Category Archives: Chemie

Supravodič LaH10 s rekordní kritickou teplotou

Posted on by

Hledání supravodiče s co nejvyšší kritickou teplotou neustále pokračuje, aktuálním rekordmanem je sulfan (H2S) s kritickou teplotou 203 K (−70 °C) asi přijde o své prvenství.
Continue reading →

V budoucnu bude možné tisknout elektronické obvody stejným způsobem jako noviny

Posted on by

S elektronickými obvody, velmi jemnými, se setkáváme ve všech běžných zařízeních, jako jsou počítače, mobily, tablety, atd. V současnosti se pro tvorbu těchto obvodů využívá podobná technologie, jako při tvorbě grafiti. Přes vhodnou šablonu nanášíme kapky tekutého kovu, nevýhodou této metody je vznik hrubých vodivých cest, které mají vyšší elektrický odpor, ten potom způsobuje vyšší spotřebu zařízení.

Continue reading →

Nová metoda výroby OLED

Posted on by

OLED (Organic Light Emitting Diodes) se začínají objevovat v běžných předmětech, jako jsou displeje v autech, domácích spotřebičích, apod.[1] Ale i tak je potřeba ještě pracovat na zlepšení jejich vlastností, hlavně životnosti. V Barceloně se povedlo úpravou výrobního procesu zvýšit výkon OLED čipů.[2,3]

Continue reading →

Levná metoda přípravy uhlíkových nanotrubic

Posted on by

Uhlíkové nanotrubice mají velmi výhodné vlastnosti, jsou pevnější než ocel a mají vyšší elektrickou vodivost než měď. Bohužel, jejich rozšíření do praxe brání obtížná příprava a tím i vysoká cena. To by se mohlo brzy změnit, protože v Nashvillu v USA objevili snadný způsob, jak tyto uhlíkové materiály vyrábět z oxidu uhličitého, kterého máme dostatek v ovzduší.
Continue reading →

3D tisk kapalinou do kapaliny

Posted on by

3D tisk je dnes velmi populární a nachází poměrně výrazné praktické využití. Z toho důvodu se hledají další možnosti této technologie. Vědci z Berkeley Lab vyvinuli novou techniku 3D tisku pomocí injektování proudu vody v silikonovém oleji do kapaliny.[1]

Continue reading →

Umělé diamanty pro medicínské účely

Posted on by

Diamant je velmi ceněným alotropem uhlíku, jak pro šperkařské účely, tak i pro technologické. Přírodní diamanty vznikají v zemském plášti za vysokých teplot a tlaků, umělé se připravují krystalizací z tavenin kovů, také za vysokých teplot a tlaků. Kvalitní přírodní diamanty se využívají ve šperkařství a v optických aplikacích, ty nekvalitní a uměle připravené pak v průmyslu, např. jako brusivo. Japonským vědcům se povedlo optimalizovat laboratorní přípravu syntetických diamantů a upravit jejich vlastnosti tak, že jsou využitelné jako biosenzory.[1,2]
Continue reading →

Stačí pootočit a z grafenu je izolant nebo supravodič

Posted on by

Grafen lze popsat mnoha výrazy a je zkoumán v mnoha oblastech, jednou z nejzajímavějších jsou samozřejmě elektrické vlastnosti. Nyní bylo zjištěno, že se vrstvy grafenu mohou při vhodné vzájemné orientaci silně ovlivňovat a grafen se pak chová buď jako izolant nebo supravodič.
Continue reading →

Materiály pro OLED na bázi triazinu a karbazolu

Posted on by

S OLED se dnes setkáváme téměř všude, Jde o LED diody, které mají vrstvu emitující záření vyrobenou z organických materiálů, jedná se o molekuly s velkým, konjugovaným systémem násobných vazeb, které mají dostatek pohyblivých π-elektronů. Může jít např. o cheláty (komplex tris(8-hydroxychinolinato)hlinitý), organická barviva, polymery (např. poly(p-fenylen-vinylen) nebo polyfluoreny), atd.
Continue reading →

Využití trvalé fotovodivosti k vytváření vodivých cest v SrTiO3

Posted on by

Materiály vykazující trvalou fotovodivost (PPC – Persistent PhotoConductivity) snižují svůj ohmický odpor po ozáření světlem a tento stav pak přetrvává i po vypnutí zdroje světla.
Continue reading →

Praktické využití materiálů založených na grafenu

Posted on by

Grafen, dvourozměrný alotrop uhlíku, je známý od roku 2004. Připravuje se exfoliací grafitu nebo oxidu grafitu. Výzkum v oblasti grafenu a jeho modifikací je v současnosti velmi žhavým tématem, nedávno vyšlo review o materiálech založených na grafenu a jejich aplikacích v oblasti palivových a solárních článků, Li-ION baterií a superkondenzátorů.[1]
Continue reading →

Nové možnosti 3D tisku – odstraňování pomocných struktur

Posted on by

3D tisk je v současnosti velmi populární a technicky zajímavou disciplínou. Umožňuje poměrně snadno vyrábět i komplikovanější součástky nebo objekty. Samozřejmě se neustále pracuje na zlepšování možností, ať už vývojem nových materiálů, 3D tiskáren nebo SW. Nedávno byl publikován článek, kde je popsána příprava 3D mikrostruktur obsahujících snadno degradovatelné vazby, tzn. že lze při výrobě objektu použít pomocné, podpůrné struktury, které budou před finalizací selektivně odstraněny (vymazány).
Continue reading →

Stabilní chelát berkeličitého iontu

Posted on by

Berkelium, Bk, je radioaktivní aktinoid, jeho chemie zatím není příliš prozkoumaná. Nejstabilnější jsou sloučeniny v oxidačním čísle +III, známé, ale méně stabilní jsou i sloučeniny v oxidačních číslech +II a +IV. Berkeličité sloučeniny jsou nestabilní a jejich příprava vyžaduje silné oxidační činidlo. Výzkumníkům z Lawrence Berkeley National Laboratory se podařilo připravit první stabilní sloučeninu BkIV.[1,2]

Continue reading →

Optimalizace supravodivých vlastností YBCO pomocí grafenoxidu

Posted on by

Grafen a supravodiče jsou dvě důležitá témata dnešní doby a samozřejmě se i navzájem proplétají. V nově publikované práci byl zkoumán vliv přídavku grafenoxidu do vysokoteplotního supravodiče YBCO na jeho supravodivé vlastnosti.[1]
Continue reading →

Nová sloučenina helia – Na2He

Posted on by

Chemie vzácných plynů je poměrně chudá, takže objev jakékoliv nové sloučeniny je poměrně významnou událostí. Helium je velmi nereaktivní a dosud nebyla známa žádná sloučenina, která by obsahovala vazbu He s jiným prvkem. Pouze byly připraveny komplexy helia, kde bylo helium uzavřeno uvnitř fullerenu. Naproti tomu sodík je velmi reaktivní prvek a tvoří ochotně sloučeniny s téměř všemi prvky.
Continue reading →

Nový pohled na vznik MOFů

Posted on by

MOFy (Metal-Organic Frameworks) jsou sloučeniny patřící do skupiny koordinačních polymerů. Jde o kovové ionty nebo klastry, které jsou koordinovány organickými ligandy a vytvářejí 1D, 2D nebo 3D-struktury. Tyto polymery jsou také často porézní.[1]
Continue reading →

Rekordní molekulární polyedr připraven pomocí self-assembly

Posted on by

Příprava větších struktur je poměrně náročná na řízení procesu, aby vznikal žádaný produkt a ne další možné vedlejší produkty, a tato náročnost stoupá s počtem jednotek, z nichž strukturu budujeme. V časopise Nature byla publikována příprava největšího známého polyedru ze 144 jednotek.
Continue reading →

e-Mole č. 7-8

Posted on by

Krátce před štědrým dnem vyšlo další číslo časopisu e-Mole. Hlavním tématem tohoto čísla je GIS – Geografický Informační Systém. Dále čtenáři naleznou několik zajímavých rozhovorů, recenzi webu chemickeprvky.cz, další články k 3D tisku a několik návodů.
Continue reading →