Selektivní oxidace methanu na methanol a kyselinu octovou pomocí nanozlata a ZSM-5

Zemní plyn je důležitou surovinou v chemickém průmyslu, skládá se z velké části z methanu, CH4. Částečnou oxidací methanu můžeme vyrobit methanol, CH3OH a jak se ukázalo, tak i kyselinu octovou, CH3COOH.

Continue reading „Selektivní oxidace methanu na methanol a kyselinu octovou pomocí nanozlata a ZSM-5“

MRI využívající jádro 23Na

MRI (Magnetic Resonance Imaging) je zobrazovací technika využívaná v lékařství.[1] Její princip je velmi podobný NMR, ale neměříme chemický posun, ale relaxační časy jader vodíku. Vodík se využívá, protože je v organismu velmi silně zastoupen. V nově publikovaném článku je popsán jednoduchý postup, jak klasické MRI přístroje snadno uzpůsobit pro měření jádra 23Na.[2,3]

Continue reading „MRI využívající jádro 23Na“

Kompletní degradace polymeru na neškodné produkty

Naše civilizace produkuje stále více plastů a tím vzniká více odpadu. Vzhledem k rozvoji flexibilních displejů a další moderní elektroniky se dá očekávat zvýšení produkce odpadu. Proto se hledají cesty k snadno degradovatelným materiálům.

Continue reading „Kompletní degradace polymeru na neškodné produkty“

Povrchové vrstvy z grafenoxidu mohou zlepšit ochranu muzejních exponátů

Muzejní exponáty jsou ohrožovány velkou škálou vlivů, teplotou, vlhkostí, biologickými faktory a samozřejmě také dopadajícím zářením. Dopadající UV záření může iniciovat fotochemické reakce v organických materiálech, což vede k postupné degradaci exponátů. Pokud se exponáty ochrání skly potaženými vrstvou grafenoxidu může dojít k výraznému snížení expozice UV záření, aniž by došlo k výraznému snížení průhlednosti ve viditelné oblasti.[1]

Continue reading „Povrchové vrstvy z grafenoxidu mohou zlepšit ochranu muzejních exponátů“

Graphynes: Electronic Properties, Synthesis, and Applications in Catalysis

Vyšlo pěkné review o skupině alotropů uhlíku – grafynech. Jde o benzenová jádra propojená alkynovými řetězci, tedy o kombinaci uhlíků v hybridizaci sp2 a sp. Článek se zabývá jak metodami přípravy, tak i využitím grafynů v katalýze.

Continue reading „Graphynes: Electronic Properties, Synthesis, and Applications in Catalysis“

Přeměna plastů na hnojiva

Naše civilizace je přesycena plastovým odpadem a tento problém bohužel stále narůstá. Proto se hledají cesty, jak se odpadu ekologicky zbavit a hlavně, jak zamezit vzniku nového odpadu. Jednou z možností je vytvořit uzavřený cyklus produkce a degradace plastů.

Continue reading „Přeměna plastů na hnojiva“

Nový polymer pro flexibilní obvody

V současnosti se pro konstrukci integrovaných obvodů využívá převážně křemík. Ten má nevýhodu ve vysoké rigiditě. Vědci z univerzity v japonské Osace publikovali práci věnovanou polymeru, jehož dielektrické vlastnosti lze měnit působením UV záření.

Continue reading „Nový polymer pro flexibilní obvody“

Hořčík může pomoci s ukládáním oxidu uhličitého do oceánů

V současné době se mnoho zemí snaží dosáhnout uhlíkové neutrality, bohužel ne všechny způsoby jsou v konečném důsledku prospěšné pro naši planetu. Jednou z možností, jak snížit množství oxidu uhličitého v atmosféře, je jeho vychytávání a ukládání na mořské dno ve formě hydrátů.

Continue reading „Hořčík může pomoci s ukládáním oxidu uhličitého do oceánů“

První sloučenina křemíku s čtvercovou geometrií

Křemík je velmi zajímavý prvek, v běžném životě jsme jím doslova obklopeni, ať už jde o elektroniku, sklo a další aplikace. Ve svých sloučeninách preferuje koordinační číslo 4 a 6. U koordinačního čísla 4 pozorujeme, v souladu s teorií VSEPR, tetraedrickou geometrii (SiO2, SiH4) a u koordinačního čísla 6 pak oktaedrickou (SiF62-, [Si(acac)3]+).[1]

Continue reading „První sloučenina křemíku s čtvercovou geometrií“

Teoretická studie předpokládá možnost vzniku čtverné vazby mezi atomem uhlíku a železa

Pomocí výpočetních metod byla předpovězena možnost existence čtverné vazby mezi atomy uhlíku a železa.

Continue reading „Teoretická studie předpokládá možnost vzniku čtverné vazby mezi atomem uhlíku a železa“

Dr. Cígler: Nanodiamanty jako optické senzory pro biologické prostředí

Techniky snímání, při kterých nedochází k narušení biologického prostředí, se v současné době těší značnému zájmu. Nanodiamant je vysoce biokompatibilní nanomateriál, ze kterého je možné připravit nanosensory nesoucí v krystalové mříži různé typy poruch. Centra dusík-vakance (NV) vykazují vysokou fotostabilitu a unikátní citlivost elektronického uspořádání k magnetickému poli. Jejich spinové vlastnosti mohou být snímány opticky, což umožňuje konstrukci sond založených na kvantově-mechanických interakcích. NV centra, pokud jsou zabudovaná v nanodiamantech, mohou být exponována biologickému prostředí a citlivě indikovat procesy související se změnou spinu, probíhající v blízké vzdálenosti od částice. Budou představeny spinově citlivé molekulární převodníky navržené pro “překlad“ přítomnosti konkrétních analytů do selektivního a jednoznačného odečtu např. pH, redoxního potenciálu a koncentrace askorbátu za fyziologických podmínek.

Continue reading „Dr. Cígler: Nanodiamanty jako optické senzory pro biologické prostředí“

Desalinační baterie bez membrány a s vysokou účinností

Odsolování mořské vody je důležitou cestou k pitné vodě, ale současné postupy jsou energeticky velmi náročné nebo pomalé. V nové publikaci čínských autorů je popsána baterie, která zvládne odsolování i výrobu a ukládání energie.

Continue reading „Desalinační baterie bez membrány a s vysokou účinností“

Nová, zelenější metoda recyklace plastů

Recyklace plastů je důležitým procesem, který může lidstvu ušetřit spoustu neobnovitelných surovin a tak může pomoci snížit objem odpadu. V dnešní době spotřeba plastů stoupá, podepisují se na tom samozřejmě i opatření ve vztahu k pandemii. Nově publikované metoda depolymerizace je energeticky méně náročná než starší metody.[1,2]

Continue reading „Nová, zelenější metoda recyklace plastů“

Oblečení, které udělá z těla baterii

V současnosti probíhá intenzivní výzkum tzv. oblékatelných zařízení (Wearable Devices). To jsou zařízení, které je možné vestavět do běžného oblečení. Jedním z mnoha problémů, které je nutno vyřešit, je napájení těchto zařízení.

Continue reading „Oblečení, které udělá z těla baterii“

Nový aerogel dokáže získat až 6 kg vody denně

Pitná voda je v některých oblastech nedostatkové zboží, čištění vody je náročný proces vyžadující speciální zařízení. Nyní se povedlo připravit materiál, který dokáže získávat vodu ze vzduchu a nepotřebuje k tomu žádnou další infrastrukturu.[1]

Continue reading „Nový aerogel dokáže získat až 6 kg vody denně“

Mechanochemická syntéza amoniaku

Amoniak (NH3) je jednou z nejdůležitějších syntetických surovin, připravuje se převážně Haberovým-Boschovým procesem, kdy jsou dusík a vodík vystaveny tlaku 100 atmosfér a teplotě 500 °C. Tato syntéza je energeticky extrémně náročná, spotřebuje zhruba 1 % z celosvětové produkce energie a je odpovědná za 1,4 % emisí oxidu uhličitého.[5] Nyní byla publikována metoda, která slibuje výrobu amoniaku mechanochemicky za atmosférického tlaku a teplotě 45 °C.[1,2]

Continue reading „Mechanochemická syntéza amoniaku“

Elektronická kůže jako levná a recyklovatelná náhrada elektroniky

Elektronika, kterou nosíme na těle už je dnes poměrně běžná, chytré hodinky je možné koupit za relativně malý peníz. Problém je ale v tom, že se stále jedná o poměrně masivní zařízení, které není úplně pohodlné. Nedávno byla publikována výroba umělé kůže, obsahující jednoduchý elektrický obvod, která je skutečně nositelná (wearable) a poměrně dobře samoopravitelná (self-healing).[1,2]

Continue reading „Elektronická kůže jako levná a recyklovatelná náhrada elektroniky“

Nanostroj měnící světlo na práci

Nanotechnologie hýbou světem a je to velmi živé vědecké odvětví. Jednou z nejzajímavějších oblastí je vývoj nanostrojů (molekulárních strojů), tzn. nanoskopických útvarů, které dokáží generovat pohyb. Zpravidla jsou živené chemickou energií, ale teď se povedlo vyrobit nanostroj, který mění světlo na mechanickou práci. Ukázku molekulárního motoru můžete vidět v odkazu [1].

Continue reading „Nanostroj měnící světlo na práci“

Degradace PET s využitím enzymů

Polyethylentereftalát, PET, je jeden z nejběžnějších plastů. Vyrábí se v obrovských množstvích (v roce 2016 bylo vyrobeno cca 56 miliónů tun) a samozřejmě ho obrovské množství končí na skládkách a pochopitelně i v přírodě. Recykluje se jen malá část, proto se hledají cesty na jeho biodegradaci.

Continue reading „Degradace PET s využitím enzymů“

Supertwistacen – nová uhlíková spirála

S novými formami uhlíku se v poslední době roztrhl pytel, v nových JACSech vyšel článek o přípravě supertwistacenu, což je polyaromatická molekula tvořená čtyřmi propojenými superbenzenovými jednotkami.[1] Molekula má tvar spirály.

Continue reading „Supertwistacen – nová uhlíková spirála“

Nový přístup ke studiu supertěžkých prvků

Supertěžké prvky, tzn. prvky s protonovým číslem větším než 100, tvoří konec periodické tabulky a jsou velmi zajímavým materiálem pro studium a výzkum v oblasti fyziky. Jejich příprava je obtížná a je založena na ostřelování terče z těžkého kovu, např. olova ionty.

Continue reading „Nový přístup ke studiu supertěžkých prvků“