Přehled letošních Nobelových cen.
Continue readingCategory Archives: Chemie
Fluorografen – perspektivní mazivo
Grafen je velmi perspektivní materiál, o kterém jsem tu už několikrát psal. Jedním z jeho derivátů je fluorografen, který se ukazuje jako perspektivní mazivo.
Continue readingTriboelektrický nanogenerátor z grafenu
Nedávno vyšla na Aldebaranu série tří pěkných článků, které se zabývaly triboelektřinou, tzn. elektřinou, která vzniká přeměnou mechanické energie tření. V ACS Nano teď vyšel článek popisující triboelektrický generátor vyrobený z grafenu.
Continue readingVideo – cyklická molekula C18
Od uhlíku známe poměrně velké množství allotropických modifikací a neustále se objevují nové. IBM ve spolupráci s Oxfordem publikovali přípravu nové cyklické molekuly C18.
Continue readingLanthanoidy v biologii
Až do roku 2011 se nevědělo o roli lanthanoidů v biologických drahách živých organismů. Nedávno vyšlo review, které shrnuje současné poznatky o této oblasti.
Continue readingNový materiál pro baterie budoucnosti
Vývoj nových typů baterií je velmi rychlý a objevuje se spousta nových nápadů a konstrukčních řešení. S rozvojem alternativních zdrojů energie je nutné rozvíjet i baterie, které jsou schopné rychle a s minimálními ztrátami uložit velké množství energie.
Continue readingNové materiály pro tisknutelné OLED
Organické LED diody jsou tvořeny (jak je poznat z názvu) organickými materiály, které jsou schopny emitovat záření po připojení elektrického napětí. V současné době se vyvíjí materiály pro OLED, které je možné tisknout na vhodný substrát.
Continue readingSuperhydrofóbní vrstvy sulfidu molybdeničitého
I v dnešní době je pro vědu velkou inspirací příroda. Jednou ze zajímavých vlastností rostlin je superhydrofobicita listů, která umožňuje jejich samočištění. Tuto vlastnost se podařilo napodobit pomocí 2D vrstev sulfidu molybdeničitého (MoS2).
Continue readingPython – CAS validátor
Po pauze jsem zase potřeboval skočit do Pythonu, tak jsem si pro rozcvičení napsal jednoduchou aplikaci na validaci CAS čísla.
Continue readingU xenonu-124 byl pozorován nejpomalejší známý rozpad jádra
V rámci projektu XENON byl pozorován rozpad jádra 124Xe, jedná se o radioaktivní rozpad s nejdelším známým (a změřeným) poločasem rozpadu.[1]
Continue readingSupravodivé deriváty fullerenů
Fullereny patří mezi velmi zajímavé alotropické modifikace uhlíku, některé jejich deriváty vykazují supravodivost.
Continue readingVideo – Buckyball: Tiny Carbon Soccer Balls
Video o nejslavnějším fullerenu C60. V angličtině, ale snadno srozumitelné.
Continue readingI molekulární dusík může vstupovat do reakcí
Molekulární dusík (N2) tvoří tři čtvrtiny zemské atmosféry, jde o inertní plyn, jehož nereaktivnosti se využívá i v syntetické chemii, kde se s dusíkem můžeme potkat jako s ochranou atmosférou. Nedávno byla popsána zajímavá reakce, do které vstupují dvě molekuly dusíku a vytvářejí linker tvořený čtyřmi atomy dusíku.
Continue readingJednoduchá sol-gelová syntéza
O sol-gelové syntéze jsem tu už něco málo psal, v tomto článku najdete návod na jednoduchou přípravu SiO2 gelu.
Continue readingInfračervená LED umožňující spektroskopickou analýzu jídla mobilem
Osram uvedl na trh diodu z GaN, která svítí v infračervené oblasti, konkrétně v rozsahu vlnových délek 650 až 1050 nm.
Continue readingVideo – výroba hliníku
Hliník je průmyslově velmi důležitý kov, jeho výroba ale není jednoduchá a je i velmi energeticky náročná. Toto video vás provede celým procesem výroby hliníku z rudy bauxitu.
Continue reading
Uhlíková vlákna mohou sloužit k ukládání energie v karoserii auta
Automobilový a letecký průmysl se snaží o snižování hmotnosti vozidel, aby je bylo možné napájet elektřinou. Snížená hmotnost umožní delší dojezd vozidla.
Molekula s dvojnásobným aromatickým systémem
Aromatické sloučeniny jsou důležitou skupinou organických sloučenin. Nyní se podařilo připravit sloučeninu s dvojnásobným aromatickým systémem.
Nobelovy ceny za rok 2018 – 1. část
Začátkem října začalo i vyhlašování Nobelových cen za rok 2018. Teď se podíváme na první tři ceny, za medicínu, fyziku a chemii.
Continue reading
Supravodič LaH10 s rekordní kritickou teplotou
Hledání supravodiče s co nejvyšší kritickou teplotou neustále pokračuje, aktuálním rekordmanem je sulfan (H2S) s kritickou teplotou 203 K (−70 °C) asi přijde o své prvenství.
Continue reading
V budoucnu bude možné tisknout elektronické obvody stejným způsobem jako noviny
S elektronickými obvody, velmi jemnými, se setkáváme ve všech běžných zařízeních, jako jsou počítače, mobily, tablety, atd. V současnosti se pro tvorbu těchto obvodů využívá podobná technologie, jako při tvorbě grafiti. Přes vhodnou šablonu nanášíme kapky tekutého kovu, nevýhodou této metody je vznik hrubých vodivých cest, které mají vyšší elektrický odpor, ten potom způsobuje vyšší spotřebu zařízení.
Nová metoda výroby OLED
OLED (Organic Light Emitting Diodes) se začínají objevovat v běžných předmětech, jako jsou displeje v autech, domácích spotřebičích, apod.[1] Ale i tak je potřeba ještě pracovat na zlepšení jejich vlastností, hlavně životnosti. V Barceloně se povedlo úpravou výrobního procesu zvýšit výkon OLED čipů.[2,3]
Levná metoda přípravy uhlíkových nanotrubic
Uhlíkové nanotrubice mají velmi výhodné vlastnosti, jsou pevnější než ocel a mají vyšší elektrickou vodivost než měď. Bohužel, jejich rozšíření do praxe brání obtížná příprava a tím i vysoká cena. To by se mohlo brzy změnit, protože v Nashvillu v USA objevili snadný způsob, jak tyto uhlíkové materiály vyrábět z oxidu uhličitého, kterého máme dostatek v ovzduší.
Continue reading
3D tisk kapalinou do kapaliny
3D tisk je dnes velmi populární a nachází poměrně výrazné praktické využití. Z toho důvodu se hledají další možnosti této technologie. Vědci z Berkeley Lab vyvinuli novou techniku 3D tisku pomocí injektování proudu vody v silikonovém oleji do kapaliny.[1]
Vědci objevili reakci, která mohla nastartovat vývoj života
Vědci z MIT se pokusili napodobit podmínky, které na naší Zemi panovaly před zhruba čtyřmi miliardami let.
Continue reading
Umělé diamanty pro medicínské účely
Diamant je velmi ceněným alotropem uhlíku, jak pro šperkařské účely, tak i pro technologické. Přírodní diamanty vznikají v zemském plášti za vysokých teplot a tlaků, umělé se připravují krystalizací z tavenin kovů, také za vysokých teplot a tlaků. Kvalitní přírodní diamanty se využívají ve šperkařství a v optických aplikacích, ty nekvalitní a uměle připravené pak v průmyslu, např. jako brusivo. Japonským vědcům se povedlo optimalizovat laboratorní přípravu syntetických diamantů a upravit jejich vlastnosti tak, že jsou využitelné jako biosenzory.[1,2]
Continue reading
Stačí pootočit a z grafenu je izolant nebo supravodič
Grafen lze popsat mnoha výrazy a je zkoumán v mnoha oblastech, jednou z nejzajímavějších jsou samozřejmě elektrické vlastnosti. Nyní bylo zjištěno, že se vrstvy grafenu mohou při vhodné vzájemné orientaci silně ovlivňovat a grafen se pak chová buď jako izolant nebo supravodič.
Continue reading
Mnoho barev z malé tečky
Fyzici z University of Amsterdam ve spolupráci s University of Twente a University of China připravili nanočástice, které dokáží emitovat světlo o různých vlnových délkách.
Continue reading
Rok 2017 v chemii
Konec roku vždy vede k bilancování, to se samozřejmě týká i chemie. Pěknou infografiku jsem našel na Compound Interest.[1]
Integrované obvody z grafenu
Grafen a jeho deriváty jsou v současnosti velmi populární, jedním z oborů, kde se očekává jejich uplatnění je elektronika. Nedávno vyšla práce, která popisuje realizaci integrovaných obvodů (IO) z grafenu.[1]