Stabilní chelát berkeličitého iontu

Berkelium, Bk, je radioaktivní aktinoid, jeho chemie zatím není příliš prozkoumaná. Nejstabilnější jsou sloučeniny v oxidačním čísle +III, známé, ale méně stabilní jsou i sloučeniny v oxidačních číslech +II a +IV. Berkeličité sloučeniny jsou nestabilní a jejich příprava vyžaduje silné oxidační činidlo. Výzkumníkům z Lawrence Berkeley National Laboratory se podařilo připravit první stabilní sloučeninu BkIV.[1,2]

Continue reading

Optimalizace supravodivých vlastností YBCO pomocí grafenoxidu

Grafen a supravodiče jsou dvě důležitá témata dnešní doby a samozřejmě se i navzájem proplétají. V nově publikované práci byl zkoumán vliv přídavku grafenoxidu do vysokoteplotního supravodiče YBCO na jeho supravodivé vlastnosti.[1]
Continue reading

Nová sloučenina helia – Na2He

Chemie vzácných plynů je poměrně chudá, takže objev jakékoliv nové sloučeniny je poměrně významnou událostí. Helium je velmi nereaktivní a dosud nebyla známa žádná sloučenina, která by obsahovala vazbu He s jiným prvkem. Pouze byly připraveny komplexy helia, kde bylo helium uzavřeno uvnitř fullerenu. Naproti tomu sodík je velmi reaktivní prvek a tvoří ochotně sloučeniny s téměř všemi prvky.
Continue reading

Nový pohled na vznik MOFů

MOFy (Metal-Organic Frameworks) jsou sloučeniny patřící do skupiny koordinačních polymerů. Jde o kovové ionty nebo klastry, které jsou koordinovány organickými ligandy a vytvářejí 1D, 2D nebo 3D-struktury. Tyto polymery jsou také často porézní.[1]
Continue reading

Rekordní molekulární polyedr připraven pomocí self-assembly

Příprava větších struktur je poměrně náročná na řízení procesu, aby vznikal žádaný produkt a ne další možné vedlejší produkty, a tato náročnost stoupá s počtem jednotek, z nichž strukturu budujeme. V časopise Nature byla publikována příprava největšího známého polyedru ze 144 jednotek.
Continue reading

e-Mole č. 7-8

Krátce před štědrým dnem vyšlo další číslo časopisu e-Mole. Hlavním tématem tohoto čísla je GIS – Geografický Informační Systém. Dále čtenáři naleznou několik zajímavých rozhovorů, recenzi webu chemickeprvky.cz, další články k 3D tisku a několik návodů.
Continue reading

Krystalová struktura XeO3

Oxid xenonový je prvním připraveným a charakterizovaným oxidem xenonu. Je to bezbarvá, pevná látka, velice citlivá na mechanické a teplotní šoky, velmi ochotně se explozivně rozkládá za uvolnění elementárního xenonu a kyslíku. Je velmi silným oxidačním činidlem, při kontaktu s organickými látkami reaguje explozivně. Je jen velmi slabě kyselinotvorný, ve vodném roztoku prakticky nedisociuje (roztok je nevodivý).
Continue reading

Hydrogenovaný grafen

Grafen je zajímavý, nový a poměrně důležitý alotrop uhlíku. Jedno z jeho možných využití je v oblasti polovodičové techniky, kde by mohl sloužit jako nástupce křemíku. Pro tyto účely se studují jeho modifikace, které silně ovlivňují polovodivé vlastnosti.
Continue reading

Křemíkový kompozit pro vysokokapacitní Li-ION baterie

Li-ION baterie jsou v dnešní době velmi oblíbené, hlavními důvody jsou nízká hmotnost, vysoké napětí, malé samovybíjení a také nevykazují tzv. paměťový efekt. První Li-ION baterie byly komerčně dostupné v roce 1991, od té doby prošly mnoha modifikacemi. Jednou z možností, jak zvýšit jejich kapacitu je úprava materiálu anody. Z tohoto pohledu se jako nejvýhodnější jeví čistý křemík, který má teoretickou kapacitu až 4200 mAh.g-1, což je více než desetinásobná hodnota oproti grafitu (370 mAh.g-1), který se používá v komerčních akumulátorech.
Continue reading

Nové anorganické analogy benzenu

Benzen je velmi dobře známá organická sloučenina, a je také typickým příkladem aromatických sloučenin. Anorganické analogy benzenu jsou poměrně vzácné, první byl připraven roku 1926, šlo o borazine B3N3H6.[1] Nyní byl v JACSech publikován článek o přípravě dalších dvou sloučenin, jejichž jádro se skládá z křemíku a arsenu nebo fosforu.[2]
Continue reading

Ultratenké, průhledné tranzistory pro ohebné displeje

Ohebné displeje nejsou úplnou novinkou, už se s nimi můžeme setkat, i když zatím velmi omezeně, i v reálném životě.[1,2] Jejich výhody jsou poměrně zřejmé, umožní např. přenášet tablet podobně jako noviny v ruličce, budou odolnější vůči poškození, apod. Jednou z jejich možných aplikací je v oblasti Internetu věcí (Internet of Things), hlavně v displejích, které mají být součástí oblečení.
Continue reading

Zintlovy fáze založená na bismutu jako perspektivní materiály pro termoelektrické materiály

Mezinárodní tým, pod vedením vědců z University of Houston, popisuje rekordní termoelektrický výkon, z dosud málo prostudované Zintlovy fáze založené na bismutu. Výzkum by mohl vést k nové třídě termoelektrických materiálů.
Continue reading

Cyklický oligomer ferrocenu

Ferrocen je velmi zajímavou a důležitou sloučeninou železa, je tvořen dvěma cyklopentadienylovými kruhy, mezi nimiž je iont Fe2+. Poprvé byl připraven již roku 1951 a od té doby byla připravena obrovská řada jeho derivátů. V časopise Nature Chemistry byl publikován článek o přípravě prvního cyklického oligomeru ferrocenu.[1,2]
Continue reading

Návrhy na jména prvků 113, 115, 117 a 118 schváleny

Uznání a pojmenování nových prvků je poměrně zdlouhavý proces. Organizace IUPAC oznámila 9.6. návrhy na pojmenování čtyř nových prvků s protonovými čísly 113, 115, 117 a 118.[1] Tím bude zcela zaplněna 7. perioda PSP, což udělá radost hlavně začínajícím studebntům chemie.
Continue reading

Organophosphorus derivatives for electronic devices

V Journal of Materials Chemistry C vyšlo pěkné review[1] o organofosforových sloučeninách využitelných pro konstrukci elektronických zařízení. Je zaměřeno hlavně na fosfazeny, triarylfosfinoxidy, fosfoly a čtyřčlenné heterocykly obsahující fosfor.
Continue reading

FeB6: nový materiál podobný grafenu?

Grafen je v současnosti velmi populární materiál a to vede i k tomu, že se hledají analogické, perspektivní materiály. Nově vydaná publikace se zabývá teoreticky předpovězeným materiálem se vzorcem FeB6.[1]
Continue reading

Poprvé byl připraven velmi dlouhý, 1D řetězec atomů uhlíku

Chemie alotropů uhlíku je poměrně bohatá a množství informací o nich neustále narůstá. Mezi zajímavé alotropy patří karbyn, což je řetězec sp-hybridizovaných atomů uhlíku.[1] Zajímavé jsou především díky teoreticky předpovězeným vlastnostem, jako je modul pružnosti, pevnost an tuhust, které by měly předčít všechny dosud známé materiály.
Continue reading

Hydrogen-modified superconductors: A review

V časopise Progress in Solid State Chemistry vyšlo review o supravodivých materiálech obsahujících vodík, tzn. sloučeniny kovů, mědi, pnictidů a materiály založené na uhlíku.[1] Z pohledu BCS teorie vnáší vodík do materiálu nový typ fononů, což může jak zlepšit, tak i zhoršit supravodivé vlastnosti. Kromě toho je velmi užitečným nástrojem i možnost záměny izotopu 1H za 2H (deuterium). Současný rekord v kritické teplotě je 203 K (-70 °C) pro HS.[2]
Continue reading

Stabilizace fluoridů argonu působením vysokého tlaku

Argon patří mezi vzácné plyny a zatím od něj neznáme žádnou stabilní sloučeninu. V časopise PCCP (Physical Chemistry Chemical Physics) vyšel nedávno článek zabývající se výpočty možné stabilizace fluoridů argonu působením extrémně vysokého tlaku – více než 1 GPa.
Continue reading

Documentoscopy by atomic force microscopy (AFM) coupled with Raman microspectroscopy: applications in banknote and driver license analyses

V současné době je díky velmi pokročilé miniaturizaci dostupná celá řada tzv. couplingů, tzn. že spojíme dvě nebo i více analytických metod a jeden vzorek dokážeme analyzovat více způsoby. Výhodou tohoto přístupu je minimalizace spotřeby vzorku a zrychlení analýzy, někdy to ale může vést ke snížení citlivost nebo rozlišení použitých metod. Běžné jsou couplingy např. GC/MS, TG/IR, TG/MS, TG/DSC, … V nejnovějším čísle časopisu Analytical Methods vyšel článek o využití spojení Ramanovy mikroskopie a AFM pro analýzu bankovek a řidičských průkazů.
Continue reading

Čtyři nové supertěžké prvky

Minulý týden bylo jedno z nejdůležitějších témat uznání čtyř supertěžkých prvků organizací IUPAC (International Union of Pure and Applied Chemistry). Tím se oficiálně zaplnila (zatím) poslední perioda PSP. Nově uznané prvky nemají přiděleny definitivní názvy, a jsou označovány pouze podle jejich protonového čísla.
Continue reading

Fluorido-iontové baterie

Výzkum materiálů použitelných pro baterie a akumulátory je v současnosti velmi intenzivní. Známe mnoho systémů, které se pro tyto účely využívají. Nejznámější a v praxi využívané jsou Li-Ion, Li-Pol, NiMH a NiCd akumulátory. V nejnovějším čísle časopisu Journal of Fluorine Chemistry vyšlo pěkné review (zatím jen ve stavu manuskriptu) o fluorido-iontových bateriích (FIB).[1] V těchto bateriích fungují fluoridové ionty jako přenašeče náboje.
Continue reading