Více než 150 publikací může být chybných díky chybě ve výpočtu

Co je psáno, to je dáno – většinou to ale neplatí. Příkladem je chyba v programu pro výpočet chemických posunů, ten byl použit ve více než 150 publikacích.

Continue reading “Více než 150 publikací může být chybných díky chybě ve výpočtu”

Kyselina technecistá

Technecium je nejlehčí prvek z PSP, který nemá žádný stabilní izotop. Jeho nejstabilnějším izotopem je 99Tc s poločasem rozpadu 2,14·105 let. Z toho důvodu není jeho chemie tak intenzivně studována jako u jiných prvků. Nedávno vyšel článek o kyselině technecisté, HTcO4, v Inorganic Chemistry.[1]

Continue reading “Kyselina technecistá”

Nový materiál pro baterie budoucnosti

Vývoj nových typů baterií je velmi rychlý a objevuje se spousta nových nápadů a konstrukčních řešení. S rozvojem alternativních zdrojů energie je nutné rozvíjet i baterie, které jsou schopné rychle a s minimálními ztrátami uložit velké množství energie.

Continue reading “Nový materiál pro baterie budoucnosti”

Nové materiály pro tisknutelné OLED

Organické LED diody jsou tvořeny (jak je poznat z názvu) organickými materiály, které jsou schopny emitovat záření po připojení elektrického napětí. V současné době se vyvíjí materiály pro OLED, které je možné tisknout na vhodný substrát.

Continue reading “Nové materiály pro tisknutelné OLED”

Superhydrofóbní vrstvy sulfidu molybdeničitého

I v dnešní době je pro vědu velkou inspirací příroda. Jednou ze zajímavých vlastností rostlin je superhydrofobicita listů, která umožňuje jejich samočištění. Tuto vlastnost se podařilo napodobit pomocí 2D vrstev sulfidu molybdeničitého (MoS2).

Continue reading “Superhydrofóbní vrstvy sulfidu molybdeničitého”

U xenonu-124 byl pozorován nejpomalejší známý rozpad jádra

V rámci projektu XENON byl pozorován rozpad jádra 124Xe, jedná se o radioaktivní rozpad s nejdelším známým (a změřeným) poločasem rozpadu.[1]

Continue reading “U xenonu-124 byl pozorován nejpomalejší známý rozpad jádra”

I molekulární dusík může vstupovat do reakcí

Molekulární dusík (N2) tvoří tři čtvrtiny zemské atmosféry, jde o inertní plyn, jehož nereaktivnosti se využívá i v syntetické chemii, kde se s dusíkem můžeme potkat jako s ochranou atmosférou. Nedávno byla popsána zajímavá reakce, do které vstupují dvě molekuly dusíku a vytvářejí linker tvořený čtyřmi atomy dusíku.

Continue reading “I molekulární dusík může vstupovat do reakcí”

Infračervená LED umožňující spektroskopickou analýzu jídla mobilem

Osram uvedl na trh diodu z GaN, která svítí v infračervené oblasti, konkrétně v rozsahu vlnových délek 650 až 1050 nm.

Continue reading “Infračervená LED umožňující spektroskopickou analýzu jídla mobilem”

Uhlíková vlákna mohou sloužit k ukládání energie v karoserii auta

Automobilový a letecký průmysl se snaží o snižování hmotnosti vozidel, aby je bylo možné napájet elektřinou. Snížená hmotnost umožní delší dojezd vozidla.

Continue reading “Uhlíková vlákna mohou sloužit k ukládání energie v karoserii auta”

Supravodič LaH10 s rekordní kritickou teplotou

Hledání supravodiče s co nejvyšší kritickou teplotou neustále pokračuje, aktuálním rekordmanem je sulfan (H2S) s kritickou teplotou 203 K (−70 °C) asi přijde o své prvenství.
Continue reading “Supravodič LaH10 s rekordní kritickou teplotou”

V budoucnu bude možné tisknout elektronické obvody stejným způsobem jako noviny

S elektronickými obvody, velmi jemnými, se setkáváme ve všech běžných zařízeních, jako jsou počítače, mobily, tablety, atd. V současnosti se pro tvorbu těchto obvodů využívá podobná technologie, jako při tvorbě grafiti. Přes vhodnou šablonu nanášíme kapky tekutého kovu, nevýhodou této metody je vznik hrubých vodivých cest, které mají vyšší elektrický odpor, ten potom způsobuje vyšší spotřebu zařízení.

Continue reading “V budoucnu bude možné tisknout elektronické obvody stejným způsobem jako noviny”

Nová metoda výroby OLED

OLED (Organic Light Emitting Diodes) se začínají objevovat v běžných předmětech, jako jsou displeje v autech, domácích spotřebičích, apod.[1] Ale i tak je potřeba ještě pracovat na zlepšení jejich vlastností, hlavně životnosti. V Barceloně se povedlo úpravou výrobního procesu zvýšit výkon OLED čipů.[2,3]

Continue reading “Nová metoda výroby OLED”