou poměrně zřejmé, umožní např. přenášet tablet podobně jako noviny v ruličce, budou odolnější vůči poškození, apod. Jednou z jejich možných aplikací je v oblasti Internetu věcí (Internet of Things), hlavně v displejích, které mají být součástí oblečení.
Continue reading →

Zintlovy fáze založená na bismutu jako perspektivní materiály pro termoelektrické materiály

Posted on by

Mezinárodní tým, pod vedením vědců z University of Houston, popisuje rekordní termoelektrický výkon, z dosud málo prostudované Zintlovy fáze založené na bismutu. Výzkum by mohl vést k nové třídě termoelektrických materiálů.
Continue reading →

Cyklický oligomer ferrocenu

Posted on by

Ferrocen je velmi zajímavou a důležitou sloučeninou železa, je tvořen dvěma cyklopentadienylovými kruhy, mezi nimiž je iont Fe2+. Poprvé byl připraven již roku 1951 a od té doby byla připravena obrovská řada jeho derivátů. V časopise Nature Chemistry byl publikován článek o přípravě prvního cyklického oligomeru ferrocenu.[1,2]
Continue reading →

Návrhy na jména prvků 113, 115, 117 a 118 schváleny

Posted on by

Uznání a pojmenování nových prvků je poměrně zdlouhavý proces. Organizace IUPAC oznámila 9.6. návrhy na pojmenování čtyř nových prvků s protonovými čísly 113, 115, 117 a 118.[1] Tím bude zcela zaplněna 7. perioda PSP, což udělá radost hlavně začínajícím studebntům chemie.
Continue reading →

Organophosphorus derivatives for electronic devices

Posted on by

V Journal of Materials Chemistry C vyšlo pěkné review[1] o organofosforových sloučeninách využitelných pro konstrukci elektronických zařízení. Je zaměřeno hlavně na fosfazeny, triarylfosfinoxidy, fosfoly a čtyřčlenné heterocykly obsahující fosfor.
Continue reading →

FeB6: nový materiál podobný grafenu?

Posted on by

Grafen je v současnosti velmi populární materiál a to vede i k tomu, že se hledají analogické, perspektivní materiály. Nově vydaná publikace se zabývá teoreticky předpovězeným materiálem se vzorcem FeB6.[1]
Continue reading →

Poprvé byl připraven velmi dlouhý, 1D řetězec atomů uhlíku

Posted on by

Chemie alotropů uhlíku je poměrně bohatá a množství informací o nich neustále narůstá. Mezi zajímavé alotropy patří karbyn, což je řetězec sp-hybridizovaných atomů uhlíku.[1] Zajímavé jsou především díky teoreticky předpovězeným vlastnostem, jako je modul pružnosti, pevnost an tuhust, které by měly předčít všechny dosud známé materiály.
Continue reading →