OLED (Organic Light Emitting Diodes) se začínají objevovat v běžných předmětech, jako jsou displeje v autech, domácích spotřebičích, apod.[1] Ale i tak je potřeba ještě pracovat na zlepšení jejich vlastností, hlavně životnosti. V Barceloně se povedlo úpravou výrobního procesu zvýšit výkon OLED čipů.[2,3]
Category Archives: Chemie
Levná metoda přípravy uhlíkových nanotrubic
Uhlíkové nanotrubice mají velmi výhodné vlastnosti, jsou pevnější než ocel a mají vyšší elektrickou vodivost než měď. Bohužel, jejich rozšíření do praxe brání obtížná příprava a tím i vysoká cena. To by se mohlo brzy změnit, protože v Nashvillu v USA objevili snadný způsob, jak tyto uhlíkové materiály vyrábět z oxidu uhličitého, kterého máme dostatek v ovzduší.
Continue reading
3D tisk kapalinou do kapaliny
3D tisk je dnes velmi populární a nachází poměrně výrazné praktické využití. Z toho důvodu se hledají další možnosti této technologie. Vědci z Berkeley Lab vyvinuli novou techniku 3D tisku pomocí injektování proudu vody v silikonovém oleji do kapaliny.[1]
Vědci objevili reakci, která mohla nastartovat vývoj života
Vědci z MIT se pokusili napodobit podmínky, které na naší Zemi panovaly před zhruba čtyřmi miliardami let.
Continue reading
Umělé diamanty pro medicínské účely
Diamant je velmi ceněným alotropem uhlíku, jak pro šperkařské účely, tak i pro technologické. Přírodní diamanty vznikají v zemském plášti za vysokých teplot a tlaků, umělé se připravují krystalizací z tavenin kovů, také za vysokých teplot a tlaků. Kvalitní přírodní diamanty se využívají ve šperkařství a v optických aplikacích, ty nekvalitní a uměle připravené pak v průmyslu, např. jako brusivo. Japonským vědcům se povedlo optimalizovat laboratorní přípravu syntetických diamantů a upravit jejich vlastnosti tak, že jsou využitelné jako biosenzory.[1,2]
Continue reading
Stačí pootočit a z grafenu je izolant nebo supravodič
Grafen lze popsat mnoha výrazy a je zkoumán v mnoha oblastech, jednou z nejzajímavějších jsou samozřejmě elektrické vlastnosti. Nyní bylo zjištěno, že se vrstvy grafenu mohou při vhodné vzájemné orientaci silně ovlivňovat a grafen se pak chová buď jako izolant nebo supravodič.
Continue reading
Mnoho barev z malé tečky
Fyzici z University of Amsterdam ve spolupráci s University of Twente a University of China připravili nanočástice, které dokáží emitovat světlo o různých vlnových délkách.
Continue reading
Rok 2017 v chemii
Konec roku vždy vede k bilancování, to se samozřejmě týká i chemie. Pěknou infografiku jsem našel na Compound Interest.[1]
Integrované obvody z grafenu
Grafen a jeho deriváty jsou v současnosti velmi populární, jedním z oborů, kde se očekává jejich uplatnění je elektronika. Nedávno vyšla práce, která popisuje realizaci integrovaných obvodů (IO) z grafenu.[1]
Materiály pro OLED na bázi triazinu a karbazolu
S OLED se dnes setkáváme téměř všude, Jde o LED diody, které mají vrstvu emitující záření vyrobenou z organických materiálů, jedná se o molekuly s velkým, konjugovaným systémem násobných vazeb, které mají dostatek pohyblivých π-elektronů. Může jít např. o cheláty (komplex tris(8-hydroxychinolinato)hlinitý), organická barviva, polymery (např. poly(p-fenylen-vinylen) nebo polyfluoreny), atd.
Continue reading
Ramanova spektroskopie ve forenzní analýze
Forenzní analýza využívá celou řadu analytických metod, jednou z nich je i Ramanova spektroskopie. Její výhodou je rychlost, citlivost a nedestruktivnost.[1]
Continue reading
Desáté číslo časopisu e-Mole
Po delší odmlce vyšlo desáté číslo e-magazínu e-Mole.
Continue reading
Nobelovy ceny 2017
Přehled letošních Nobelových cen.
Continue reading
2D vrstva telluru – tellurene
Nejnovějším 2D materiálem je monovrstva telluru, označovaná jako telluren. Jde o první analog grafenu mezi chalkogeny.
Continue reading
Využití trvalé fotovodivosti k vytváření vodivých cest v SrTiO3
Materiály vykazující trvalou fotovodivost (PPC – Persistent PhotoConductivity) snižují svůj ohmický odpor po ozáření světlem a tento stav pak přetrvává i po vypnutí zdroje světla.
Continue reading
Praktické využití materiálů založených na grafenu
Grafen, dvourozměrný alotrop uhlíku, je známý od roku 2004. Připravuje se exfoliací grafitu nebo oxidu grafitu. Výzkum v oblasti grafenu a jeho modifikací je v současnosti velmi žhavým tématem, nedávno vyšlo review o materiálech založených na grafenu a jejich aplikacích v oblasti palivových a solárních článků, Li-ION baterií a superkondenzátorů.[1]
Continue reading
Nové možnosti 3D tisku – odstraňování pomocných struktur
3D tisk je v současnosti velmi populární a technicky zajímavou disciplínou. Umožňuje poměrně snadno vyrábět i komplikovanější součástky nebo objekty. Samozřejmě se neustále pracuje na zlepšování možností, ať už vývojem nových materiálů, 3D tiskáren nebo SW. Nedávno byl publikován článek, kde je popsána příprava 3D mikrostruktur obsahujících snadno degradovatelné vazby, tzn. že lze při výrobě objektu použít pomocné, podpůrné struktury, které budou před finalizací selektivně odstraněny (vymazány).
Continue reading
Stabilní chelát berkeličitého iontu
Berkelium, Bk, je radioaktivní aktinoid, jeho chemie zatím není příliš prozkoumaná. Nejstabilnější jsou sloučeniny v oxidačním čísle +III, známé, ale méně stabilní jsou i sloučeniny v oxidačních číslech +II a +IV. Berkeličité sloučeniny jsou nestabilní a jejich příprava vyžaduje silné oxidační činidlo. Výzkumníkům z Lawrence Berkeley National Laboratory se podařilo připravit první stabilní sloučeninu BkIV.[1,2]
Odsolování mořské vody pomocí grafenoxidových sít
Grafen a grafenoxid patří v současnosti mezi velmi populární materiály a jejich aplikační možnosti se neustále rozšiřují.
Continue reading
Optimalizace supravodivých vlastností YBCO pomocí grafenoxidu
Grafen a supravodiče jsou dvě důležitá témata dnešní doby a samozřejmě se i navzájem proplétají. V nově publikované práci byl zkoumán vliv přídavku grafenoxidu do vysokoteplotního supravodiče YBCO na jeho supravodivé vlastnosti.[1]
Continue reading
Nová sloučenina helia – Na2He
Chemie vzácných plynů je poměrně chudá, takže objev jakékoliv nové sloučeniny je poměrně významnou událostí. Helium je velmi nereaktivní a dosud nebyla známa žádná sloučenina, která by obsahovala vazbu He s jiným prvkem. Pouze byly připraveny komplexy helia, kde bylo helium uzavřeno uvnitř fullerenu. Naproti tomu sodík je velmi reaktivní prvek a tvoří ochotně sloučeniny s téměř všemi prvky.
Continue reading
Pomocí 3D tisku byla poprvé vyrobena plně funkční kůže
Vědcům z Universidad Carlos III de Madrid (UC3M) se ve spolupráci s firmou BioDan Group podařilo připravit první funkční vzorek kůže pomocí 3D tisku.[1]
Continue reading
Nový pohled na vznik MOFů
MOFy (Metal-Organic Frameworks) jsou sloučeniny patřící do skupiny koordinačních polymerů. Jde o kovové ionty nebo klastry, které jsou koordinovány organickými ligandy a vytvářejí 1D, 2D nebo 3D-struktury. Tyto polymery jsou také často porézní.[1]
Continue reading
Rekordní molekulární polyedr připraven pomocí self-assembly
Příprava větších struktur je poměrně náročná na řízení procesu, aby vznikal žádaný produkt a ne další možné vedlejší produkty, a tato náročnost stoupá s počtem jednotek, z nichž strukturu budujeme. V časopise Nature byla publikována příprava největšího známého polyedru ze 144 jednotek.
Continue reading
V MIT vyrobili porézní 3D-grafen
Porézní, 3D forma grafenu, vyvinutá v MIT je desetkrát pevnější než ocel a mnohem lehčí.
Continue reading
Rok 2016 v chemii
Blížící se konec roku 2016 vybízí k vytváření přehledů nejzajímavějších událostí v různých oborech, na webu Compound Interest byl zveřejněn zajímavý poster, který shrnuje důležité události roku 2016 v chemii.
Continue reading
e-Mole č. 7-8
Krátce před štědrým dnem vyšlo další číslo časopisu e-Mole. Hlavním tématem tohoto čísla je GIS – Geografický Informační Systém. Dále čtenáři naleznou několik zajímavých rozhovorů, recenzi webu chemickeprvky.cz, další články k 3D tisku a několik návodů.
Continue reading
Krystalová struktura XeO3
Oxid xenonový je prvním připraveným a charakterizovaným oxidem xenonu. Je to bezbarvá, pevná látka, velice citlivá na mechanické a teplotní šoky, velmi ochotně se explozivně rozkládá za uvolnění elementárního xenonu a kyslíku. Je velmi silným oxidačním činidlem, při kontaktu s organickými látkami reaguje explozivně. Je jen velmi slabě kyselinotvorný, ve vodném roztoku prakticky nedisociuje (roztok je nevodivý).
Continue reading
Názvy nových prvků schváleny IUPACem
28. listopadu byly organizací IUPAC schváleny názvy pro poslední čtyři (dosud nepojmenované) prvky ze sedmé periody PSP.
Continue reading
Hydrogenovaný grafen
Grafen je zajímavý, nový a poměrně důležitý alotrop uhlíku. Jedno z jeho možných využití je v oblasti polovodičové techniky, kde by mohl sloužit jako nástupce křemíku. Pro tyto účely se studují jeho modifikace, které silně ovlivňují polovodivé vlastnosti.
Continue reading